I v pojišťovně bývá legrace, aneb nejvtipnější hlášky z helplinky

Actualities
Karel Směšný | 29.12.2011
foto: P. Šikl
Mohlo by se snad zdát, že práce v pojišťovně je věc veskrze vážná, pro některé možná dokonce poněkud nudná. Jak to však často bývá, zdání klame a o legraci někdy není nouze ani při vyřizování pojistné události. Nakonec – když se nic horšího nestane a jde jen o plechy, není trocha humoru a nadhledu na škodu…

KLIENT: "To auto mám poškozený a tu prohlídku bych potřeboval udělat hlavně rychle."
OPERÁTOR: "Dobře, tak jestli si můžete poznamenat kontaktní osoby: pan Rychlý..."

KLIENT: "Tak to zní slibně."
OPERÁTOR: "…a pan Pospíšil."
KLIENT: "Tak to zní taky zajímavě."

Klientovi nabourala manželka auto. Klient registruje škodu a domlouvá si návštěvu likvidátora ve svém místě bydliště.

KONZULTANT: „Můžete mi říct jméno řidiče?“

KLIENT: „Paní Marie XXX. Můžete mi poslat kromě likvidátora ještě někoho, kdo by ji uškrtil rovnou?“

KONZULTANT: „No můžu to sem napsat, ale...“

KLIENT: „Mám si ji uškrtit sám.“

KONZULTANT: „Možná by to bylo lepší, jistější. Takže paní Marie...“

Klient se omlouvá, protože zatím nedodal podklady ke škodě.

KLIENT: „Já jsem to někam asi zahrabal - teď jsem to našel, takže to určitě tenhle týden pošlu. To víte, už jsem starej: je mi 32 let, tak už trochu zapomínám...“

OPERÁTOR: „Já myslím, že 32 je ještě pěkný věk...“

KLIENT: „No to si nemyslete, třeba manželce je 38 a už jí hrabe.“

OPERÁTOR: „Aha.“

KLIENT JEŠTĚ NA KONCI HOVORU: „To s tou manželkou bylo jen mezi námi, jasné?“

OPERÁTOR: „Jistě.“

Registrace škody na skle:
OPERÁTOR: "A jak se ta škoda stala?"
KLIENT: "No jak? Sednu do auta a vidím dvě tečky..."

OPERÁTOR: "Mohl byste mi prosím hláskovat své jméno?"
KLIENT: "Ježíš, takže… F jako fčela - máte to?"

OPERÁTOR: "Mohl byste mi prosím hláskovat své jméno?"
KLIENT: "E jako erbeg."

KONZULTANT: „Já se omlouvám, mně se to tu trochu pomaleji otevírá...“

KLIENT: „Váš systém má vrátka...?“

KLIENTKA: "A to tam mám fakt jako do toho záznamu jako i kreslit, jo?“
OPERÁTOR: "Tak jenom tak přibližně, dva obdélníčky jako auta a jak došlo ke střetu..."

KLIENTKA: "A mám tam kreslit i sebe...?“

Záznam z dalšího hovoru: "Klientka volala, aby oznámila, že neumí kreslit."

OPERÁTOR: "Naše klientské centrum se nachází V Jankovcově ulici, to je Praha 7, kde Vy se momentálně nacházíte?"
KLIENT: "Mezi hřbitovy."

Pokus o registraci škody s klientkou:
OPERÁTOR: "Mohla byste mi tedy prosím popsat, jak k té nehodě došlo?"
KLIENTKA: "Jo… Ježíš!! Tramvaj!!"
OPERÁTOR: "Nemám Vám radši zavolat později?"
KLIENTKA: "Tak radši jo…"

Dcera klientky chtěla hlásit škodu:
OPERÁTOR: „Poprosil bych Vás o rodné číslo nebo číslo pojistky.“

KLIENTKA (DCERA): „90... 60... 90... XXX.“

Operátorovi je to divné, ale přesto zkusí vyhledat toto RČ – neúspěšně.

OPERÁTOR: „Mně to ale pod tímhle rodným číslem nikoho nevyhledalo, říkala jste opravdu 90 60 90?“

KLIENTKA (DCERA): „Ježiš, nééé, 90 60 10 XXX.“

Operátor hovoří s klientem o záznamu dopravní nehody:

KLIENT: "Tak mně to vysvětlete, jak se to dělá, ne? I orangutan může postoupit na vyšší level."

A někdy nemá svůj den ani operátor.

