Budou havárie dražší?

Actualities
TZS | 21.06.2005
Jde o zásadní zvýšení hranice finanční škody u dopravní nehody bez následků na zdraví, při které nebude nutné přivolat policii. Někdo se možná raduje, ale zkušení řidiči tuší nepříjemné komplikace.

Jde o zásadní zvýšení hranice finanční škody u dopravní nehody bez následků na zdraví, při které nebude nutné přivolat policii. Někdo se možná raduje, ale zkušení řidiči tuší nepříjemné komplikace.

Dosud nebylo nutné volat policii k dopravní nehodě, u které majetková škoda nepřesáhla 20 tisíc korun a nikomu z účastníků se nic nestalo. Tato hranice odpovídá praxi, protože průměrná škoda hrazená z povinného ručení přijde přibližně na 20 tisíc korun. Jenže vláda se rozhodla v právě projednávané novele zvýšit hranici na 50 tisíc korun. Chtěla tím ulevit policii, protože ta by pak teoreticky nemusela vyjíždět k 88 procentům všech nehod. Samozřejmě za předpokladu, že se účastníci dohodnou na viníkovi.
Hospodářskému výboru Poslanecké sněmovny se však 50 tisíc korun zdálo málo a tak doporučil pozměňovací návrh, kterým se hranice majetkové škody posouvá až na 100 tisíc korun. V takovém případě by policie vyjížděla přibližně jen k 5 procentům nehod. Jistě by se jí ulevilo, ale pojišťovny tímto pozměňovacím návrhem rozhodně nadšeny nejsou.
Mírně a postupně by se měla zvyšovat hranice majetkové škody, u které není třeba asistence policie, říká Václav Bálek z České pojišťovny. Při razantním zvýšení by se podle něj mohli poškození motoristé dostat do velkých problémů. "Už nyní se dost často stává, že účastníci nehody neodhadnou správně rozsah poškození vozů a Policii ČR nezavolají. Prohlídka v servisu odhalí na první pohled skryté škody a cena opravy může výrazně překročit zákonem stanovenou hranici. To je však ta lepší varianta. V té horší se stává, že se motoristé na místě dohodnou, policii nezavolají, vymění si nacionále, ale viník škodu nenahlásí a svoji vinu nakonec popře. Poškozený se pak jen těžko domáhá svých práv," vypočítává Bálek nejběžnější problémy spojené s nehodami, o kterých neexistuje policejní protokol. V případě 20tisícového limitu to lze brát jako drahou zkušenost, ale v případě několikanásobně vyššího limitu by se už poškozený mohl dostat do značných finančních potíží. Mohl by se nikoli vlastní vinou zadlužit i na několik let, protože jednání soudů je zdlouhavé, upozorňuje Bálek.
Jakub Hradec, ředitel České kanceláře pojistitelů (ČKP), podporuje vládní návrh, aby se policie "odbřemenila". Zároveň však upozorňuje, že Policie České republiky a ČKP již déle než rok úspěšně provozují systém elektronického předávání údajů o dopravních nehodách, které kancelář předává příslušným pojišťovnám. Už tím se podstatně snížila administrativní zátěž pracovníků policie. Podle Hradce jde o výjimečný a funkční systém, který se v ostatních členských státech Evropské unie teprve bude zavádět.
V příkrém rozporu s prohlášením státu o nutnosti boje s vysokou dopravní nehodovostí je podle Hradce poslanecká iniciativa, která hranici majetkové škody zvyšuje na pětinásobek současného stavu. Kvůli ní se stát, respektive Policie ČR, nemusí dozvědět o významném počtu nehod, které se například staly pod vlivem alkoholu.
V praxi to může vypadat tak, že řidič, který před jízdou požil alkohol, se s poškozeným dohodne na své vině. Možná i finančně ocení, že poškozený nezavolá policii. Když mu několikrát taková nehoda projde, ztratí zábrany a stane se z něj postrach silnic. Pokaždé to však nemusí odnášet jen pomačkané plechy.
Hradec upozorňuje i na další nebezpečí velkorysého pozměňovacího návrhu poslanců. Může vyvolat eskalaci pojistných podvodů. Dnes je podle odhadu České asociace pojišťoven až 30 procent "nehod" podvodných. Přitom pojišťovny zjišťují, že rozhodující část se odehrává právě ve spektru do 20 tisíc korun. To znamená, že k podvodům dochází u nehod, k nimž není zvána policie. Z toho logicky vyplývá, že by posunutí hranice na 100 tisíc korun výrazně nahrálo těmto podvodníků, uvádí Hradec.
Česká asociace pojišťoven se domnívá, že 100tisícová hranice by mohla vzbudit zájem i profesionálních skupin podvodníků, kteří by v očekávání vyšších zisků z fingovaných nehod byli ochotni zdokonalovat svou trestnou činnost.
Zaplatí to všichni řidiči, a ti poctiví a naivní hned dvakrát. V důsledku vyššího výskytu podvodů a složitějšího dokazování průběhu pojistných událostí, ke kterým nebude přivolána policie, by vzrostly náklady pojišťoven na šetření nehod. Zhoršil by se také škodní průběh. Logickým důsledkem by pak bylo, že si pojišťovny promítnou vyšší náklady do zvýšení sazeb pojistného. Za povinné ručení budou platit víc všichni povinně a za havarijní ti opatrnější dobrovolně.
Pro poctivé občany či firmy se situace může zkomplikovat i tím, že při majetkové škodě budou velmi těžko a zdlouhavě dokazovat svůj nárok na náhradu z pojištění. Pokud u likvidátora vzniknou pochybnosti o průběhu nehody, o které nebude policejní protokol, může pojišťovna odmítnout plnění a poškozenému nezbude než se obrátit na soud. Není třeba zdůrazňovat, že soudní projednávání nároku poškozeného bez důkazů je vždycky složité a zdlouhavé.
I Ivan Špirakus, výkonný ředitel makléřské společnosti Insia, považuje poslanecký pozměňovací návrh za nepromyšlený. Doporučuje přivolat policii ke každé nehodě, u které má účastník pochybnosti o rozsahu škody, ať už bude limitní hranice stanovena podle vládního návrhu nebo na základě doporučení Hospodářského výboru. Rozhodně to bude radit svým klientům, zvláště pokud neřídí vlastní vůz, ale auto na leasing nebo firemní. Pokud to neudělají, vystavují se riziku, že majitel vozu, kterému neuhradí škodu pojišťovna, bude žádat náhradu po nich. Špirakus tvrdí, že policie nemůže odmítnout přijet k nehodě, pokud ji jeden z účastníků zavolá, pokud bude škoda nižší, než stanoví zákon.

Article rating
Rated: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Discussion
martin, 21.06.2005 23:04
to si delaj p.... a od ceho policie asi je???
enter into discussion
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů