Přesně to byl totiž cíl, s nímž si německé občany chtěl získat nastupující nacistický režim, se kterým jsou spojeny počátky historie pozdější automobilové legendy. Vývoje vozu se ujal konstruktér Ferdinand Porsche, ale tvůrcem typické aerodynamické karoserie byl designér Erwin Komenda. S výrobou lidového vozu se v dolnosaském Wolfsburgu začalo v roce 1939, vzniklo však jen několik set civilních kusů, než byla továrna převedena na vojenskou výrobu. Zlatá éra brouků nastala až po druhé světové válce. Poslední evropský "brouk" vyjel z továrny v Emdenu před třiceti lety, a po ukončení produkce v Německu se vyráběl ještě do roku 2003 v Mexiku. Ten skutečně poslední, bleděmodrý vůz s pořadovým číslem 21,529.464, sjel z výrobní linky 64 let od začátku výroby.
Podobně se do historie automobilismu zapsal v poválečné Itálii slavný malý Fiat 500, který přesadil podstatnou část Italů z jejich skútrů na čtyři kola. V Británii sehrál obdobnou roli lidového autíčka Morris Mini Cooper - přesně ten, ve kterém jezdí Mr. Bean. Ve východní Evropě by nejspíše prováděl své ztřeštěné eskapády v Trabantu, který měl být alternativou lidového vozu v (vyspělejších) zemích socialistického tábora. Ovšem ani on nebyl úplně levnou záležitostí, a navíc často na pořadník.
Všechny tyto automobily už mají éru své vrcholné slávy za sebou a staly se kultovními vozy, jejichž ceny u zachovalých kusů nyní v podobě veteránů rychle rostou. To, a obliba mezi motoristickou veřejností, inspirovalo výrobce ke vzkříšení legendárních lidových modelů, ovšem v podobě, která má přinejmenším svou cenou k dřívější lidovosti hodně daleko.
Moderní malé vozy jsou sice levnější, ale rozhodně ne všechny. Například smart, městský miniautomobil jehož autorem byl hodinářský magnát Nicolase Hayeka (tvůrce hodinek Swatch), který se vyrábí od roku 1998. Vznikl i koncept čtyřmístné verze smart ForFour, a loni se vůz dočkal nové generace v podobě verze smart ForTwo.
Repliky či reinkarnace dnes již kultovní "klasiky, jako jsou VW "brouk", Fiat 500 či Minicooper, jsou oproti svým předchůdcům doslova luxusní záležitostí, a stejný osud čeká i další inovovanou motoristickou legendu - Trabant. Jeho výrobu plánuje firma Herpa - jinak výrobce automobilových modelů - ve spolupráci s firmou IndiKar (shodou okolností sídlí poblíž saského Cvikova (Zwickau), kde se vyráběl původní Trabant), ale ceny nástupce populárních i zatracovaných "bakeliťáků" se budou pohybovat v řádu desetitisíců eur.
Malými vozy se v Dillí pochlubil i Fiat, konkrétně novou "pětistovkou" a Volkswagen. Ten ukázal svou studii minivozu up! S touto konkurencí se bude nejlevnější auto světa Tata Nano potýkat, až vstoupí na evropský trh.
TEST: Mini Cooper vs. Mini Cooper: souboj generací |