OPERÁTOR: „Takže krytí všech skel máte na živelnou událost, vandalismus, střet (havárii)... V praxi to znamená, že Vám zaplatíme pojistné plnění, když od protijedoucího nákladního vozidla odlétne kamínek nebo srnka...“

Zdroj: DIRECT Pojišťovna

Article rating
2.0 from 5 (40%)
Rated: 1x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Discussion
Michal, 29.12.2011 08:04
Jakože dobrý, jen by to chtělo trošku víc si pohrát s tím formátováním. I orangutan může postoupit na vyšší level
Tomi, 29.12.2011 18:06
Před stádem dobytka jsem zastavil v bezpečné vzdálenosti, což však nerespektovaly felicie a fabie za mnou, takže ty krávy stejně spustily řetězovou reakci.
Svědka nehody jsem měl, ale když jsem ho požádal o svědectví v můj prospěch, řekl pouze, že má svých starostí dost a že už jednou seděl.
V obytném přívěsu byla sada nádobí, dva spací pytle, nějaké konzervy a rozehraná šachová hra. Zmizelo všechno vyjma několika pionů a střelce, kteří se skryli na podlaze.
Když auto sjelo z cesty, vyletěl jsem ven. Později mě v příkopu našla toulavá kočka.
Jela jsem poměrně pomalu, proto nechápu, že jsem to auto přede mnou dojela.
Jel jsem asi 67 km/h a najednou bác, rána jako z děla. Říkám si, co se děje? Asi jdou po nás. Nešli. Byl to kámen z auta jedoucího před námi.
Zařazoval jsem se do pravého pruhu s blinkrem před autobus, a to předepsanou rychlostí. Niki Lauda za mnou nevydržel čekat, rozhodl se pro rychlou akci a vyhrál. Právně jsem viník asi já.
"Auto mám poškozené a prohlídku potřebuji udělat hlavně rychle," hlásí muž pojišťovně. "Tak si pište kontaktní osoby: pan Rychlý a pan Pospíšil…"
Za stěračem auta nabouraného na parkovišti byla cedulka a na ní zpráva: Jak tohle píšu, sleduje mě několik lidí, kteří si myslí, že sem píšu svoje jméno, adresu a číslo havarijního pojištění. Ale není to tak.

Hlášení klienta: "Paní ve snaze zaparkovat nabořila nejdřív jeden a následně i druhý vůz. Když pochopila, že se na vybrané místo nevejde, snažila se zaparkovat v mezeře vedle mého vozu. Přitom ale nacouvala do třetího auta. Vystoupil jsem z vozu a chtěl paní navést, jenže ona si spletla rychlosti a přimáčkla mě k vozu. Při vystupování z auta mě pak udeřila dveřmi do hlavy. Víc už si nepamatuji."
Tomi, 29.12.2011 18:17
Lavinu karambolů může zapříčinit zvonící telefon. Z pojistného protokolu: "Pojištěná byla ubytovaná v hotelu. Když vycházela z hotelové koupelny zabalená v osušce, začal zvonit telefon. Pojištěná se k telefonu rozběhla, ale zakopla, spadla na stůl a poškodila ho. Ze stolu spadla zapálená cigareta a následný požár poškodil záclonu, gauč a koberec."


Lékařský zápis mé subjektivní problémy neobsahuje z objektivních důvodů: arabsky jsem neuměl a kvůli komplikovaným zraněním jsem naznačovat nemohl.

Průjem nezastavilo ani živočišné uhlí, ani konzultace s delegátem.
Nejprve se objevil kamzík, manželka se vylekala, já uklouzl a podvrtnul jsem si kotník. Vše se odehrálo ve výšce, na kterou se vztahuje pojištění.

K zubaři jsem nešla, protože mě vedoucí zájezdu varovala, že budu muset platit hotově, a léčila jsem se prášky od spolucestujících. Po týdnu jsem stejně k zubaři musela, viz přiložený účet, a navíc teď mám od těch prášků rozhozená játra.

Alergie na slunce se mi rozjela už po dvou dnech, ačkoliv jsem to s dovolenou nijak nepřeháněla.

Ztracená zavazadla jsem nikdy nenašel. Nerozumím tomu, Amerika je přece zemí zázraků a ne zlodějů.

V Chorvatsku jsem si půjčil skútr a vyjel na výlet. Měl jsem nehodu a v důsledku šoku se ztratil. Tak jsem si sedl u cesty a čekal, až vystřízlivím.
enter into discussion
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů