Třináct nejlepších sportovně zaměřených modelů značky Jaguar. Pokochejte se

Jaguar slaví 70 let od chvíle, kdy vyrobil první sportovní model. My jsme pro vás vybrali třináct těch úplně nejlepších. Jaguar Mark I a Mark II

Přestože ani jeden z těchto modelů není přímo sportovním vozem, v našem výběru nesmí chybět. Jaguar do jeho vývoje investoval mnoho finančních prostředků a jako první model této značky měl samonosnou karoserii. Jde o první menší sedan značky Jaguar a při jeho vývoji se dokonce uvažovalo o čtyřválcové verzi motoru XK, nakonec takový model vůbec nevznikl, přestože už měl i pracovní název XK100.

Šestiválcová verze o objemu 3,4 litru (157 kW) se stala základem pro velice úspěšný závodní automobil, se kterým mimo jiné závodil i Sir Striling Moss. Jaguar Mark II je v podstatě rozsáhlou modernizací a na první pohled se od Mark I příliš nelišil. S modernizací přišel také šestiválcový motor 3,8 litru (162 kW) a zvětšil se rozchod zadních kol, který přispěl ke zlepšení jízdních vlastností.



Jaguar D-Type

Model D-Type je ryze závodní automobil, který Jaguar používal v závodě 24 hodin Le Mans. Měl navázat na výborné výsledky Jaguaru C-Type, od něhož se D-type lišil především zcela novou skořepinovou konstrukcí, která byla vyrobena z hořčíkových slitin. S výrobou silniční varianty se nepočítalo. Jaguaru D-type se kvůli aerodynamickému křídlu v zadní části přezdívalo „letadlo na kolech“ a vyznačoval se nízkým součinitelem odporu vzduchu, a to především díky nezvykle nízké přídi. Její stavbu umožnily sklonění motoru o 9° vpřed a použití suché klikové skříně. Umístění motoru nízko mělo samozřejmě pozitivní vliv na uložení těžiště co nejblíže vozovce. Pohon vozu obstarával slavný řadový šestiválec XK o objemu 3 442 cm3, který používal již jeho předchůdce a většina ostatních sériových modelů značky.



Jaguar XKSS

Přestože se sériovou výrobou závodního D-Type se vůbec nepočítalo, nakonec se sériové podoby dočkal. Cestovní provedení dostalo jméno Jaguar XKSS a v podstatě šlo o jakousi z nouze ctnost. Jaguar se potřeboval zbavit přebývajících šasi a povrchových panelů z modelu D-type, které automobilce zůstaly poté, co se stáhla z vytrvalostních závodů. Proto jsou si oba vozy vizuálně dost podobné. Kvůli požáru montážní haly v Coventry v únoru 1957 bylo vyrobeno pouhých 16 exemplářů, které jsou dnes extrémně ceněné. Pohonnou jednotkou byl 3,5 litrový šestiválec XK s výkonem 184kW, díky němuž vůz dosahoval na tu dobou (1956) nevídané maximální rychlosti 240 km/h a na z 0-100 km/h zrychlil za 5,2 sekundy!



 

Jaguar C-Type

Jaguar C-Type („C“ jako „Competition“) se vyráběl v letech 1951 až 1953 a byl postaven na základech Jaguaru XK 120, oproti kterému se chlubil dvojnásobnou cenovkou (6ctisíc liber).  Jaguaru C-Type vzniklo pouze 53 kusů, přičemž drtivá většina byla prodána do USA. Jaguar C-Type vyhrál dvakrát závod 24 hodin Le Mans.



Jaguar XJR-15

Jaguar XJR-15 je projekt, který v roce 1984 rozjel Tom Wilkinshaw, který pro Jaguar stavěl okruhové speciály. Mezi ně patřil i vítězný monopost Jaguar XJR-9, který získal v roce 1988 prvenství v Le Mans. Právě na jeho základech byl zkonstruovaný prototyp R9R, který později přešel v projekt XJR-15.

Šasi tohoto překrásného vozu bylo hybridem závodních speciálů XJR-8 a 9 a tento unikátní Jaguar se stal prvním autem se silniční homologací v dějinách, které mělo podvozek i karoserii z uhlíkových vláken. Posádka musela počítat s minimálním komfortem, a aby se vůbec mohla dorozumívat, používala vestavěný interkom. Výrobu XJR-15 Jaguar oficiálně oznámil 15. listopadu 1990, první prezentace se odehrála na okruhu v Silverstone v úvodu roku 1991. Silničních variant vzniklo 23, dalších třicet bylo závodních.



Jaguar XJR-9

Závodní speciál Toma Wilkinshawa je jedním z největších hrdinů značky. Po 31 letech vrátil vavřín ze závodu 24 hodin Le Mans do Coventry. Na 750koňovém motoru V12 se podíleli také lidé od Cosworthu a ve své době šlo o jeden z nejvýkonnějších motorů svého druhu. Pikantní záležitostí je fakt, že vítězný monopost XKR-9 závodního tria Jan Lammers, Johnny Dumfries a Andy Wallace poslední část závodu dokončil se zaseknutým čtvrtým rychlostním stupněm.



