Škoda Octavia 1.9 TDI - zkušenosti po 200 tis.km

O tomto autě už bylo napsáno mnoho ale i tak jsem se rozhodl, že se s vámi podělím o zkušenosti s tímo typickým autem českých silnic.
Octavii jsem kupoval v únoru 2004 a kandidátů bylo mnoho. Od Audi A4, přes BMW řady 3 či něco málo ze segmentu WV. Je pravda, že Octavii jsem tak úplně nechtěl, zvlášť stříbrnou (šedá pastelová). Zaprvé je jich hodně a za druhé jsem se nechtěl smířit se zatracováním tohoto auta na všelijakých diskusních fórech. Rozhodnutí padlo až po zjišťování možnosti servisu a dostupnosti (ne ceně) náhradních dílů. Skutečnost, že můj kamarád vlastní půjčovnu a servis především aut z dílen škodovky, mě přesvědčila.
Při nákupu jsem šel vyloženě po roku výroby a výbavě. Jelikož jsem tenkrát plánoval práci, při které najedu denně minimálně 200km, padla volba na dieselový motor. Navíc jsem hledal auto se slušnou výbavou, protože z předchozího auta jsem si zvykl na automatickou klimatizaci a vyhřívané sedačky. Je pravda, že pro někoho tato volba výbavy může být úsměvná, ale jelikož jsem tenkrát za auto dával dnes nepředstavitelnou částku, chtěl jsem za své peníze vytěžit maximum.
Kilometry jsem moc neřešil, stočení tachometru dnes dělá kde kdo a věřit skalně údaji na displeji je trochu naivní. Při stáří 2 let a 112tis km se dalo předpokládat, že tyto kilometry jsou najety poctivě a málokdo najede takovou porci kilometrů za dva roky. I když, jsou samozřejmě výjimky. Auto mělo i mnou požadovanou výbavu a tak po testovací jízdě a prohlídce bylo rozhodnuto.
Nafta se mi vyplatila hned první rok, ač k nevíře, najel jsem asi 50tis km – denně cesta Přerov-Brno-Přerov, plus cestování po městech, soukromé výlety atd. I když byla přítomna servisní knížka, první co jsem udělal, byla výměna rozvodů a všech filtrů. De-facto klasického spotřebního materiálu.
První porucha, která následovala asi ve 150tis km se týkala elektriky. Asi to neumím správně popsat, ale odešla elektronika, které má na starosti spínání "sahary". Pravdou je, že v servisu tomu nechtěli věřit, jelikož to viděli prvně. Ale co se může pokazit, to se pokazí a po opravě byl zase chvíli klid.
Druhá porucha byla zaviněna mnou, kdy při otáčení ve zmatečném rušném provozu v Praze, trefil kompresor klimatizace patník tramvajového ostrůvku. Chladící médium v tahu a kompresor to odnesl poruchou elektromagnetické spojky. Výměna této součásti dala klimatizaci nový dech do života. Třetí porucha byla zajímavá a náhodná. Z ničeho nic prasklo přední okno v pravé půli. O vysypání zadního okna jsem již četl pár článků, ale o předním nikdy. Nebylo to způsobeno ani teplem, ani zimou.
Další porucha, nebo chcete-li, havarijní událost mě stála skoro půl roku bez auta. Při absolvování 176tis km jsem se prolétl na železničním přejezdu za Boskovicemi. První následky se zdály být nicotné – protažená olejová vana a s tím způsobený únik oleje. Po odtažení do servisu a výměně olejové vany nastal šok. Tři vlásečnicové trhliny v bloku motoru – což znamená nový blok. Celé hádání s pojišťovnou (havarijní pojistka) bylo ukončeno znaleckým posudkem a generální opravou – výměnou. Byl vyměněn blok motoru, s tím šly samozřejmě i rozvody, provozní náplně a další spotřební materiál týkající se motorového prostoru (částka 171.594 Kč – spoluúčast 10%) – takže jsem si za cca 17tis Kč přišel k novému motoru. Než jsem se ale vydal s novým motorem do světa, vyměnil jsem komplet brzdy (kotouče i desky) a to na obou nápravách. Při této velké investici jsem naznal, že i tlumiče mají něco najeto a tak jejich výměna na sebe také nenechala čekat.
Poslední investicí, mimo spotřebních věcí jako je pravidelná výměna oleje a všech filtrů, byla uskutečněna ve 196tis km, kdy jsem měnil xenonové výbojky, které byly ještě původní. Je zajímavé, že jen zeslábli, ale svítili pořád – což opravdu při těchto kilometrech oceňuji.

Vlastníte vůz značky Škoda? Podělte se zde s ostatními o své dojmy a zkušenosti.

Suma sumárum má teď najeto 207tis km a díky skutečnosti, že mám zánovní motor, je auto velmi spolehlivé. Vše funguje jak má, elektroinstalace je i přes solidní výbavu (tempomat, maxidot, climatronic, výhřev sedaček, atd.) spolehlivá a nejeví žádné známky poruchy. Výtku mám ovšem k interiéru. Vrzající plasty jsem trochu odhlučnil podlepením samolepícím filcem mezi plasty a karoserií – sice to není ideální, sem tam interiér prostě zavrže, ale vzhledem k ujetým kilometrům a skutečnosti že jde o škodovku, je to akceptovatelné. Samozřejmě jsem byl rozčarován, když jsem absolvoval několik stovek kilometrů v BMW 73OD, kde se ani po 250tis km se nic neozývalo. Ale jelikož nejde srovnávat nesrovnatelné, není potřeba se o tom dále rozepisovat. Co mě rozčiluje je přítomnost vrzání zadních oken a to při jakékoliv poloze (zavřeno, otevřeno nebo v jakékoli pozici stažení). Okna používám docela často – například při krátkých trasách po městě, kdy klimatizace nemá kýžený efekt při absolvování několik málo kilometrů.
Plánuji, že auto mi auto vydrží ještě nějaký rok, což si myslím, že při pravidelném servisu a normálnímu chování k autu, je reálné. Neplánuji žádný tuning, chiptuning a podobné zhovadilosti. Jediné co bude potřeba udělat, je oživit některé partie karoserie, protože běžným používáním i za přispění bezohledných řidičů kolem mě, vzniklo pár škrábanců, které jsou z blízka viditelné.