Opel Omega 3.0 V6 a zkušenosti majitele po roce

Po prodeji Peugeota z osobních důvodů jsem zatoužil po velkém, ale ne příliš drahém autě, které bude relativně dobře vypadat. V bazaru jsem objevil moji Omegu. Koroze zadního lemu u 12 let starého auta mě odradit nemohla, odradit mne teoreticky mohl nájezd km - na tachometru a v servisní knížce bylo číslo blížící se 270 000 km. Auto jsem projel celkem 4x a po zjištění, že koroze lemu a klepání uložení stabilizátoru jsou jediné dvě závady, jsem se rozhodl. Dnes, téměř po roce a najetých 40000 km musím říci, že volba to byla dobrá. Na autě jsem vyměnil silentbloky na přední nápravě, baterku a dvě žárovky - rozvody byly udělány, faktura je originál potvrzená značkovým servisem - toť vše.
Jízdní vlastnosti auta, vážícího 1800 kg mne mile překvapily - auto je v zatáčkách čitelné, je to loď, která se mile pohupuje - samozřejmě chce to zvyk na zadní náhon, podvozek je však laděn na dálniční provoz - tam je Omega ve svém živlu. Zimní podmínky ve spojení s dobrými gumami autu nevadí, málem mi vypadly oči z důlků, kam jsem se vyhrabal - máme chalupu v Orlických horách. Třílitrový šestiválec je zbytečně udušen v nízkých otáčkách, avšak po probuzení od cca 2500 otáček táhne a dokáže s autem poměrně slušně zacvičit. Spotřeba - podle PC mám dlouhodobě 9,6, což je solidní, olej jsem vyměnil nedávno - měním po 10 000 - tedy počtvrté - prozatím jsem dolil do každé výměny cca půl litru. Čeká mne výměna předních světel, protože Omega prostě nesvítí. Brzdy jsou dobře nastavené, nejsou jedovaté, i když pocitově si člověk musí zvyknout na trochu pomalejší nástup. Řazení jde zpočátku velmi ztuha, po zahřátí se převodovka uvolní - je však přesné. Horší je to s parkováním - dozadu opravdu není vidět, řidič si musí zvyknout na opravdu dlouhý kufr, ale naučit se to dá. Jediná výtka - omega nesvítí - je třeba vyměnit světla - investice cca 4 tis. za oba kusy.