Někdo má a někdo nemá. Řeč je o ekologických automobilech v nabídce jednotlivých výrobců. Jaké zelené vozy je možné v ČR zakoupit a jak se liší jejich záruky nebo servis?
Ekologické tendence se do automobilové branže dostaly už dávno. Tlak donutil výrobce hledat „zelené cesty“ a nabízet více i méně revoluční modely a technologie, s nižší spotřebou i emisemi škodlivých plynů. Každý výrobce na to šel jinak. Někdo prostě začal stavět úspornější auta použitím menších a účinnějších motorů, jiné automobilky začaly s vývojem alternativních systémů, které by nahradily konvenční řešení, nebo by s nimi spolupracovaly. Asi nejvíce se dnes na silnicích objevují hybridy – vozy, které kombinují klasický spalovací motor s elektromotorem.
Hlavní odbyt si hledají hybridy v USA. Prodalo se jich tam už 350 000, z toho 275 000 jich neslo jméno Toyota Prius. Velká část zbývajících vozů mělo na kapotě logo Honda. Hybridů tohoto výrobce se celosvětově prodalo od roku 1999, kdy začala výroba první generace Hondy Insight, přes 300 000. Nová generace modelu Insight se postupně dostává na všechny plánované trhy (v Česku bude k mání v nadcházejících týdnech) a Honda očekává, že se bude dobře prodávat. Jen letos jich chce dodat na americký trh 100 000, do Evropy 30 000 a doma v Japonsku by mělo najít majitele 60 000 těchto aut. Lídrem světových prodejů hybridů je však již zmíněná Toyota. První priusy se prodaly již v roce 1997 a deset let poté ohlásila automobilka milion prodaných hybridů.
Mezi další ekologičtější přístupy patří přestavby na LPG či CNG přímo výrobcem vozidla nebo spalování biolihu či benzinu s jeho příměsí místo klasických paliv. V českém prostředí se však těmto ani hybridním vozům příliš nedaří. Například automobilů na CNG bylo registrováno od začátku roku jen sedm – po 1 kusu Fiatu Punto a Mercedesu-Benz třídy B, 2 Opely Zafira a 3 Opely Combo. Dále se prodal jeden Ford Mondeo jezdící na směs E85 (benzinu a biololihu) a tím výčet letošních prodejů zelených aut končí. Svaz dovozců automobilů nezveřejňuje samotné statistiky prodejů hybridních vozů, a tak není možné získat jejich ucelený přehled. Například Toyot Prius se však od ledna prodalo 8 a hybridy tak nejspíše mají i u nás více příznivců než jiné ekologicky šetrnější pohony osobních aut.
Podporu alternativním palivům slibuje i vláda. Do konce roku 2013 by mělo každé čtvrté auto jezdit na pohon šetrný k životnímu prostředí. Současná legislativa přitom nahrává nejvíce CNG, které je nejen o polovinu levnější než nafta nebo benzin, ale za jím poháněná auta se nemusí platit silniční daň. V současné době je v České republice 20 plnicích stanic a ještě tento rok by se jich mělo otevřít 12.
Hybridů se problém s nedostatkem čerpacích stanic netýká. Potřebný benzin mohou řidiči natankovat téměř kdekoliv. Za malým zájmem po těchto automobilech tak kromě vyšší pořizovací ceny stojí pravděpodobně obavy majitelů z různých omezení, drahého servisu nebo případných poruch složitějšího systému pohonu. Podle odborníků však není nutné se ničeho z toho bát. Například u Hondy Civic Hybrid je systém IMA (Integrated Motor Assist) bezúdržbový. Nároky na údržbu tohoto vozu se neliší od jiných benzínových modelů – interval prohlídek je 20 000 km nebo 1 rok, cena stejná jako na ostatní vozy značky Honda a kontrola trvá stejně dlouho jako u nehybridních modelů s CVT převodovkou.
U hybridů se majitelům také vesměs nemění podmínky záruky, ani nemusejí svá vozidla posílat do předčasného automobilového důchodu. „Životnost elektromotoru je stejná s životností vozu. Baterie je bezúdržbová a je dimenzována na stejnou životnost jako ostatní komponenty vozu. Na baterie a elektronické jednotky systému IMA je poskytována záruka 8 let nebo 160 000 km. Cena baterek při případné výměně po nehodě nebo po záruce je 91 046 Kč s DPH. Jediný rozdíl je v záruce na systém IMA, která je 8 let nebo 160 000 km. Ostatní záruky jsou stejné jako u jiných automobilů značky Honda,“ říká o Hondě Civic Hybrid Jiří Najman ze servisního oddělení Honda Česká republika. Podobná situace panuje také u automobilky Lexus produkující luxusní vozy.
