Test: Kia Optima SW 2,0 T-GDI GT

Sportovně střižené provedení s názvem GT má pod kapotou přeplňovaný dvoulitr v benzínu s výkonem 180 kW. Jak na nás auto po týdenním používání zapůsobilo? Optimu jsme už na test měli. Šlo o sedan s dieselovým motorem 1,7 CRDi. Diesel s výkonem 104 kW nás ale svým mdlým projevem nezaujal. O to víc jsme se těšili na benzínovou alternativu. K testu jsme dostali nejsilnější model v evropské nabídce automobilky KIA.

Líbí se
Výbava GT je vyšperkována většími osmnáctipalcovými koly, brzdovými kotouči o větším průměru, sportovním sníženým podvozkem, zadními koncovkami výfuků nebo červenými brzdovými třmeny. Krasavice na první pohled. Zavazadelník o objemu 552 litrů patří k průměru třídy, má ale příjemně nízkou spodní nákladovou hranu. A pokud sklopíte opěradla zadních sedadel (dělení 40:20:40), vznikne zcela rovná plocha. Pod podlahou je u námi testovaného kousku místo rezervy umístěn subwoofer. Příplatková kožená sedadla jsou pohodlná a mají slušné boční vedení, kvalitu použitých materiálů v interiéru i ergonomii ovládacích prvků jsme chválili u prvního testu.

Když se chce, tak jede
Konečně tu máme silný benzín, po kterém sáhnou ti, které tolik nezajímá spotřeba. Už jen fakt, že jde o přeplňovaný motor v kombinaci s automatickou převodovkou, dává tušit, že spotřeba nebude patřit mezi silné stránky tohoto auta. Nebudeme chodit kolem horké kaše, jezdili jsme za devět, a ve městě se klidně dostanete na litrů dvanáct. Zkrátka hodně záleží, jak moc si dopřáváte velmi slušného zátahu motoru (už od nízkých otáček) s dvoukomorovým turbodmychadlem a proměnným časováním ventilů CVVT. Všechny Optimy ve verzi GT disponují voličem jízdních režimů Drive Mode. Ten je umístěný na středovém panelu společně s dalšími tlačítky aktivujícími kamery kolem vozu, vyhřívání volantu nebo vyhřívání a ventilování sedadel. Režimy Eco, Normal a Sport umějí nastavit individuální odpružení a změní se i odezva od motoru. Verze GT má i upravenou odezvu od stabilizačního systému, který nechává řidiči více volnosti. Šestistupňový automat má hydrodynamický měnič. Ten řadí slušně, ale pořád na tom není tak dobře jako konkurenční DSG. Nepomáhají ani ruční příkazy, které převodovce udílíme pomocí pádel pod volantem. Jenže to jsme šli motoru po krku a tohle tempo si také vybírá svou daň v podobě extrémního nárůstu spotřeby, klidně i o deset litrů na celkových osmnáct. Takže rádi zvolňujeme a zjišťujeme, že pohodové tempo přeci jen sluší optimě více. Převodovka drží motor hezky v nízkých otáčkách, v kabině je příjemné ticho a spotřeba padá pod osm litrů.

Neděláme si ambice, že bude tahle benzínová motorizace prodejním trhákem střední třídy, ale je fajn, že je v nabídce automobilky fešný kombík se silným motorem a schopným podvozkem.