Volkswagen Taigo: Malé autíčko, které dokáže „ubytovat” celou rodinu

Taigo patří v rodině Volkswagen k poměrně nedávným přírůstkům - na našem trhu se objevilo na začátku loňského roku. Už teď si ale stihlo získat značnou oblibu a po týdenním testování se tomu vůbec nedivím. Přináší totiž překvapivou kombinaci stylu, prostoru, úspornosti a v neposlední řadě ceny. Zvenčí je Volkswagen Taigo velmi povedené a vedle mnoha jiných malých crossoverů působí mladě a svěže. Mohou za to hlavně vyrovnané proporce a taky svažitá zadní část, řadící auto do segmentu SUV-kupé.

Velikostně je podobné jako Polo nebo T-Cross, nabízí však osobitější design a zejména v úpravě R-line, kterou jsem dostala do testu, se za ním na parkovišti zálibně ohlédnete.

Že však nejde o nepraktickou stylovku vhodnou leda tak na nákupy v obchodním centru, jsem si ověřila na vlastní kůži. Na víkend - dokonce ten prodloužený velikonoční - jsme do Taiga sbalili celou čtyřčlennou rodinu včetně kočky v přepravce. Kufr praskal ve švech a pár menších zavazadel muselo i do kabiny, cestu jsme ale přečkali vcelku příjemně a bez většího omezování. V této souvislosti docela překvapí, že do kufru pod podlážku se vešla i dojezdová rezerva, v době všudypřítomných lepicích sad nečekaná a velmi užitečná věc. 

Už v základní verzi nabízí Taigo slušnou výbavu, například přední i zadní LED světla, digitální přístrojovku v podobě osmipalcového displeje, centrální airbag mezi řidičem a spolujezdcem nebo automatické přepínání mezi dálkovými a potkávacími světly, za zmínku stojí i isofix nejen na obou zadních, ale i na předním sedadle spolujezdce.

V nejvyšší výbavě R-line pak najdete všechno od dvouzónové klimatizace přes adaptivní tempomat s funkcí udržení v jízdním pruhu do rychlosti 210 kilometrů v hodině až po elektronickou uzávěrku diferenciálu XDS. 

Kromě toho, že nabízí pro čtyři lidi dostatek prostoru, je interiér malého Volkswagenu i hezké místo k žití. Líbí se mi károvaný vzor na sedačkách i jednoduché a elegantní tvary na palubní desce. Taigo nezastírá, že jako příslušník stáje „lidových vozů” myslí hlavně na účelnost a dobrou ergonomii.

Z pozice řidiče si můžete dobře nastavit polohu sedačky i volantu, také většina ovládacích prvků se nachází přesně tam, kde byste je čekali. Skutečných fyzických tlačítek zde už mnoho nenajdete, ta dotyková ale fungují slušně a málokdy se budete muset trefovat na druhý pokus.

Dobrá zpráva je, že klimatizace má svůj vlastní panel pod středovým displejem a jediným ťuknutím tak zapnete odmlžování oken, vniztřní cirkulaci vzduchu nebo třeba vyhřívání sedačky. Skutečná tlačítka se v několika exemplářích nacházejí kolem voliče automatické převodovky a ovládají systém start-stop, jízdní režimy a parkovací asistent.

Zůstávají rovněž na volantu, kde je ve větších modelech už nahradily dotykové plošky. Přiznám se, že tradiční „hardwarové” řešení je mi bližší. Milovníky starých pořádků potěší i klasická řadicí páka a ruční brzda. 

Volkswagen Taigo si můžete prohlédnout ze všech stran také v tomto videu:

Centrální displej má pěknou grafiku a také dobrou odezvu, není tedy třeba do něj bušit opakovaně. Nic víc po něm nežádám, snad ještě rychlé spárování s telefonem, které se daří během chviličky a podporuje i Carplay a Android Auto. Během testování se infotainment předvedl jako uživatelsky přívětivý a také stabilní, což jistě potěší všechny, kdo v poslední době zaznamenali stížnosti na zamrzání či padání systému u velkého množství nových aut. 

Navzdory mému víkendovému dobrodružství je Taigo ve svém živlu hlavně ve městě. Tady se nejlíp uplatní jeho kompaktní rozměry, obratnost, příjemná ovladatelnost a také množství asistentů, které řidiči usnadňují život - ať už jde o parkovací kameru, adaptivní tempomat pro jízdu v kolonách nebo hlídání mrtvého úhlu.

Auto se však neztratí ani na dálnici, zejména když má pod kapotou benzínový čtyřválec o objemu 1,5 litru. Na dnešní dobu a velikost vozu velkorysá motorizace umožňuje Taigu svižnou dálniční jízdu a dostatečnou pružnost pro zrychlování, a to i při naložení až po střechu.

Zároveň dokáže být motor překvapivě úsporný. V režimu „prostě jedu a nic neřeším” si vzal něco kolem sedmi litrů, a když jsem se snažila o plynulou a ekonomickou jízdu, skončila kombinovaná spotřeba na hodnotě 5,7 litru. Jaké milé překvapení!

Kromě jedenapůllitru Taigo koupíte ještě s litrovým tříválcem ve dvou výkonových variantách, to pak můžete mít i manuální převodovku. Vrcholná čtyřválcová motorizace je v nabídce pouze s automatem DSG. Ten pracuje ve většině případů svižně a bez povšimnutí, jen při podřazování si občas dá maličko na čas a pak auto vyšle prudce kupředu. Poprvé vás to překvapí a bude to chtít chvilku zvykání.

Jinak je ovšem jízda veskrze příjemná. Podvozek má auto naladěný po volkswagenovsku spíše do tuha, na větších nerovnostech si občas poskočí a z rychlého drcení zatáček velkou radost nemá, jinak od něj však nečekejte žádné záludnosti. Funguje zkrátka tak, aby řidiče ničím nerušil a neobtěžoval, a i po delší cestě z auta vystoupíte svěží.

Základní cena Volkswagenu Taigo je stanovena na 539 900 Kč se slabším tříválcem, výbavou Life a manuální převodovkou. Pro čtyřválcovou motorizaci potřebujete alespoň výbavu Style a za tuto konfiguraci zaplatíte od 698 900 Kč. Vrcholná výbava R-Line začíná na 631 900 korunách a kombinace s čtyřválcem přijde na 723 900 korun. 

Pokud máte Taigo na seznamu horkých kandidátů, potěší vás fakt, že dodací lhůty patří k těm nejnižším. V případě, že si nevyberete ze skladových zásob, budete na své auto čekat zhruba tři měsíce. Zajímavé jsou i možnosti financování, které automobilka nabízí, ať už speciální akce na SUV nebo třeba operativní leasing.