ROZHOVOR |
Petr Žemlička, PR Manager Lexus Czech & Slovak Republic |
1. Jaká specifika má servis vozů šetrných k životnímu prostředí (cena nebo četnost servisních kontrol, délka kontrol, náročnost na vybavení servisu a na personál a podobně)? |
Celý hybridní systém je bezúdržbový, pro zákazníka tedy neznamená žádná omezení, jiné čekací doby nebo něco podobného oproti konvenčním modelům. V některých případech může být dokonce pravidelný záruční servis hybridního modelu levnější než konvenčního. Všechny vozy Lexus mají shodné servisní intervaly každých 15 tisíc kilometrů. Jedná se o hi-tech technologii, a proto tomu musí odpovídat nejen vybavení servisu, ale i odbornost personálu. |
2. Znamená tento servis pro zákazníka nějaký druh omezení? |
Žádná omezení nejsou, všichni autorizovaní opravci značky Lexus jsou vybaveni na servisování hybridních modelů a mají vyškolený, odborný personál. |
3. Jakou udávanou životnost má elektromotor a jak často se mění baterie? Jaká je jejich cena? |
Systém hybridního pohonu značky Lexus, Lexus Hybrid Drive, je konstruován na celou životnost vozu – baterie i elektromotory. Systém je navíc vysoce spolehlivý a v České ani Slovenské republoce doposud nebyl zaznamenán jediný případ výměny baterie z důvodu výrobní vady či jiného nemechanického poškození. Cena baterií jako náhradního dílu je podobná pro všechny hybridní modely, konkrétně pro RX 400h stojí 150 000 Kč bez DPH, pro GS 450h a LS 600h je to 165 000 Kč bez DPH. |
4. Jak je to s délkou či pravidly záruky na hybridní modely? Jaké jsou rozdíly oproti klasickým modelům? |
Pro nehybridní modely platí pro fyzické osoby záruka 3 roky nebo 100 000 km, z toho první dva roky bez omezení, poté co nastane dříve. Pro fyzické osoby platí záruka 3 roky nebo 100 000 km, v prvním roce bez omezení, poté co nastane dříve. Pro hybridní modely jsou podmínky stejné jako pro nehybridní, nicméně 5 let nebo 100 000 km, podle toho, co nastane dříve, na hybridní komponenty pohonu Lexus Hybrid Drive. Týká se to baterií, elektromotorů a podobně. |
A jaké ekologické modely je tedy možné na českém trhu automobilů sehnat? Následující tabulka ukazuje přehled schválených osobních vozů a také těch, které se u nás nabízejí. Některé ze schválených typů se však u nás oficiálně neprodávají.
CNG |
Citroën BERLINGO – od 517 800 Kč Citroën C3 – od 479 900 Kč Fiat MULTIPLA – od 493 000 Kč Fiat PANDA – od 338 900 Kč Fiat PUNTO – není v oficiální nabídce pro ČR Mercedes-Benz B – od 770 000 Kč Mercedes-Benz E – předchozí generace, již se neprodává Mercedes-Benz SPRINTER – od 1 055 181 Kč Opel COMBO – od 345 000 Kč (akční cena) Opel ZAFIRA – od 500 900 (akční cena) Renault KANGOO – již se neprodává Volkswagen CADDY – od 579 061 Kč (platí pro osobní variantu Caddy Life) Volkswagen GOLF – není v oficiální nabídce pro ČR Volkswagen TOURAN – od 639 400 Kč (akční cena) Volkswagen PASSAT – od 724 600 Kč (akční cena) Volvo 60 – není v oficiální nabídce pro ČR Volvo 70 – není v oficiální nabídce pro ČR Volvo 80 – není v oficiální nabídce pro ČR |
Hybridy |
Honda CIVIC HYBRID – od 539 000 Kč Lexus GS – od 1 549 000 Kč Lexus LS – od 2 619 000 Kč Lexus RX – od 1 319 000 Kč Toyota PRIUS – od 679 900 Kč |
LPG |
Renault CLIO Renault KANGOO Renault LAGUNA Renault MEGANE Renault MEGANE SCENIC Renault TWINGO Shuanghuan CEO |
E85 |
Ford C-MAX – od 524 990 Kč (na vozy spalující E85 není možné uplatnit akční cenu) Ford FOCUS – od 509 490 Kč (akční nabídka) Ford GALAXY – od 689 690 Kč (akční nabídka) Ford MONDEO – od 626 990 Kč Ford S-MAX – od 633 690 Kč (akční nabídka) Saab 9-3 – od 755 000 Kč Saab 9-5 – od 779 000 Kč Škoda OCTAVIA – není v oficiální nabídce pro ČR Volvo 70 – od 851 000 Kč Volvo 80 – od 801 000 Kč Volvo C30 – od 491 000 Kč Volvo S 40 – od 581 000 Kč Volvo V 50 – od 631 000 Kč |
Discussion
rohYpnol, 10.04.2009 01:12
Jo to souhlas. Nicméně spalovací motor má prostě mizernou ´činnost už ze své základní konstrukční podstaty - jen 1/4 cyklu je pracovní. Kdyby bylo na mě, tak tady mám třeba 5 Temelínů, klidně u sebe na zahradě. A byl by klid. Ale Rakousko a bursík by pak asi vyhlásili nové křižácké tažení pod vládou cukrové třtiny ;) Asi budu muset založit vlastní politickou URAN...
