Alfa Romeo 156 - zkušenosti majitele po 250 tis. km.

Předem se omlouvám, že je to tak dlouhé a asi i celkem nudné, ale chtělo se mi trochu bilancovat a tak jsem u jistého „výročí“ sesmolil menší elaborát na téma „Alfa Romeo 156 2.0 TS“.

Datum: 1. 12. 2008, čas: 09:16, místo: dálnice D5 směr Plzeň, událost: najeto 250 tis. km
Možná je tak trochu čas bilancovat dosavadní život s Alfou Romeo 156 2.0 TS.

Fakta:
Alfa Romeo 156, rok výroby 3/2000, motor 2.0 TwinSpark, výkon 114 kW (155 HP), SportPacket II*, doplňky z Alfa Romeo katalogu - velké DTM křídlo, 17“ bílá paprsková kola SpeedLine, červená barva, koupen jako nový v Nizozemí za cenu 32600 NLG (v době pořízení 1 NLG = 15 Kč). Vůz nemá klimatizaci a ostřik předních světel.
* SportPacket II – snížený podvozek o 25/25 mm, prahy, kožený volant a řadící páka, černé budíky s červeným podsvícením, středový panel v karbonové úpravě, sedačky Recaro s látkovou úpravou Antracit, příprava pro handsfree s anténkou na střeše, litá kola 16“ 205/60 (později změněno na 17“ 215/45).

Provoz:
Do konce roku 2002 byl vůz provozován převážně v Nizozemí, sporadicky na německých dálnicích a v České republice. Od roku 2003 převážně v České republice.
Během trvání záruky byl vůz servisován pouze u autorizovaných servisů (jak v Nizozemí, tak i v ČR). Po skončení záruky částečně u autorizovaných servisů, ale jinak převážně u doporučených automechaniků.
Servis prováděn vždy podle předepsaných úkonů, nebo podle potřeb. Na dokreslení jen pár příkladů: výměny rozvodů každých 80 tis. km (doporučeno výrobce, vždy originál), výměny oleje každých 20 tis. km (doporučeno výrobcem), výměna svíček každých 100 tis. km (doporučeno výrobcem, vždy originální).
Motor provozován na olejích: Castrol 10W40, Selenia 10W60, a pouze jednou s olejem 0W30. Pořadí odpovídá četnosti použití oleje. Hladina kontrolována průběžně, nicméně vždy držena minimálně v horní polovině maximálního množství.
Palivo tankováno v 99 procentech případů Natural 95, za posledních 5 tis. km převážně Shell V-Power 95.
Styl jízdy střídavý, povětšinou poklidný. Občasný sportovní styl ve vyšších spektrech otáček (nejčastěji na klikatých a kvalitních silnicích), jednou na okruhu v Mostě, třikrát v životě dotaženo do omezovače, velmi sporadické delší sportovní etapy (Praha – Olomouc 2:04 hod, Frankfurt (D) – Brunssum (NL) 1:40 hod).
Spotřeba se pohybuje v rozmezí 8-12 litrů (podle stylu jízdy a místech provozu). Přesně monitorována je pouze posledních 5 tis. km, kdy je provoz převážně na Shell V-Poweru a pohybuje se na hodnotě 8.73 l/100 km v opravdu kombinovaném provozu (Praha, dálnice, silnice I. tř, silnice II. tř.)

Závady během provozu:
V době trvání záruky se na vozidle vyskytla jediná závada.
2002 – spojkový pedál zůstával na podlaze, znemožněno řazení rychlostí. Odvezeno do autorizovaného servisu Ricardo v Plzni. Opraveno nadvakrát. Nejprve vyměněn hlavní spojkový válec spolu se spojkovým válcem na převodovce. Po nějaké době se závada opakovala znova. Reklamační oprava provedena opět v Ricardu výměnou hadice mezi spojkovými válci. Od té doby se závada již neopakovala.