 

Jaguar E-Type

Podle mnohých nejkrásnější automobil všech dob byl ultimativní trefou do černého. I tento model měl být po vzoru předchozích typů C a D především závodním strojem, se kterým Jaguar chtěl navázat na předchozí úspěchy. Jaguar hodlal novým vozem obsadit třídu GT, ale uvědomoval si obtížné prosazení ve třídě, ve které působilo mimo jiné Ferrari, Alfa Romeo či Porsche. Všechny tyto vozy disponovaly do té doby výrazně lepšími parametry než tehdejší zbraň Jaguaru, typ XK 150. Základem pro E-Type se stal D-Type a z něho odvozený XKSS. E-Type byl nabízen s řadovými šestiválci a vidlicovým dvanáctiválcem, který ve své době nabídl hned několik zajímavých technických řešení.



Jaguar XJ-S

Tento model měl nahradit E-Type, který se za roky výroby etabloval jako jeden z vůbec nejlepších sportovních automobilů na trhu. Základem vozu se stal sedan XJ, což už od začátku nebyl šťastný krok. Malcolm Sayer, v jehož případě šlo o poslední model, na kterém pracoval, vozu propůjčil nezvykle nízkou linií kapoty a zadní „vznášející se“ C-sloupky, které lidí úplně vřele nepřijali. Jaguar XJ-S se oficiálně představil v roce 1975 jako kupé 2+2 a motorem V12 ze třetí série E-Type. Později přibyl také řadový šestiválec o objemu 3,6 litru. Facelift ze začátku 90. let přinesl zvýšení objemu V12 na 6 litrů a šestiválce na 4 litry.



Jaguar XJ220

Tento kdysi nerychlejší automobil planety je jedním z pouhých tří modelů značky Jaguar s motorem uprostřed. Lidem, kteří na tomto modelu pracovali, se začalo říkat „Saturday club“, protože většinu práce prováděli dobrovolně ve svém volném čase. Nakonec ale přesvědčili nejvyšší autority a pro svůj domácí projekt“ dostali zelenou. Původně šlo o čtyřkolku s motorem V12, ale pohon všech kol byl na takový automobil zbytečně složitý a těžký. Stejně tak motor V12, který byl notně letitý. Jaguar se tak rozhodl pro použití pohonu pouze zadních kol a dvakrát přeplňovaný motor 3,5 V6. Zákazníci však tuto změnu nelibě nesli a mnoho žádalo své zálohy zpět. Navzdory tomu, že v této konfiguraci byl Jaguar XJ220 daleko lepším vozem.



Jaguar XK-R

Jaguar vždy věděl, jak zaujmout zákazníky. Ostrý derivát modelu XK s označení XK-R z roku 1998 byl přesně takovým vozem. Relativně nenápadné XK dostalo ostřejší vzhled, silnější brzdy a výkonnější motor s kompresorem. 4litrový V8 dával 363 koní a 505 Nm, což z pohodové cestovní kočky udělalo hodně slušnou šelmu. Prim však i nadále hrál komfort.



 

Jaguar XKR-S

Ve druhé generaci modelu XK, kterou Jaguar ukončil v roce 2014, se představil ještě sportovněji zaměřený model - verze XKR-S. Ani tentokrát nešlo o žádné okruhové náčiní, spíše o pohodové cestovní GT, které se podle nálady majitelů dokázalo změnit v hodně rychlé auto. Ostatně ještě aby ne, když kompresorem plněný 5litrový V8 disponoval výkonem 550 koní.



Jaguar Project 7

Limitovaná edice modelu F-Type je nádhernou ukázkou toho, čeho je Jaguar schopen, když jsou peníze navíc. Druhý počin divize SVO je poctou závodním strojům Jaguar minulosti, zejména těm, kteří vyhrály v Le Mans. F-Type Project 7 byl chvilku nejvýkonnějším Jaguarem v historii s výkonem 575 koní. Stejného výkonu už dnes dosahují i SUV z dílny SVO.



Jaguar XK120/140/150

První poválečný sportovní automobil značky Jaguar vznikl tak trochu náhodou. Jaguar v prototypu tohoto vozu chtěl odzkoušet nově zkonstruovaný šestiválec, původně zamýšlený pro sedan. Tvary nového vozu byly z větší části dílem Williama Lyonse, jenž se v roce 1956 stal ředitelem společnosti Jaguar. Uhlazené a elegantní tvary, zrychlení z 0 na 100 km/h pod 10 sekund a nejvyšší rychlost přes 200 km/h z něj udělaly nejrychlejší auto své doby. Obrovský zájem o tento vůz, který byl v porovnání s konkurencí o polovinu levnější, odstartoval úspěšnou éru řady XK. Modernizace přinesla v roce 1954 model XK140, v roce 1957 pak XK150.



V přiožené galerii se můžete kouknout na všechny námi vvybrané sporotvní Jaguary hezky pohromadě.