Design unikátního Subaru SVX stvořil Giugiaro. Dnes je zajímavým youngtimerem

Auto z devadesátých let lákalo na futuristicky střiženou karoserii. Okna měla zvláštní systém stahování. Model SVX je jedním z nejbizarnějších vozů japonského Subaru. Sportovně střižené kupé s uspořádáním 2+2 obdařené o pohon všech kol a hlavně futuristický design karoserie působilo jako zjevení. A vlastně tak působí i dodnes.

Subaru SVX přišlo na trhu v roce 1991 jako nástupce modelu Alcyone XT. I proto se ještě na japonském trhu prodávalo s plným jménem Alcyone SVX. V osmdesátých letech se u Subaru nosily hrany, kterými se chlubilo právě i XT, jeho potomek se ale patřičně zakulatil. Zvláště z předního pohledu proto silně připomíná jiné kupé té doby – Opel Calibra. Zejména pak díky úzké přídi s hranatými světlomety a maskou chladiče.

Jakmile se ale podíváte z bočního pohledu, zažijete lehký šok. O vzhled se totiž postaral známý italský designér Giorgetto Giugiaro se svou společností ItalDesign. Je jasné, že do něj chtěl propašovat nějaký futuristický prvek. Subaru proto dostalo snížené stahování oken, které se objevuje hlavně u supersportovních automobilů té doby, má ho třeba Bugatti EB110. Všechny sloupky byly navíc pečlivě zatmavené a ukryté, takže SVX působí, jako by mělo kompletně skleněný kokpit. Obzvlášť to vynikne při dvoubarevném lakování.



Subaru SVX se prodávalo pouze jako kupé, ale automobilka zvažovala i praktičtější karoserii typu shooting brake, což je vlastně třídveřové kombi. Proto už v roce 1991 představila od SVX odvozený koncept Amadeus, se kterým rok obrážela automobilové výstavy. Do produkce se ale nikdy nedostal. SVX přitom nebylo až zas tak nepraktické, k dispozici byla i druhá řada sedadel, i když zde až zas tolik místa nebylo. Vůz měřil na délku 4625 mm, na šířku 1770 mm a byl velmi nízký – měl jen 1310 mm výšky.

Japonci k práci povolali jediný motor. Kupé dostalo pod přední kapotu šestiválcový boxer EG33, který byl následovníkem motorů řady ER. Šlo o atmosférickou jednotku DOHC se čtyřmi ventily na válec a objemem 3,3 litru. Zajímavostí je, že až do roku 2008 to byl vůbec nejobjemnější motor, který Subaru kdy vyrábělo. Navíc disponoval výkonem 230 koní v 5400 otáčkách za minutu a 309 Nm točivého momentu, který byl dostupný o 1000 otáček níže.

Motor to byl tak silný, že Subaru ze začátku prodávalo model SVX pouze s automatickou převodovkou. Čtyřstupňová skříň si totiž na rozdíl od manuálu dokázala poradit s takovým tokem točivého momentu. Až později se japonská automobilka dostala k odolnější manuální převodovce, ta byla pětistupňová.



SVX se ovšem vyrábělo se dvěma typy pohonu všech kol, záleželo na tom, pro jaký trh bylo určené. První systém zvaný ACT-4 využíval centrální diferenciál a sadu spojek, přes které mohl proměnlivě přenášet sílu mezi přední a zadní nápravou. V základu bylo rozložení poměru 90:10 ve prospěch přední nápravy. Pokud ale došlo k prokluzu, dokázala čtyřkolka poslat víc síly na zadek. Maximální poměr byl 50:50. Takto se prodávalo auto v USA, Kanadě, Německu, Švýcarsku nebo ve Francii.

V severních částech Evropy, v Japonsku, Austrálii, Španělsku nebo Brazílii byl naopak k dostání model se systémem VTD. To byla jednoduše řečeno permanentní čtyřkolka s pevným rozložením síly mezi nápravy v poměru 36:64 ve prospěch zadních kol. Z toho vyplývá, že byla zaměřena na sportovněji smýšlející řidiče. Pozornosti by neměl ujít fakt, že se SVX krátce prodávalo i jako předokolka, to kvůli snížení ceny. Větší zájem ale o něj zákazníci neprojevili.

Subaru SVX bylo přitažlivé i díky své příjemné kabině. Pokud palubní desku, pohodlná sedadla a výbavu srovnáte s dalšími japonskými vozy té doby, zjistíte, že proti nim působilo vyloženě luxusně. V top výbavě nechyběla kůže, elektricky nastavitelná sedadla, okénka i zrcátka, včetně elektricky ovládaného střešního okna. Klimatizace byla také ve standardu.



Auto bylo zajímavé i jízdně. Jednak se mnoho kupé s pohonem všech kol v té době nevyskytovalo, jednak mělo promyšlený podvozek se zavěšením zadní nápravy typu multi-link. Jednotka navíc dodávala dost síly na to, aby auto zrychlilo z nuly na stovku za 7,3 sekundy a maximálně uhánělo až 248 km/h. A to přesto, že se svou hmotností blížilo k 1,6 tunám.

Po pěti letech výroby nicméně dospělo do důchodu, navíc se po roce 1996 už neobjevil žádný jeho přímý nástupce. Subaru se začalo místo toho soustředit na Imprezu, která si získala širokou základnu fanoušků. Dalším sportovním modelem v jeho portfoliu je dnes ještě BRZ. O nástupci SVX se jeden čas hovořilo, ale plány se nikdy do reality nepřetavily. Pokud se vám ale líbí, není ho tak těžké sehnat. Slušný kousek lze najít v zahraničí už za nějakých 100 tisíc korun. Jeden vůz se nedávno prodával také v Praze, za něj už ale majitel chtěl 240 tisíc korun.