Téměř přesně před třemi lety jsem se znovu rozhodoval, jaký vůz pořídit. Vždy jsem měl slabost pro vozy vymykající se "běžným" zvyklostem na našich silnicích a auto muselo být něčím zvláštní.
Značka: | Rover |
Model: | 45 |
Typ: | iDT |
Karoserie: | limuzína |
Obsah motoru: | 1998 |
Palivo: | nafta |
Rok výroby: | 2001 |
Typ řazení: | manuální |
Najeto km při koupi: | 125 000 |
Najeto km nyní: | 141 000 |
Koupen jako: | ojetý |
Jak dlouho vůz využívám: | 1 rok |
Průměrná spotřeba: | 5,4 l |
Předchozí vozidlo: | Rover 600 |
To znamená, že mi nic neříkaly nějaké astry, omegy, Á čtyřky a podobná, u nás nevím proč mnohdy přeceňovaná, koncernová šeď, které jsou plné stovky našich bazarů. Spíše jsem tedy pokukoval po jednoznačně odlišitelných značkách s vlastní nepřehlédnutelnou image jako Volvo, Saab, Jaguar, Alfa Romeo.
Vlastníte vůz značky Rover? Podělte se s ostatními o své zkušenosti ZDE!
Jak jsem tak hledal v inzerátech a recenzích, v podvědomí mi naskočila u nás bohužel málo známá anglická značka Rover. Věděl jsem, že jsem občas něco od této značky na silnicích zahlédl a věděl jsem taky, že se mi to asi líbilo. Zkusil jsem tedy vyhledat tuto značku - a ejhle! Objevila se auta, která mne naprosto dostala svým aristokratickým vzhledem, nezaměnitelnou maskou - a ty interiéry! Dřevo, světlá kůže, parádní výbavy a super ceny.
Začal jsem se tedy zabývat hlouběji motory, výkony, parametry. Po prostudování bylo téměř rozhodnuto. Ještě jsem chvíli váhal kvůli tomu, kvůli čemu váhá drtivá většina lidí, kteří na rover narazí - jak to bude s díly, opravami apod. Protože jsem dobrodruh, váhal jsem opravdu jen chvíli. Potřeboval jsem diesel.
Jako nejlepší volba, co se týče mých tehdejších cenových i jiných požadavků, se jevil model 620SDi. Krásná limuzína. Našel jsem odvahu, zavolal na inzerát a vypravil se přes celou republiku. Dodnes si přesně vybavuji okamžik, kdy jsem to auto poprvé uviděl na ulici. Nádherná tmavomodrá metalíza, chromové doplňky, volant a obložení ve dřevě a interiér ve světle béžové kůži - prostě nádhera. Auto bylo právě dovezeno přímo od dealera Roveru v Německu, kam bylo dáno na protiúčet. Bylo se servisní knížkou, po předprodejním servisu v Německu, prostě paráda. Vyrobeno bylo 1998, najeto 120 000 km a cena 140 tis. Kč.
Motor naskočil na první škrtnutí a zkušební jízda neukázala žádný problém. Vše bylo absolutně v pohodě, vše fungovalo tak, jak mělo, a zátah dvoulitrového turbodieselu prostě perfektní. Po usmlouvání "povinné" slevy aspoň 1 000Kč za dírku po kamínku ve světle předního světla cca 3 mm v průměru (později jsem ji zadělal bezbarvým silikonem), jsem si krasavce odvážel domů. Poté jsem se začal pídit po podrobných technických informacích a nestačil jsem se divit.
Motor Rover si vystačí se třemi (!) žhavicími svíčkami. Přesto nebyl problém po 5-ti sekundách žhavení nastartovat v -20 °C na první otočení. Co konstatoval automechanik při výměně žhavičů, kdy už jeden nefungoval a auto přesto normálně startovalo, že být to třeba ford nebo opel, tak mě při poruše jednoho žhaviče už přitáhli na laně - a to mají čtyři. V létě jsem nežhavil vůbec, startovalo to jako benzin.
Během dvou let, co jsem s autem jezdil, jsem najel 90 tis. km. Stálo mě to pouze výměnu rozvodů po koupi (cca 8 000 vč. kladek), zadního dílu výfuku (3 800), manžety homokloubu (900), předního skla po kamínku (9 500) a předních tlumičů (5 000). Jinak běžná údržba (olej, filtry).
Podvozek naprosto perfektní - krásně žehlil nerovnosti, držel v zatáčkách jako přibitý a celou dobu jediný pazvuk - pouze ševelení pneumatik. Když jsem byl na STK, mechanik vlezl pod auto a konstatoval jen "to je tank" - holt poctivá anglická kvalita.
Co se týče motoru, naprosto perfektní (Rover uvádí tento typ motoru jako "long life" - tzn. při pravidelné údržbě a výměnách plánovaná životnost 1 mil. km). Jinak obsah 2 l, výkon 77 kW, krouticí moment 210 Nm/4 200 ot., max. rychlost 195 km/h.
Svoji 620 jsem prodal před rokem kamarádovi s 210 tis. km. Jezdí doteď bez problémů, pouze měnil uhlíky startéru.
Jak jsem k roverům "čuchnul", bylo moje další auto jasné - bude to opět rover. Po zvážení jsem zvolil model 45, opět v turbodieselu. Špičkový model 75, který doufám bude mým dalším, byl před rokem mimo moje finanční možnosti.
U 45 jsem opět vsadil na koupi přímo od majitele. Měl jsem štěstí a poměrně rychle se mi podařilo pěkný kousek sehnat. Je to již nejnovější řada - tzn. nepřehlédnutelná čtyřoká maska s trochu podmračeným vzhledem. Barva "british green" metalíza, interiér světle šedý, rok 2001. V podstatě ten samý motor, který měla 620, ale jinak naladěný kvůli plnění přísnějších emisních norem (74 kW, 260 Nm). Díky většímu krouticímu momentu auto táhne jako medvěd už od 1 500 ot./min.
Za ten rok, co s 45 jezdím, jsem měnil pouze přední brzdové destičky (1 100), homokinetický kloub (3 800), filtry a oleje. Rozvody měnil bývalý majitel před prodejem, stejně jako brzdové kotouče.
Doporučoval bych každému, kdo má z téhle značky strach, aby se rozhodně nebál - jsou to krásná, spolehlivá, bytelná a výborně vybavená auta tzv. "s duší". Manželce jsem před tři čtvrtě rokem koupil taky jednoho - model 214 Si z roku 1998. Je to 1,4 benzin s neuvěřitelnými 76 kW, vynikající stejným charismatem a spolehlivostí jako ostatní rovery. Stejný výkon dokázala z objemu 1,4 dostat pouze Alfa Romeo za cenu dvou svíček na válec a o litr vyšší spotřeby. Tenhle motor se chová do 3 500 ot. slušně, nad 3 500 je to naprostý ďábel. Kdesi jsem četl, že tam, kde VW 1,6 končí s dechem, tam ho rover teprve chytá.
S náhradními díly také není problém - na rozdíl od nás je tato značka v západní Evropě dost rozšířená, proto je spousta dílů z druhovýroby za velice přijatelné ceny.
Klady | Zápory |
Výkony motorů, spotřeba | Horší servisní zázemí |
Špičková výbava i v základu | Drahé originální díly |
Nadčasový nepřehlédnutelný design | |
Spolehlivost | |
Nízké pořizovací ceny | |
Spolehlivost | 1 |
Provozní náklady | 1 |
Cena náhradních dílů | 2 |
Dostupnost náhradních dílů | 3 |
Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? určitě ano