Za volantem Volva XC90: Po 10 letech je v nejlepší formě, tišší a komfortnější

Pověst bezpečného rodinného korábu provází Volvo XC90 od samého začátku. Nic na tom nezměnil ani další facelift druhé generace - právě naopak. Pohodlí jízdy, klid na palubě a pomoc moderních technologií jdou ještě dál. Pokud něco funguje, není nutné to měnit za každou cenu. Právě takovou filozofií se řídí Volvo XC90 už od chvíle, co se na trhu objevilo poprvé. První generace setrvala v nabídce dlouhých 13 let a ta druhá právě nastoupila druhou dekádu. Mohlo by se zdát, že v dnešním zrychleném světě takové auto nedokáže udržet krok s dravou konkurencí, ale Volvo ukazuje, že velký úspěch nepotřebuje velké změny. Ani letošní modernizace nepředstavuje žádnou revoluci - zvenčí stačilo pár kosmetických úprav, k tomu několik vylepšení v místech, kam oči nevidí, a zbrusu nový infotainment postavený na systému Android. Výsledkem je auto, které by klidně mohlo přijet jako horká novinka a nepůsobilo by vedle svých soupeřů nikterak zastarale.

Nedávno jsme dostali možnost se s ním poprvé seznámit naživo, a to na prvních novinářských jízdách v okolí švédského Malmö. Základní rysy faceliftované verze jsme si již shrnuli v předchozím článku, zmíním se o nich tedy pouze stručně. Infotainment dostal nový, větší displej s úhlopříčkou 11,2 palce, hlavně ale „běhá“ na zcela novém operačním systému založeném na Androidu. Dobrý zpráva pro stávající majitele XC90 je, že nový software dostanou zpětně všechna auta, která již androidovský systém používají.

Další změny se udály na podvozku, který by se měl přiblížit elektrické vlajkové lodi značky - modelu EX90. Základem jsou nyní tlumiče FSD s proměnnou charakteristikou tlumení dle aktuální odezvy od kol, další možnost představuje odpružení vzduchové. Pohonné jednotky zůstávají nezměněny - XC90 můžete mít ve verzi B5 s mild hybridním ústrojím a výkonem 250 koní nebo jako nabíjecí hybrid T8 s výkonem až 455 koní.

Více než suchá fakta, nás ale tentokrát zajímá, jak nové Volvo XC90 funguje v každodenním životě. Zavádění systému Android se před lety neobešlo bez jistých zádrhelů, od té doby však uplynula spousta vody a dnešní realita jedním slovem nadchne. Na obrovské obrazovce máte perfektní přehled o všech využívaných aplikacích, které jsou rozdělené do widgetů. Trochu se zvětšily i ikonky pro ovládání klimatizace, do nichž dřív býval problém se trefit. Rozlišení je tak jemné, že je na něj radost pohledět a vůbec u toho nemusíte namáhat oči.

Infotainment funguje tak přirozeně, že nad ním takřka není třeba přemýšlet. Koukat se můžete na obrazovku rozdělenou na widgety, nebo na obrovskou mapu - to když potřebujete lepší přehled o oblasti, kde se nacházíte. Dopravní situace v reálném čase je samozřejmostí, Google Maps upozorňují i na radary, kterých ve Švédsku není málo a nacházejí se i na místech, kde byste je nečekali.

Že Volvo zapracovalo na odhlučnění kabiny, poznávám okamžitě. Snížení hluku o jeden decibel, jak uvádějí tiskové materiály, možná nevypadá příliš významně, ale v praxi je to rozdíl. Na palubě je teď skutečně ticho jako v hrobě - žádný svist od zpětných zrcátek, žádné dunění od kol, i občasné ohlášení spalovacího motoru je tak vzdálené, že si ho prakticky nevšimnete. Pokud to umožňuje váš rozpočet, investujte do prémiového soundsystému Bowers & Wilkins s 19 reproduktory a subwooferem. Srovnatelný hudební zážitek vám jen tak nějaké domácí audio nepřinese.

Příplatkový vzduchový podvozek je kvintesencí komfortu. Přes jakékoliv nerovnosti se přenáší tak hladce a plavně, jako by se kola ani nedotýkala asfaltu. Ani v zatáčkách se z něj však nestane loď na rozbouřeném moři, jež by v pasažérech vyvolávala mořskou nemoc. Zprvu vás možná zneklidní, že necítíte žádný kontakt s vozovkou, po chvíli však zjistíte, že auto dělá přesně to, co od něj čekáte, a případnou nejistotu pustíte z hlavy.

Ani standardní podvozek FSD vám však nepřinese zklamání - rozdíl oproti měchům překvapivě není nijak výrazný. I nepříplatková varianta funguje perfektně, a byť je o něco méně houpavá, pořád poskytuje cestujícím nadstandardní pohodlí.

Máte-li možnost dostupného nabíjení, nejspíš sáhnete po plug-in hybridní motorizaci T8. Systémový výkon 455 koní je tak velkorysý, že si jeho plné možnosti využijete spíš výjimečně, o to víc si však budete užívat čistě elektrickou jízdu 50-60 kilometrů na jedno nabití. Když elektřinu vyčerpáte, aktivuje se hybridní pohon kombinující energii baterie a benzinu. Přechody mezi spalovacím motorem a elektromotorem jsou v zásadě nezachytitelné a žádných trhavých pohybů se nedočkáte ani od převodovky. Systém jako celek funguje s hladkostí dobře promazaného soukolí, tiše a plynule. Ani v hybridním módu vás auto nezaskočí vysokou spotřebou - při klidné jízdě se pohybuje mezi 5 a 6 litry.

Mildhybridní pohon B5 si elektřinou pomáhá jen mírně a hlavní roli hraje spalovací motor. Jeho 250 koní na papíře působí kompromisně, v reálu však sotva pocítíte nedostatek. S velkým SUV si i tato motorizace poradí bez větší námahy, a to včetně předjíždění na kratších úsecích. Častěji než u plug-inu motor pod kapotou uslyšíte, ale nikdy tak, aby to bylo obtěžující. Trochu více je rozdíl znát na spotřebě - ta se drží kolem 8 litrů.

Volvo XC90 dokazuje, že věk je pouze číslo - a nejen u lidí. Z pohledu řidiče i cestujících se ani po modernizaci nijak výrazně nezměnilo. Pořád je to komfortní přepravní kapsle s mimořádně kvalitní a pohodlnou kabinou, rodinnou praktičností a prvotřídní bezpečností, ať už je řeč o pevnosti karoserie, nebo asistentech kontrolujících kompletní okolí auta. Lepší je pouze v detailech, které však pozvedly jeho celkový charakter na nejmodernější úroveň bez jakýchkoliv kompromisů.

Mildhybridní varianta je k dostání za základní cenu 1 999 900 Kč, plug-in hybrid pořídíte od 2 218 400 Kč.