Doby, kdy zájemce o motocykl musel mít známého v Mototechně a pak si v lepším případě mohl vybrat mezi jawou, čezetou, případně východoněmeckou MZ, patří minulosti. Dnes lze volit z mnoha nablýskaných strojů v šesti základních kategoriích. Přitom popularita motocyklů navzdory všem škarohlídům i rostoucím cenám benzinu stoupá - svědčí o tom statistiky prodejů strojů nových i ojetých. Role motocyklu se ale oproti minulosti poněkud posunula. Jako účelný dopravní prostředek už slouží převážně jen v rukou messengerů, naopak do popředí se dostala funkce zábavná a imagetvorná. Z těchto důvodů si motocykl pořizují třeba podnikatelé, manažeři všech úrovní a v neposlední řadě i mnozí státní zaměstnanci. V současnosti není ničím neobvyklým, že začátečníkem je člověk ve věku kolem čtyřiceti či padesáti let.
Jak se však vyznat a především rozhodnout pro jeden ze zhruba půltisícovky aktuálně vyráběných modelů? Toť otázka, která může zamotat hlavu nejen úplnému laikovi, nýbrž i zkušenému jezdci, sedlajícímu motocykly čtvrtstoletí. Lidé, vybírající si motocykl, se zjednodušeně dělí na dvě základní skupiny. Na impulzivní jedince, kteří si oblíbí nebo se dokonce zamilují do určitého typu a basta. Tomu se říká štěstí. Druhá skupina je racionálněji založená - hledá optimální kompromis mezi svými estetickými preferencemi, finančními možnostmi a "užitnými" vlastnostmi stroje. Této tápající skupině je určena naše následující krátká rukojeť kupce motocyklu.
Začněme popořádku.
Kde hledat informace
Nijak světobornou, ale osvědčenou radou k vytvoření si základního přehledu o nabídce v tuzemsku je drobná počáteční investice do koupě katalogu motocyklů. Standardně se v něm nalézají fotky, základní technické údaje a krátké komentáře k jednotlivým modelům. V Česku vychází těchto publikací několik a asi tři z nich stojí za pozornost (jsou to odnože nejzavedenějších moto měsíčníků). Přesto pozor, otištěná data nemusí být vždy korektní - množství faktických chyb je nepřímo úměrné časovému úseku od představení novinek do uzávěrky toho kterého katalogu. Znalcům německého jazyka lze doporučit koupi katalogu Motorrad.
Jiným zdrojem základních informací jsou webové prezentace dovozců, případně přímo výrobců. Jejich vypovídací hodnotu ale částečně snižuje fakt, že z pochopitelných důvodů si všichni své produkty bez výjimky chválí - křivého či kritického slova zde zkrátka nenajdete.
Dobrou praktickou příležitostí k porovnání a osahání si předvybraných kandidátů jsou motocyklové veletrhy. Největší tuzemský - Motocykl - se pravidelně koná v březnu na pražském Výstavišti. Nejvýznamnější zahraniční probíhají na podzim v Miláně, Paříži a Kolíně nad Rýnem.
Základní kategorie aneb Pro každého něco
Někde na začátku úvah by si měl budoucí jezdec ujasnit, jaký druh motorky hledá, na co se cítí. Svět motocyklů se totiž dělí na několik základních kategorií, které se liší svým určením.
