Nízká prosklená budova se střechou pokrytou trávníkem, jako by se v parku snažila schovat. Pohledu dovnitř brání dřevěné lamely, které tlumí sluneční světlo. Uvnitř je klid a všude kolem je cítit kůže a dřevo. Továrna společnosti Rolls-Royce v jihoanglickém Goodwoodu tak spíše připomíná manufakturu s nábytkem než automobilovou továrnu.
Čtyři až pět kusů modelu Phantom denně opustí brány továrny, jedna pracovní stanice na pásu zabere až dvě hodiny. Nakonec z toho vyjde produkt, který elegantním způsobem propojuje německou techniku BMW a britský design. A to vše za cenu 400 000 eur.
V oxfordské továrně značky Mini, další dceřiné společnosti BMW, je tomu naopak. Zde denně z pásu sjede až 600 vozů v ceně 20 000 eur, jedna pracovní stanice na pásu trvá 80 sekund.
V továrně je hlučno, vzduchem létají jiskry a je cítit pach pálícího se kovu. Na chodbě se hromadí karosérie, montážní hala téměř nestíhá.
Původně se počítalo s výrobou 100 000 modelů Mini ročně, vloni jich ale bylo téměř dvakrát tolik. I to je jeden z důvodů, proč se BMW rozhodlo investovat dalších 100 miliónů eur do rozšíření výroby.
Od Rolls-Royce až po Mini - automobilový průmysl ve Velké Británii pokrývá široké spektrum poptávky. Není divu, že krach domácího Roveru nikdo nepovažuje za velký problém. Naopak. Britská produkce byla v roce 2004 s celkovým počtem 1,65 miliónu vyrobených aut o polovinu větší než před dvaceti lety a exporty ve výši 30 miliard eur byly nový rekord.
"Nemáme žádného národního šampióna, což znamená, že se ke všem výrobcům chováme stejně," míní Francis Evans z oddělení automobilového průmyslu na ministerstvu hospodářství.
Dnes v automobilovém průmyslu pracuje 237 000 Britů, chlebodárci drtivé většiny přitom pocházejí ze zahraničí. Vozy zde vyrábějí koncerny z Japonska, USA, Francie a Německa, což zaručuje pracovní místa i u dodavatelů.
Velká Británie sice není zemí, která by firmy lákala nízkou úrovní mezd, stále je ale ještě levnější než například Německo. I zaměstnanci luxusního Rolls-Royce si v průměru nevydělají více než 3 000 eur měsíčně, mají méně dovolené a delší pracovní dobu než jejich němečtí kolegové.
V případě mini mají pracovníci u pásu šichty po 11,5 hodiny, o víkendech musí pracovat dokonce až 13 hodin.
"Ve Velké Británii jsme udělali dobré zkušenosti," tvrdí Siegfried Goll, šéf představenstva německé dodavatelské společnosti ZF. Jeho firma zásobuje továrny v okolí Birminghamu, kde se soustředí velké továrny automobilek, jako Land Rover, Jaguar či Vauxhall. ZF ve Velké Británii dosahuje obratu 600 miliónů eur ročně, další potenciál přitom podle jejích zástupců skýtají japonští výrobci.
Vzhledem k rozmachu průmyslu ale pomalu začínají narůstat obavy z nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Především firmy z oblasti motorového sportu se proto snaží spolupracovat s univerzitami a nalákat na inženýrské studium více mladých lidí.
Koneckonců musí Anglie obhájit svou tradici: v žádné jiné zemi se nevyrábí více vozů formule 1 a v žádné jiné zemi se stavbou extravagantních sportovních vozů nezabývá více firem.