Jihoamerická země měla před lety také návyk na ropu z Blízkého východu, ale dokázala se ho zbavit. Jezdí se tam na alkohol vyrobený z cukrové třtiny.
K programu ropných náhražek, zejména etanolu, o němž se zmínil minulý týden ve Zprávě o stavu Unie americký prezident, ještě jeden dodatek - z Brazílie.
Jihoamerická země měla před lety také návyk na ropu z Blízkého východu, ale dokázala se ho zbavit. Jezdí se tam na alkohol vyrobený z cukrové třtiny.Aby se ale Spojené státy mohly Brazílii v tomto ohledu jenom přiblížit, musely by od základu změnit spoustu věcí, tak jak to učinila Brazílie. Bylo by třeba zvýšit daně z normálního benzínu a nafty, ukončit státní dotační programy pro zemědělství (cukrová třtina a kukuřice) a otevřít trh se zemědělskými plodinami.
Brazílie spustila svůj etanolový program v roce 1975, a teprve před několika lety se etanol vyrobený z cukrové třtiny stal cenově konkurenceschopný vůči obyčejnému benzínu (mezinárodní ceny benzínu byly dlouho tak nízké, že etanol nemohl konkurovat). Vláda musela dlouho zájem o etanol uměle povzbuzovat.
Benzínky musely etanol prodávat levněji než benzín a stát jim ušlý zisk dorovnával dotacemi. Nemůžeme se divit, že brazilská veřejnost celý program dlouho považovala za ztrátu peněz. Nakonec pomohly dvě věci: odstranění veškerých dotací pro pěstitele třtiny a globální zvýšení cen ropy. Dnes je etanol levnější než benzín i bez jakékoli intervence státu.
Učinit totéž ve Spojených státech bude těžké. Tamější dotace do zemědělství jsou skoro stejně štědré jako v Evropě. Napadá nás ale dobrá motivace pro Evropskou unii, které se nedaří reformovat společnou zemědělskou politiku. Argumentem pro zrušení či snížení dotací do zemědělství se může stát možnost vyrábět substituci k pohonným hmotám. Otázka onoho "návyku" na ropu je totiž pro Evropu stejně relevantní jako pro Spojené státy.
Discussion
Ivoss, 13.02.2006 09:57
Ethanol má podstatně menší výhřevnost než benzín a motor tak potřebuje ke stejnému výkonu mnohem víc paliva -> mnohem větší spotřeba. Daleko víc se mi zamlouvá řepkový olej jako palivo, jednodušší a levnější výroba a podstatně větší výtěžnost než je u lihu ze třtiny. Navic kde chces v CR pěstovat třtinu??? Muselo by se to vyrabet z nake jine plodiny.
Petr, 13.02.2006 17:13
motory na zemní plyn (autobusy, kogenerační jednotky atd.) jsou z dieselů upravené na zážehové
Petr, 13.02.2006 18:12
Mluvíme o používání alternativních paliv. Elektrickou jiskrou se dá zapálit téměř všechno hořlavé, zatímco samovznícení u dieselu vyžaduje přesné podmínky i složení paliva. Jediným alternativním palivem pro diesely je tzv. bionafta, která ale obsahuje pouze třetinu řepkového oleje, dvě třetiny je klasická nafta z ropy.
Nákladní auta a železniční vozidla se zážehovým motorem existovala až do padesátých let běžně. Praga i Škoda vyráběly u většiny typů náklaďáků a autobusů obě varianty, Tatra vyráběla motorové železniční vozy s benzínovým motorem, kdo byl na vojně, setkal se s ruskými benzínovými náklaďáky ZIL atd. Benzínové motory se přestaly používat u užitkových vozidel v padesátých letech kdy cena nafty klesla na zlomek ceny benzínu, ale to už dnes neplatí, stačí se podívat na ceny u pump.
Při přechodu na jiné palivo např. na plyn se dieselové motory rekonstruují na zážehové, viz výše. Prostě - jediným důvodem pro používání dieselů bylo levné palivo. Při použití jiných paliv je vše jinak.
Stejně tak dvoutakt byl výhodný tehdy, když předepsaná lhůta výměny neaditivovaných olejů byla v zimě 800 km, v létě 1500 km. Úspora na oleji vyvážila vyšší spotřebu (o emise se tehdy nikdo nestaral a vyjetý olej se lil do kanálu). Po prodloužení výměnných lhůt oleje ztratil dvoutakt smysl. Stejně tak diesel je jednoúčelový motor na naftu, zatímco zážehový motor lze snadno přizpůsobit na jiné palivo.
Riccardo, 13.02.2006 21:13
Řepka je pro půdu hrozné svinstvo. Obvykle se nepěstuje více let po sobě na stejném místě, protože by to půdu vyčerpalo a znehodnotilo.
repka, 16.02.2006 21:21
Řepka sama o sobě neni žadné svinstvo jak zde uvadite(má spoustu dobrých vlastností a je to přerušovač v OP). Nepěstuje se po sobě (jako všechny ostatní plodiny) z důvodu přenosu škůdců, chorob atd. Největší problém je že z důvodů velkých tlaků chorob a škůdců se používají stále "silnější" pesticidy které přírodu určitě zatěžují. Nechá se také pěstovat ekologicky ale to by asi nikdo nezaplatil protože v tomto případě výnosy prudce klesají.