Ratan Tata - Džentlmen z Bombaje

Ratan Tata v Ženevě připravil o show nablýskané vozy světových značek. Přijel na autosalon do Ženevy se svým posledním produktem a vůz Nano se okamžitě stal středem pozornosti. Koncept nejlevnějšího auta světa, za méně než dva tisíce eur, je dílem firmy indického Ratana Taty od prvního do posledního šroubku. Odborníci ho považují za koncepčně natolik revoluční, že pozmění tvář automobilové branže.

Symbol nových poměrů
Není to poprvé, co indický podnikatel donutil svět, aby o něm mluvil. "Nikdo jiný neztělesňuje nástup takzvaných prahových ekonomik na světovou scénu tak jako tento džentlmen z Bombaje," napsal list Wall Street Journal, když Tata převzal britsko-nizozemský ocelářský koncern Corus. To bylo na začátku roku 2007 a téměř současně sáhl koncern Tata i po ikonách britského automobilového průmyslu, značkách Land Rover a Jaguar.
Uzavření smlouvy s Fordem o koupi zmíněných automobilek už téměř nic nebrání. K mesalianci prostoty a luxusu jsou přesto odborníci skeptičtí. "Tatův koncern bude muset nasadit naprosto odlišné, ne-li protichůdné prodejní strategie. A to bude stát peníze," konstatuje například analytik automobilové branže Thiayaga Rajan v listu Handelsblatt.

Vždy proti proudu
Faktem je, že Tata přebírá značky za tři miliardy dolarů. To je mnohem více, než je podle názoru odborníků jejich skutečná hodnota. Ratan Tata kontruje: "Budoucnost patří výrobcům schopným vyplnit mezery na trhu. A tu vidím jak v potřebě motorizace chudých zemí, tak i v potřebě výjimečnosti na bohatém trhu."
Jisté je, že když se koncern rozhodl před deseti lety vstoupit i do výroby osobních automobilů, když předtím vyráběl jen robustní náklaďáky a autobusy pro nenáročný indický trh, prorokovali odborníci Ratanu Tatovi krach. Mýlili se.
Dnes mu patří dvacet procent indického trhu. Schopnost myslet jinak než konkurence se zřejmě v rodině dědí. Ratanův praděd pokládal základy indického průmyslu v době, kdy byl subkontinent ještě britskou kolonii. Jeho otec založil mimo jiného první národní leteckou společnost.
Výjimečný je i koncern. Není v pravém slova smyslu soukromý. Ze tří čtvrtin patří dobročinným nadacím spravovaným rodinou. Má to ovšem háček. Ratan Tata nemá přímého potomka a v rodině o řízení koncernu není zájem. Prý to nevadí. "Firma bude žít dál. I já jsem zaměstnanec jako každý jiný. Rozdíl je pouze v tom, že se jmenuji jako firma."