Leden 2003 – zamrzlá chladící kapalina. Následek neodborného posouzení chladící kapaliny v autorizovaném servisu. Deklarovaná hodnota – 37 stupňů nebyla pravdivá. Motor zamrzl při – 18 stupních. Vůz dotažen do servisu, kde došlo k rozmražení, výměně termostatu, chladící kapaliny a „zátek“ motoru.
2005 – nutnost kompletní výměny horních a dolních ramen přední nápravy. Výměna příčných ramen zadních náprav.
2006 – snímač otáček motoru.
2007 – oprava olejového šroubu na vaně motoru. Stržený závit při výměně oleje u A.T.U.
2007 – vozidlo neprošlo STK, na vině špatná lambda sonda.

Další opravy a výměny:
2003 – první vloupání do vozidla. Poškozen zámek u řidiče, poškozen středový panel při dolování radia, poškozen zámek u schránky před spolujezdcem. Vše opraveno z pojištění vozidla, zaslepeny zámky.
2005 – při výjezdu z garáže odřeny pravé zadní dveře.
2006 – při drobné nezaviněné nehodě v Praze nutnost výměny předního nárazníku.
2007 – celkem třikrát vloupání do vozu. Při jednom rozlomena klika u řidiče.
2002 a 2007 – oprava prohnutých (naražených) litých 17¨“ disků.

Pak už se jednalo pouze o provozní výměny. Mimo jiné se dvakrát měnil vlnovec na výfuku, dvakrát výměna brzdových kotoučů a jiné. Nejotravnější výměna je u obrysových světel. Přístup k žárovce je otřesný a halogenová žárovka 6W, která odchází poměrně často, není zase z nejlevnějších.
K uvedeným opravám a servisním úkonům mám, z 95 procent, veškerou dokumentaci.

Co potřebuje opravu:
Variátor – typická „závada“ u TS motorů, údajně ji způsobuje konstrukční nedokonalost.
(opraveno v únoru 2009)

Potah volantu – kožený potah volantu je na jedné straně už opotřebován a tak dojde k jeho přešití.

Co potřebuje zkontrolovat a zhodnotit stav:
Podvozek – sportpacketový podvozek ve spojení se 17“ koly na tankodromu ČR trpí společně s uložením náprav. Bude potřeba opět nechat zkontrolovat uložení podvozku (jak předek, tak i zadek) a nechat změřit opotřebovanost tlumičů a pružin.
(Únor 2009 - stav ještě stále ucházející)
Převodovka – mírný průsak oleje ve spojení motoru a převodovky. Potřeba zhodnotit jak vážné to je a případně nechat přetěsnit.
(Nikterak závažné. Bude stačit přetěsnit s případnou opravou nebo výměnou spojky)
Motor – v poslední době se objevil olej v místech, kde by se mohlo jednat o průsak v oblasti těsnění pod hlavou.
(Únor 2009 - výměna těsnění ventilů)
Výfuk a spodek vozu – téměř 9 let celoročního provozu se na nich určitě podepsal. Je třeba zhodnotit stav a provést případné opravy a úpravy.
(Únor 2009 - výměna střední části, koncovka je zatím ucházející)

Vlastní úpravy:
Sportovní vložka GREEN, odstranění kužele z boxu sání a „šnek“ před boxem vyměněn za typ z 2,5 V6.

… a nakonec pocity uživatele:
Před AR156 jsem měl Mazdu 323F 1.8 DOHC z roku 1994. Přechod byl úžasný. Hlášky typu: „Ku.va to jede“, „A jak to zatáčí“, „Tak jsem zabrzdil 50 metrů před křižovatkou, páč si nemůžu pořád zvyknout na ty brzdy“, „Hele, mrkej na to – 100, 130, 150, 170, 190, 200, 220.. Brzdi vole jedeš nějak rychle“, atd. byly téměř na denním pořádku. Nebo konstatování kamaráda: „Až pojedeš těch 180 tak mi řekni“, v tu chvíli bylo na tachometru 210 :o).