David V, 10.04.2009 11:27
Jo přesně tohle mě napadlo. Vidím hned první příspěvek - a trefa. Nevím kolik dobrodruhů si koupí ojetý Prius po 8-mi letech. Tak, pokud tato auta budou končit po 10-ti letech na šroťáku, protože strach z investic bude vyšší než získaná hodnota, mohu říct jen jediné - vivat ekologie a zelená auta. A chce se mi blejt velebnosti. Ja prozatím volím nejzelenější konvenční pohon - benzínový motor.
David V, 10.04.2009 11:49
Takhle je to demagogický pohled. Z tohoto úhlu pohledu to vypahá, jako, že 2-takt má dvojnásobnou účinnost. Mizerná účinnost tepelných strojů obecně je daná okolními podmíkami - což je vypouštění spalin nad atmosférickým tlakem, kdy spaliny ještě nesou 1/3 nízkopotenciální tepelné energie, která už nelze rozumně přeměnit v mechanickou energii. Část energie se spotřebuje na kompresi nasáté směsi. Ta komprese je taky omezená samovznícením paliva, takže je tady i horní limit po přívodu tepla. Další věcí je creep, tedy pevnost materiálu při vysokém tepelném zatížení.
Atomové elektárny jsou řešením, ale zase je nutné si uvědomit, že mají mnohem menší účinnost z podstaty pracovního cyklu než elektrárny uhelné (dokonce i o 10%) nebo dokonce paroplynové cykly. Takže 80% tepla vzniklého štěpením uranu jde do vzduchu a do vody. V případě Temelínu 1GWe je to 4GWt balastní+jaderný odpad. Já to uvádím jen aby se na světlo dostaly všechny aspekty.
Na závěr řeknu 2 věci:
1) energii ekologicky vyrábět NELZE vždy dojde více nebo méně k lokálnímu porušení bio rovnováhy a musí se nastavit jiná, která ovlivňuje další rovnováhy ve větší vzdálenosti v místě "energetického zásahu"
2) všechno, co pochází ze Země, jako její produkt je ekologické. Země si se vším sama poradí, jen ta doba třeba přesáhne lidstvo.
Je to jen o úhlu pohledu a vždycky je lepší znát všechny úhly pohledu.
David V, 10.04.2009 11:56
Jo, banda vědců se dohaduje, jestli člověk svou činností otepluje klima, místo toho, aby si sedli a spočítali. Hybridy ANO/NE, vodík ANO/NE, elektřina ANO/NE o biopalivech už to víme....
A je to jednoduchý:
Suma energie na výrobu a provoz auta konvenčního a hybridních - co vyjde nejlíp - do toho se půjde. A ceny? Obvykle nejsou dané náročností technologie, ale nasyceností trhu.
Protože se všchno vyvíjí za pochodu, tak se nic neudělá pořádně a směr automobilek bych nazval flikováním - chápu to - musí zůstat na trhu.
Koloss, 10.04.2009 15:24
Tu blbost s odvozováním nízké účinnosti z 4 taktního cyklu jsem chtěl taky kritizovat, ale takhle jasně bych to nenapsal.
Problém účinnosti benzínových motorů je v tom, že jsou na ně kladené dost rozsáhlé požadavky, zejména z hlediska rozsahu otáček a regulace výkonu. Pokud bude motor provozován v konstantních otáčkách, odpadne třeba škrtící klapka a to už má příznivý vliv na celkovou účinnost.
U těch atomovek je nízká účinnost samozřejmě taky problém, ale na druhou stranu - zeptal jsem se v jedné diskuzi Drábové, kolik jaderného odpadu vyprodukuje Temelín za rok - 40 metrů krychlových. Srovnejte to s odpadem z uhelných elektráren, pak započítejte těžbu uhlí, přepravu přes půl republiky, odsířování, ukládání tisíců tun popílku, který je pohříchu také mírně radioaktivní (o tom asi Bursík neví). Zlatý Temelín s jeho účinností.