Supersporty | |
Supersporty s barevnými kapotážemi jsou ultrarychlé, nepříliš pohodlné, chyby neodpouštějící rakety. Za odměnu ale v několika sekundách poskytnou pocit nadvlády nad fyzikálními zákony a vyvolají dosud ne zcela popsané chemické pochody v hlavě. Asi není nutné dodávat, že pro začátečníky příliš vhodné nejsou. Pokud si přesto laik takovou zbraň bez předchozích zkušeností pořídí, měl by počítat s tím, že nalezení důvěry mezi ním a strojem bude trvat relativně dlouho. Problémem ani tak není ovladatelnost supersportů, která je dnes popravdě na skvělé úrovni, ale jejich akcelerační potenciál, jenž se natolik liší od čehokoliv známého, že nepřipraveného jezdce zákonitě vyděsí. A máloco působí směšněji než ukázkově oblečený borec na supersportu schopném dosáhnout 300 km/h, který jede jako zoufalec. Pravým domovem supersportů jsou závodní okruhy, kde lze nejlépe využít jejich schopnosti. | |
Cestovně sportovní motorky | |
Cestovně sportovní motorky jsou širokou skupinou strojů, které převážně mají kapotu, dostatek komfortu a minimálně přípravu pro uchycení kufrů. Jsou praktičtější a také pohodlné, neboť dovolují vzpřímenější jezdeckou polohu. Zároveň nabízejí dostatečnou dynamiku pro překonávání delších vzdáleností. Trendem posledních deseti patnácti let jsou velká cestovní endura, která mají vizáž pouštních speciálů z rallye Paříž - Dakar, ale pohybují se převážně po silnicích a do opravdového terénu se příliš nehodí. Pro začátečníka je to celkem vhodná volba, jediným zádrhelem může být u některých modelů vyšší hmotnost a neohrabanost v malých rychlostech. Stroje této kategorie jsou ideální pro delší výlety nebo cestování. | |
Naháči neboli naked bikes | |
Naháči neboli naked bikes - nekapotované nebo jen malým větrným štítkem opatřené stroje. Nejzdatnější naháči bývají odvozeni ze supersportů, a tudíž ne o moc pomalejší. Na druhém pólu této různorodé skupinky najdeme stroje klasického střihu s kulatým předním světlem, které nabízejí dostatek stylu a zároveň vyvážené jízdní vlastnosti. Pro začátečníka je většina strojů této kategorie velmi vhodná, k nevýhodám počítejme slabou ochranu před větrem a někdy menší praktičnost na úkor stylu. Naháči jsou šikovné motorky do městského provozu. | |
Offroady (motokros, enduro) | |
Offroady (motokros, enduro) - stroje do skutečného terénu jsou speciálně stavěné, velmi lehké mašinky s vysokými zdvihy pérování. Ježdění na nich je ve své vrcholné podobě fyzicky nejnáročnější způsob motorkaření. Jízda probíhá v relativně nízkých rychlostech, ale bývá velmi náročná na pozornost a nemusí být o nic méně nebezpečná než na supersportech (vzhledem k zákeřným terénním překážkám). Pro úplné začátečníky méně vhodná, ale ne zase zcela nevhodná kategorie. Kromě zdolávání terénu se dobře hodí i na kratší přesuny, zvláště po rozbitých silnicích. | |
Supermota | |
Supermota neboli motardy - mladá a populární kategorie. Motocykly konstrukčně vycházejí z offroadů, mají však spíše silniční podvozek (gumy, odpružení). Vrcholem štěstí motardisty je jízda řízeným smykem (driftem). Vhodný typ stroje pro talentovaného začátečníka se živou až neklidnou povahou. Vedle vyloženě sportovního využití jsou ideální volbou do městského provozu. | |
Choppery a cruisery | |
Choppery a cruisery - synonymem pro tuto kategorii je legendární značka Harley-Davidson. Tyto efektní stroje ve skutečnosti nemusí nabízet tolik pohody, jak to někdy zdálky vypadá. Od jezdce nevyžadují téměř nic (kromě dostatku peněz), problémem bývá manévrovatelnost, která je obecně nejslabší ze všech kategorií. Kvalitní jízdní vlastnosti však nebývají v popředí zájmu, tím je množství chromu a majestátní zjev. Pro laika víceméně vhodné, nejlepších zážitků dosáhneme při uvolněné jízdě na rovných komunikacích s minimem zatáček. |
Objem motoru |
Začátečníkům se nedoporučuje volit u svého prvního motocyklu větší objem než 800 cm3. A to takový limit ještě platí pro choppery/cruisery, pro ostatní kategorie bohatě postačuje kubatura 600 cm3. |
Výkon |
Někdy i 50 koní může být hodně, především u endura, které by řídila žena. Průměrně nadaný a fyzicky disponovaný muž by měl v začátcích hledat mezi stroji s výkonem 50 až 80 koní. |
Točivý moment |
Odvisí od objemu, vypovídá o tahu, "síle" motoru. Čím větší, tím lépe se předjíždí. |
Hmotnost |
Většinou se udává takzvaná suchá hmotnost, tedy bez náplní. Prázdný motocykl váží průměrně kolem 200 kg, krosové speciály mohou mít i 100 kg, těžkotonážní cruisery a cestovní stroje mezi 300 až 400 kg. |
Rozvor |
U sériových motocyklů se pohybuje mezi 1350 až 1700 mm. Čím kratší, tím motocykl ochotněji zatáčí, ale je nervóznější. Nejdelší rozvory najdeme zejména u cruiserů, které jsou stavěny na přímou jízdu. |