Jak na renovaci filtru pevných částic (4/4)

Proč se někdy označuje filtr zkratkou FAP a někdy DPF?

Jde o stejné zařízení. Zkratkou FAP se označují filtry pevných částic na automobilech vyrobených ve Francii. Zkratka je odvozena od "Filtre Anti Particules". DPF je užíván u ostatních vozidel a zkratka je odvozena z angličtiny "Diesel Particulate Filter".

Škodí filtr pevných částic motoru?

Pokud filtr pevných částic funguje tak, jak má, nemá na motor žádný negativní vliv. Řídicí jednotka neustále sleduje stav filtru pevných částic a na základě snímače diferenciálního tlaku hlídá, aby rozdíl tlaků ve výfuku nepřekročil hodnoty (800 mbar), které by mohly být problematické. Systém řízení regenerace filtru, který některé automobilky používají, kromě toho pracuje s detekcí jízdního stylu řidiče včetně odhadu budoucích jízdních podmínek. Díky tomu jsou k regeneraci využívány pouze vhodné situace, jako je třeba jízda po dálnici nebo volné silnici, čímž se minimalizuje nedokončená regenerace z předchozích méně vhodných podmínek (například jízda po městě). Použitím aditiva je také snížena přirozená teplota hoření sazí ve filtru pevných částic a za vhodných podmínek může dojít k regeneraci i bez nutnosti dodatečného vstřikování paliva.

Zvyšuje filtr pevných částic spotřebu paliva?

Filtr pevných částic bývá někdy prezentován jako překážka bránící volnému pohybu výfukových plynů, což vede ke zvýšení spotřeby. Pokud je však filtr v pořádku, odpor ve výfukovém potrubí nenavyšuje a jeho vliv na spotřebu je tak téměř zanedbatelný. U čtyřdobého motoru sice není potřeba nastavovat přetlak ve výfuku z důvodu výplachu, ale je nutné snížit úroveň hluku. Výfuk je tedy vybaven tlumiči, které brzdí výfukové plyny a snižují hlučnost. U vozidel s filtrem pevných částic je tak odpor filtru brán v potaz už při navrhování tlumičů výfuku a tvoří s nimi harmonickou a vyladěnou sestavu.

Někdy se o vyšší spotřebě paliva hovoří i ve spojitosti s procesem regenerace filtru, kdy dochází k dodatečným vstřikům paliva. Již v předchozí odpovědi bylo uvedeno, že systém využívá k regeneraci příznivé situace a postupy tak, aby zabránil nevhodným nebo přerušeným regeneracím a minimalizoval zvyšování spotřeby z důvodu obsluhy filtru pevných částic. Také v tomto případě platí, že u řádně fungujícího filtru je dopad na spotřebu minimální. Navýšení v řádu jednotek procent je teoreticky možné pouze při trvalém městském provozu s hustou dopravou.

Jaká je životnost filtru pevných částic?

Současné generace filtru pevných částic mají životnost 180.000 – 240.000 km. Životnost některých filtrů končí až v momentě, kdy je filtr zanesen aditivem, jež slouží ke snížení teploty hoření sazí a při regeneraci zůstává ve filtru, protože už nedojde k jeho spálení. Z tohoto vyplývá, že životnost filtru je přímo úměrná spotřebě paliva ‑ po každém natankování se totiž automaticky doplní i aditivum, a to v poměru k doplněnému palivu.

Jak používat vozidlo, aby byla životnost filtru co nejdelší?

Základní jízdní návyky není v zájmu dlouhé životnosti filtru pevných částic nutné měnit. Hlavním faktorem ovlivňujícím životnost filtru je množství usazeného aditiva, a to je přímo úměrné množství spotřebovaného paliva. Je však samozřejmě nutné respektovat případná doporučení řídicího systému FAP a v případě potřeby dodržet pokyny pro úspěšnou regeneraci a zamezit tak zbytečnému navýšení množství usazených sazí ve filtru. Příliš vysoké množství sazí totiž přináší při procesu regenerace riziko vysokých teplot ve filtru pevných částic, což může způsobit jeho poškození.

