V Rakousku ruší ekologické limity na dálnici. Cesta do Chorvatska bude rychlejší

Rakouské Štýrsko se rozhodlo zrušit ekologický rychlostní limit na dálnicích A2 a A9, což přinese úlevu řidičům mířícím na jih Evropy. Opatření, které snižovalo maximální rychlost na 100 km/h, mělo chránit ovzduší, ale podle nové studie již není nutné. Tato změna ovlivní až milion Čechů ročně, kteří cestují do Chorvatska, Itálie či Slovinska. Kritici však varují před možnými negativními dopady na životní prostředí. Méně stresu za volantem na dálkové trase, úleva od vysokých pokut a o něco rychlejší cesta Čechů do Chorvatska, na jih Rakouska, do Slovinska nebo Itálie. To vše podle odborníků přinese aktuálně oznámené zrušení ekologického rychlostního limitu na dálnicích A2 a A9 v rakouském Štýrsku. Podle prohlášení tamní vlády řidiči patrně už od konce dubna mohou jezdit zase maximální rychlostí 130 kilometrů za hodinu.

Při cestě na dovolenou na jih si někteří řidiči v Rakousku lámali hlavu nad značkou omezující rychlost na dálnici, s kombinací zelených písmen IG-L. Ekologické opatření známé jako Luft-Hunderter snižuje rychlostní limit na dálnicích ze 130 na 100 kilometrů za hodinu. Za účelem ochrany ovzduší.

První rakouskou spolkovou zemí, která toto omezení opouští, je Štýrsko. Podle mluvčího Ústředního automotoklubu ČR Igora Siroty se to dotkne až milionu Čechů, kteří ročně míří na jih. „Nejde pouze o zrychlení cesty. Důležitější efekt bude větší klid pro řidiče díky konstantní rychlosti,“ řekl Deníku Sirota.

Ve Štýrsku se jedná zejména o dálnice A2 a takzvanou Pyhrnskou dálnici A9, kde se stokilometrový rychlostní limit objevil už v roce 2006. Podle rakouských a německých médií se ve Štýrsku v současnosti omezení týká 94 kilometrů dálnic.

Na značku IG-L si musí dávat pozor řidiči aut se spalovacím motorem, včetně hybridů a plug-in hybridů. Výjimka se vztahuje na elektromobily, které mohou pádit stotřicítkou. Od roku 2021 včetně elektrických aut ze zahraničí, tedy i Česka. „Mnohé řidiče rozdílný přístup iritoval. Elektrická auta je předjížděla, někteří se jimi nechali strhnout a dostali pokutu. V případě IG-L je navíc sankce v Rakousku vyšší než za standardní překročení maximální rychlosti,“ popsal Sirota s tím, že stačí jet v úseku jen o pár kilometrů v hodině více, než je povoleno, a do Česka řidiči přijde pokuta v řádu tisíců korun.

Taktéž upozornil, že největší nástrahy při západní trase do Chorvatska čekají Čechy kolem Salcburku. Pozor by měli dát zejména nepozorní šoféři s těžkou nohou na plynu. „Pomalou jízdou stovkou objíždíte téměř celé město, zhruba 30 kilometrů. A v úseku kolem Salcburku často měří i radary,“ varoval Sirota.

Nová štýrská vláda pod vedením hejtmana Maria Kunaska (FPÖ) rozhodla o zrušení omezení na základě studie k překročení stanovených emisních limitů.

„Bylo jasně prokázáno, že od roku 2020 nebyly překročeny mezní hodnoty emisí, které je třeba v současnosti dodržovat. Výrazně snížené a nadměrné mezní hodnoty, které budou muset být dodržovány od roku 2030 na základě požadavků EU, se nezdají být dosažitelné současnými opatřeními, jako je omezení rychlosti. V tomto ohledu bude v budoucnu obecně vyžadován soubor opatření, aby bylo možné splnit zákonné požadavky,“ vysvětlil Kunasek.

Ke změně má dojít v řádu týdnů. Vládní rozhodnutí ale kritizují rakouští Zelení. Varují před zdravotními následky kvůli většímu opotřebení pneumatik a upozorňují na horší kvalitu ovzduší. Úspora času, jakou řidiči získají, je podle nich příliš malá na to, aby ospravedlnila zdravotní rizika.

Ekologické limity maximální rychlosti platí i v dalších rakouských spolkových zemích, například na frekventované Brennerské dálnici A13 nebo Inntalské dálnici A12.

Co se týká rychlostních změn při cestě Čechů k Jadranu nebo na jih, podle dřívějších prohlášení Ředitelství silnic a dálnic si mají motoristé otestovat 150 kilometrů za hodinu již letos v létě na části jihočeské dálnice D3. V pilotním provozu to půjde v některých úsecích mezi Táborem a Českými Budějovicemi. Má se tak stát pouze za dobrých povětrnostních podmínek a díky proměnným dopravním značkám.

Jak to bude, je ještě otázka. „Nevěřím, že se tak stane. Ani nejsem příznivec zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnici. U D3 nevidím pozitiva ani úsporu času,“ komentoval Sirota s tím, že jde o příliš krátké úseky a nebezpečí obecně spatřuje v dlouhé brzdné dráze u 150kilometrové rychlosti nebo v přestárlém českém vozovém parku. Podle společnosti Cebia průměrné stáří auta loni překonalo hranici 16 let.