Mitsubishi Space Star - s jakým benzínovým motorem?

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat na vůz Mitsubishi Space Star. Uvažuji o zakoupení nějakého menšího MPV a ze všech nabízených ojetin se mi právě tento japonec zdá, jak po finanční stránce, tak spolehlivosti nejlepší kompromis. Jsem ochoten investovat zhruba 120 tis Kč. Raději bych jeden z benzinových motorů, ale nevím, jestli 1,3 není na tento vůz slabá a naopak o GDI jsem neslyšel zrovna dobré ohlasy. Nabídka je u nás dost omezená, tak se asi poohlídnu v Německu. Na co si mám dát při výběru pozor? Děkuji, s pozdravem Tomáš Sýkora

Space Star stojí na zkrácené podvozkové platformě Carismy a na trhu se objevil v roce 1998. Vyráběn byl v nizozemském Bornu. Přestože Space Star stojí na podvozku Carismy, některé díly nejsou vzájemně zaměnitelné. Příkladem může být přední náprava typu pseudo McPherson, která má oproti Carismě jiné rozměry a liší se tvarově. Zadní náprava využívá trojici nestejně dlouhých příčných ramen doplněných o jedno podélné rameno, které nese náboj kola. Jednotlivá ramena jsou přichycena k zesílené podlaze karosérie. Životnost celkem složité nápravy je dobrá (měnit budete samostatně uložený silentblok uložení podélného ramene, který seženete v druhovýrobě za pár stovek).

Space Star určený rodinám poskytuje komfortní svezení. Filtrace nerovností je velmi dobrá a odpružení solidní. Space Star nemusí ostré zatáčky, jelikož měkké odpružení společně s vyšším těžištěm způsobují přenos hmotnosti na přední vnější kolo. Pokud v zatáčce přibrzdíte, většinou se vůz dost zavlní a záď dokáže vybočit, což vyžadují rychlou reakci řidiče. V běžných podmínkách je však Space Star vzorným vozem, který potěší vcelku solidním řízením (disponuje hydraulickým posilovačem) a dobrými brzdami.

V červnu roku 2002 prošel Space Star modernizací, která přinesla zlepšení kvality použitých materiálů v interiéru. Nová černá palubní deska na nerovnostech již nevrzala. Vyzdvihnout musím vnitřní prostornost, dostatečná sedadla vpředu i vzadu včetně jejich optimální tuhosti výplně (snad jen přední sedáky by mohly být delší a mít lepší boční oporu). Zadní sedadla lze podélně posouvat v rozmezí 150 mm. Přes vcelku nudně působící interiér nelze mít závažnější připomínku. Na dnešní poměry kompaktních MPVéček zaujme výborný výhled. Majitelé Space Starů dokáže pozlobit zejména multifunkční displej umístěný v kapličce uprostřed palubní desky (zobrazované údaje čas od času úplně zmizí, což je dáno špatným kontaktem uvnitř displeje - lze opravit). Horší je to i se zvukovou izolací.

Co se týče pohonné jednotky, máte ohledně motorů GDI (přímý vstřik paliva) naprostou pravdu. V Česku díky velkému obsahu síry v benzínu nedokážou tyto motory jezdit za výrobcem udávanou nízkou spotřebu paliva a potýkají se při větším kilometrovém nájezdu s problémy, které způsobuje zanesení karbonem. Tento fakt se projeví kolísáním volnoběžných otáček a neochotou jít do otáček. Podle autorizovaných servisů lze tento problém oddálit používáním doporučených platinových zapalovacích svíček od firmy Denso nebo NGK. Pokud však dojde k zanesení motoru, servisy je umí vyčistit, což není zrovna levná záležitost. Rovněž je nutné pamatovat na to, že po každém odpojení baterie či při její výměně, je nutné znovu naprogramovat řídící jednotku motoru.

Pokud se všem útrapám spojeným s přímým vstřikem paliva chcete vyhnout, sáhněte raději po některém zážehovém motoru bez přímého vstřiku paliva. Základ tvoří benzínová třináctistovka s šestnácti ventily, rozvodem SOHC a výkonem 60 kW. Ta překvapivě Space Staru postačí. Výkon totiž servíruje již od nízkých otáček a dokáže jezdit v kombinovaném režimu za 6,0-6,5 l/100 km. Ještě lepší volbou je šestnáctistovka o výkonu 72 kW, která se pod kapotou Space Staru objevila v roce 2001. Jedna-šestka potěší lepší dynamikou, příjemnou spotřebou paliva a vysokou spolehlivostí. Bohužel obě zmíněné pohonné jednotky jsou spojeny s nepříliš přesnou převodovkou od Renaultu, což prozrazuje zpátečka řazená nalevo od jedničky. Řada majitelů této převodovky si stěžuje již po několika desítkách tisíc kilometrů na velmi obtížné řazení prvního rychlostní stupně. Za tento fakt mohou opotřebené silentbloky mechanismu řazení, které si většinou po překročení hranice sto tisíc kilometrů vynutí jejich výměnu (oprava do 2.000 Kč). Další dobrou volbou je osmnáctistovka (rovněž s nepřímým vstřikem) produkující 82 kW výkonu, která v roce 2004 nahradila osmnáctistovku GDI (90 kW). Ta oproti třináctistovce a šestnáctistovce miluje otáčky a dokáže lépe uspokojit sportovněji založené řidiče. Převodovka v tomto případě pochází od Mitsubishi a je o mnoho přesnější a spolehlivější. I spotřeba paliva je plně odpovídající výkonu.

Všechny zmíněné pohonné jednotky mají rozvody poháněné řemenem, který se mění po 100.000 km nebo šesti letech provozu. Výměna oleje se provádí po 15.000 km, nebo po jednom roce provozu (Mitsubishi doporučuje ACEA A1, A2, A3 popř. API SG nebo lepší). U všech (vyjma GDI) se vymezují ventilové vůle.

Celkově je tak Space Star ve spojení s benzínovými motory bez přímého vstřiku paliva dobrou a cenově přijatelnou volbou. Za své peníze rozhodně seženete vůz po modernizaci, který nabízí zdařilejší interiér a lákavější masku chladiče s nižšími světlomety s čirou optikou. Poznávacím znamením modernizované verze jsou stříbrně vyvedené diamanty ve znaku (před faceliftrem byly červené). V Česku však není výběr příliš velký, a tak se budete muset porozhlédnout v zahraničí. Při zkušební jízdě se zaměřte na volnoběžné otáčky, které nesmějí kolísat. Jejich zvýšení má nastat pouze v případě většího odběru (zapnutí klimatizace nebo po otočení volantu - posilovač řízení). Pokud se vůz takto nechová či dokonce motor zhasíná při každém zastavení, na vině bude zanesené těleso škrtící klapky. Ve všech ostatních ohledech se Space Staru nemusíte bát. Náhradní díly jsou překvapivě dostupné a cenově přijatelné. Space Star je vcelku nedoceněným vozem.