Jedním z častých mýtů je, že vozidlo vybavené filtrem pevných částic není vhodné pro jízdu ve městě. Není to pravda ‑ systém řízení regenerace u některých vozidel dokáže filtr účinně regenerovat už při rychlosti 50 km/h. Pokud je automobil delší dobu provozován v hustém městském provozu s rychlostmi pod 50 km/h a nelze kvůli tomu provést při jeho zaplnění regeneraci, je uživatel v dostatečném předstihu informován, aby během následujících 100 kilometrů jel po dobu minimálně tří minut rychlostí alespoň 50 km/h. To není nic, čeho by měl být problém dosáhnout. Z hlediska optimální životnosti filtru pevných částic je rovněž velmi důležité používat odpovídající motorové oleje dle norem výrobců automobilů, které mají velmi nízký podíl popela, pokud dojde k jejich spálení při průniku do spalovacího prostoru.

Co škodí filtru pevných částic?

Filtru pevných částic škodí zejména hrubé porušování a nerespektování doporučení, které řidiči sděluje řídicí jednotka systému FAP. Jinak je systém zcela autonomní a víceméně nezávislý a poškodit jej normálním užíváním vozidla ani nejde. FAP má totiž velmi sofistikovaný systém vlastní kontroly a diagnostiky, takže dokáže včas odhalit jakékoliv vznikající závady a informovat o nich v předstihu řidiče. Ve velmi specifickém případě, který se však vymyká běžnému použití automobilu, může dojít k poškození filtru ve spojitosti s tankováním paliva. Systém totiž hlídá změnu stavu palivoměru po odemknutí nádrže a přidává aditiva, jen pokud pohyb plováku indikuje doplnění více než pěti litrů nafty (u starších systémů 7 litrů). Kdyby tedy uživatel opakovaně tankoval pouze malé množství paliva kolem pěti litrů, nebude palivo aditivováno. Poškození filtru mohou způsobit také závady na systémech přípravy a spalování směsi (vstřikování a motor), jež mohou v případě zanedbání údržby produkovat nadměrné množství sazí a tak zatěžovat filtr pevných částic. V souvislosti s trvanlivostí FAP je často zmiňován i oxidační katalyzátor. Pokud však není poškozen alkalickými kovy, není s životností této součásti žádný problém a vydrží i několik výměn filtru pevných částic. Nejčastější příčinou poškození oxidačního katalyzátoru je nasátí olejové náplně do výfuku nebo používání paliva s vysokým podílem biosložky.

Lze filtr pevných částic repasovat?

Filtry pevných částic lze běžně repasovat. Samotná repase se provádí nejčastěji výplachem speciální kapalinou na repasovací stolici. Pod konstantním nízkým tlakem se protisměrně vyplachují veškeré nespalitelné částice, kvůli kterým se filtr postupně ucpává. Kromě již zmíněného aditiva se může jednat o kovové částice z opotřebení motoru a motorových olejů, sulfáty síry, popel z motorového oleje či kotelní kámen. Po důkladném pročištění filtru dle technologického postupu, je každý filtr podroben rentgenové zkoušce, která prověří účinnost repase a odhalí i případná poškození. Jiné způsoby repase filtrů pevných částic nejsou doporučeny, neboť by mohlo dojít k jeho poškození, například vyšším než doporučeným čistícím tlakem či teplotou.

Kolik stojí výměna filtru pevných částic?

Například v automobilech koncernu PSA existují tři řady filtrů FAP lišící se podle stáří vozu a emisní normy, přičemž jejich koncové ceny začínají na částce 8 990 Kč (vč. DPH). V případě sofistikovaného systému používaného u některých vozů koncernu PSA, kdy je FAP spojen s oxidačním katalyzátorem, je cena 16 990 Kč.