MX-5: Návrat ke kořenům

Pravé sportovní auto se nepozná podle toho, kolik má válců a koní, jak rychle dokáže akcelerovat nebo jakou vyvine nejvyšší rychlost. Sportovní auto by mělo především pobavit svého řidiče, vtáhnout ho do akce a proměnit i všední cestu v silný emocionální zážitek. To není názor pouze autora těchto řádek, ale celého trhu.
Maličká Mazda MX-5 dávala ve své původní verzi z roku 1989 legračních 90 kilowattů, což jí ale nezabránilo stát se nejprodávanějším sportovním autem na světě a zůstat jím až dodnes. Prodalo se jí neuvěřitelných 850 tisíc vozů.
Pro intimitu svého spojení s řidičem, lehkou stavbu a schopnost zpřístupnit jízdu na hranici přetáčivého smyku i méně talentovaným jezdcům byla MX-5 často připodobňována k legendárnímu Lotusu Elan.
To se ovšem změnilo s příchodem zcela nové třetí generace MX-5 v roce 2006. Ta byla o něco prostornější a luxusnější, ale puristé jí vytýkali, že zapomněla na to nejdůležitější: řidičskou přitažlivost.
Oprávněnost této kritiky nepřímo uznala i Mazda, když letos přivedla na trh inovovaný model, který se sympatickou upřímností prezentuje jako pokus o návrat k hodnotám originálu. Povedlo se?

Pilíře úspěchu
Mazda MX-5 je lehký sportovní roadster s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Na rozdíl od kabrioletů bývají roadstery pouze dvoumístné a pro otevřenou střechu jsou konstruované od začátku, což má blahodárný vliv na integritu a strukturální tuhost celé karoserie.
Pevnost, lehkost a druh pohonu jsou ostatně tři základní stavební kameny charakteru MX-5.
Tuhá a lehká karoserie umožňuje konstruktérům použít relativně měkké odpružení, díky kterému auto "dýchá" stejným rytmem jako silnice místo toho, aby se pokoušelo zatlouct nerovnosti asfaltu do země. Lehčí auto lépe akceleruje, ostřeji brzdí a dychtivěji mění směr. Klasická koncepce s poháněnou zadní nápravou dovoluje řidiči rozhodovat o chování vozu při průjezdu zatáčkou také plynovým pedálem.
Nejde vysloveně o přetáčivé smyky, k nimž na běžných komunikacích zpravidla chybějí jak prostor, tak odvaha. Stačí cítit, jak hnaná zadní kola pod vámi pomáhají stáčet auto do oblouku a na výjezdu rovnat řízení, což je obtížně představitelné pro ty, kdo to nezažili, ale o to návykovější pro již obeznámené.

Člověk a kůň
S poetikou vlastní japonským automobilkám hovoří Mazda v souvislosti s MX-5 o principu "Jinba Ittai", jednoty člověka a koně. Samozřejmě se tím myslí intenzivní pocit propojení se strojem, vtažení do děje.
Třetí generace z roku 2006 bohužel zklamala fanoušky svým nekomunikativním řízením, ploše působícím dvoulitrovým motorem a svéhlavým tlumením zadní nápravy. Kůň si zkrátka přestal se svým jezdcem rozumět.
Změnami geometrie přední nápravy a novým naladěním odpružení i tlumení se ale konstruktérům Mazdy nyní povedlo vrátit vozu MX-5 podstatnou část citlivosti a komunikativnosti originálu. S moderními pneumatikami se nový vůz nikdy nebude hravě a kontrolovaně smýkat po silnici téměř v rychlosti chůze, jako to měli ve zvyku jeho předchůdci, ale do řízení i podvozku se opět vrátil tolik postrádaný pocit blízkého sepětí.
Také dvoulitrový čtyřválec (v nabídce je rovněž slabší motor o objemu 1,8 litru) dostal "injekci" charakteru. Nyní se hladově vytáčí až k červenému poli v 7500 otáček za minutu, ale chuť do života projevuje kdekoli za pěti tisíci a díky přepracovanému sání i výfuku konečně zní jako vitální motor sportovního auta, ne jako znuděný agregát rodinného sedanu.
Výsledkem je neobyčejně podmanivý zážitek z jízdy. Sedíte nízko nad zemí, s nohama před sebou a malým volantem blízko hrudi, příjemně obklopeni kompaktní, přehlednou karoserií.
Sání lačně chroptí a volant vykresluje do vašich dlaní téměř trojrozměrnou mapu povrchu vozovky. Nemusíte jet rychle ani pokoušet limity vozu v zatáčkách, abyste se cítili naprosto pohlceni.

Doslova bezkonkurenční
Představovat MX-5 jako nekomfortní hračku na neděli by ale bylo chybou. Je kvalitně vyrobená, luxusně vybavená a až na omezení daná počtem sedadel a velikostí zavazadelníku také velmi příjemná v každodenním provozu.
Místo klasické plátěné můžete objednat i kovovou střechu s elektrickým ovládáním. K dispozici je i šestistupňová převodovka.
Je úžasné, že za cenu blahobytně vybaveného sedanu střední třídy lze koupit nefalšovaný sportovní vůz s otevřenou střechou, a současně nepochopitelné, že MX-5 dodnes nenalezla žádnou přímou konkurenci. Vždyť v cenové hladině do milionu korun nemají řidičští gurmáni v podstatě jinou volbu.
Srovnatelná auta, pokud se vůbec najdou, bývají příliš extrémní či mnohem dražší, zatímco vozy blízké cenou jsou bez výjimky jen kabriolety odvozené od velkosériových modelů. Jako by se ostatní výrobci báli vsadit na cenově dostupnou radost z jízdy coby prodejní artikl. Jejich škoda.

Mazda MX-5 Roadster Coupé 2.0i Revolution