Vlastníte vůz značky Alfa Romeo? Podělte se zde s ostatními o své dojmy a zkušenosti.

Ale teď objektivně.
Ergonometrie celého prostoru vozu a uspořádání ovladačů je pro mě naprosto dokonalé. Barevné provedení je i po těch letech atraktivní. Pohodlí v autě je pro mě více než dostačující, sedadla mají boční vedení vynikající i při razantnější jízdě, pro delší cesty by se hodila bederní opěrka (poznámka manželky). Místa jak vpředu, tak vzadu je dostatečně. Cestoval jsem na zadních sedadlech celkem dost kilometrů a stísněně jsem se necítil a kolena také netrpěla. A to nejsem nejmenší (182 cm). I po těch letech stále velice pohledná karoserie nepotřebuje komentáře, elegantní řešení klik zadních dveří vzbuzuje u lidí pocit dvoudveřového provedení. Nespočetněkrát jsem musel vysvětlovat, že přední sedadlo se opravdu nevyklápí a klika na těch zadních dveřích opravdu je. Provedení sedan má sice limitující přístup do kufru a jeho velikost taky není ohromující, ale s tím se musí při pořizování daného vozu počítat. Mě to nijak neomezuje a co jsem potřeboval přepravit jinam, tak jsem přepravil.
Motoru trochu chybí výkon v nižších otázkách, ale dokonale to vynahrazuje v těch vyšších. Je radost jezdit s motorem o kterém víte, že mu vyšší otáčky vůbec nevadí, spíše naopak, si v nich libuje. No a zvukový doprovod… I když jen čtyřválec, tak je fascinující a se zvyšujícími se otáčkami přímo ohromující. Malá motoristická symfonie :o)
Podvozek s továrním sportovním nastavením a snížením o 25 mm na obou nápravách funguje dokonale. Na kvalitních silnicích dokáže vůz držet stopu hodně do krajností, když si člověk už myslí, že povolí, tak pořád ještě může… Na nekvalitních silnicích je hodně cítit nerovnost povrchu a vůz se chová trochu kostrbatě. Úplným neštěstím jsou pak podélné a říčné koleje. Tam je vůz už poměrně dost nestabilní (u mě částečně způsobeno 17“ koly a pneu 215/45). Řízení má strmý chod, což jen podtrhuje sportovnější ambice auta. Daní za to je pak malý poloměr otáčení, který občas způsobuje problémy při parkování nebo ježdění v parkových domech.
Poruchovost a nutnost oprav nevybočuje z normálu. Některé výměny na voze jsou daní za jeho sportovnější charakter a tak mu není potřeba to vyčítat. Pokud bych chtěl odolné auto na naše cesty, odolné proti nehodám, blbcům na parkovištích, schopné transportovat materiál na stavbu a celkově nudné koupím si obrněný transportér. I když s tím transportérem je vlastně sranda… Koupil bych si něco z domácích luhů a hájů a nebo z nejmenovaného koncernu…
V celkovém hodnocení mám vůz, který chci a vyhovuje mi. I po těch letech mi dává radost z jeho řízení a radost z jízdy. A dá se říci, že kdykoliv jsem měl jakýkoliv splín, tak AR mi tento stav dokonale zaplašil… Když usednu za volat, přistihnu se, jak se usmívám a těším se na jízdu… A ta drobná husí kůže po těle při lehkém vytáčení motoru… Hmmmm… Je tam… :o)

Závěr:
Načichl jsem k Alfám.. Těší mě to… Drží mě to… Baví mě to… A až přijde na další výměnu, třeba z důvodu rozrůstání rodiny, vím, že to bude zase Alfa… Nejspíše, jak říká manželka, čičí 159 Sportwagon :o)))

A mějte mě klidně za blázna, ale na vozy Alfa Romeo nedám dopustit...