Monster Jam Praha 2005 (fotogalerie)

Pronikavý řev tisíců koní, drcení bezbranných vraků a několik dalších atrakcí, to celé zabalené do blýštivého pozlátka spektáklu v americkém stylu. To čekalo uplynulý víkend návštěvníky akce Monster Jam Praha 2005.

Pronikavý řev tisíců koní, drcení bezbranných vraků a několik dalších atrakcí, to celé zabalené do blýštivého pozlátka spektáklu v americkém stylu. To čekalo uplynulý víkend návštěvníky akce Monster Jam Praha 2005.

Co jsou vůbec ona slavná monstra zač a kde se vzala? Takzvané monster trucky a jejich závody se zrodily během osmdesátých let minulého století v USA. Ostatně, kde jinde mají takovou slabost pro auta, která jsou ve všech směrech přerostlá, navíc když dokáží obrovskou silou převálcovat téměř cokoliv. A tahle auta si označení monstrózní určitě zaslouží. Váží kolem čtyř tun, do výšky mají 3,7 metru a jejich motory spalující metanol mají výkon 1500 - 2000 koní. Nikoho pak asi nepřekvapí, že jsou schopná skákat až čtyřicet metrů daleko a sedm metrů vysoko. Na takové kousky nebylo v Sazka aréně dost místa, ale že takové vzdálenosti auta uletí, bylo celkem zřejmé. U nás se Monster Jam zastavil vůbec poprvé v rámci letošního evropského turné.

TIP: Velcí šílení američané - Hot Rod a zlatý věk

Show začala představením jednotlivých závodníků a jejich aut, která následně v několika disciplínách drtila staré škodovky a wartburgy. Nejdřív po jednom, pak přišel na řadu i duel - asi nejkratší závod, jaký jsem kdy viděl. Závodní dráhou byla jen čtveřice vraků ohraničená startovní a cílovou čárou, kterou monstra většinou přelétla po zadních kolech. Divácky nejatraktivnější byla závěrečná disciplína - volná jízda. Během ní řidiči předvedli v určeném čase co nejvíce triků. Pro tuto příležitost se i o jednu vrstvu zvýšila hromádka vraků, které už byly částečně jen dvourozměrné. Při tom si dva trucky sáhly na dno svých sil. Jeden z nich se zastavil poté, co se z jeho motoru začal linout hustý dým. Dalšího účastníka zastavila zadní náprava, která přestala zatáčet. Všechny disciplíny sice měly své vítěze, ale zřejmě už domluvené - přeci jenom to nebyl závod, ale exhibice. Z toho vyplývalo i rutinérství všech zůčastněných, na kterých bylo vidět, že to není zdaleka první ani poslední vystoupení na turné. Výkony byly sice profesionální a obdivuhodné, ale celek trochu připomínal cirkusovou drezůru. Skutečné závody určitě nabízejí množství zajímavějších situací. Nejvíc se určitě bavili děti, ale myslím, že ani jejich rodiče se nenudili.

TIP: Velcí šílení američané - co si ještě vymyslí?

Během programu se našlo místo i na dvě vsuvky. O první se postarali freestyloví motokrosaři a velká rampa, s jejíž pomocí překonávali alespoň na okamžik zemskou přitažlivost. Narozdíl od čtyřkolových monster nebyly motorky tak tísněné prostorem a jezdci tak mohli ve vzduchu předvést krkolomné kousky jako třeba supermana, stojku na řidítkách v letu a na závěr přišlo i jedno salto. Smysl druhého doprovodného představení jsem úplně nepochopil. Po mohutném slibování armagedonu a opakovaném doporučení, že máme použít špunty do uší, které každý dostal hned u vchodu, přijel na plochu dragster poháněný turbínou. Je pravda, že vydával ten nejnepříjemnější a nejintenzivnější zvuk, jaký jsem kdy slyšel a z turbíny občas vyšlehly plameny, ale kromě toho předvedl jen asi minutovou jízdu přískokem po hliněné ploše, na kterou očividně nebyl stavěný.

V galerii pod článkem najdete 120 fotek z průběhu celé show.