Peugeot Rifter 1,5 BlueHDi – plnohodnotný rodinný vůz nebo další dodávka?

Pod tlakem stále rostoucího zájmu o nejrůznější typy SUV mizí kategorie rodinných vozů zvaná MPV prakticky z trhu. Situace tak podle našeho názoru poměrně chytře využívá Peugeot, který přichází s novým modelem Rifter, typickým příslušníkem kategorie MPV. Ale nenechte se zmást novým názvem. Zas tak nový není. Navazuje na svého předchůdce Peugeot Partner, jen si ve své osobní verzi si vysloužil nové jméno. Vypadá podstatně lépe, nabízí více prostoru a také jízdní vlastnosti zabrnkaly na správnou notu. Na úvod se sluší říct, že nový název si Rifter opravdu zasloužil. Na první pohled patrný civilnější vzhled už oproti Partner Tepee nekazí detaily, které patří spíše k dodávce. Vypadá podstatně lépe a k tomu, aby byl na trhu považovaný za plnohodnotný rodinný vůz kategorie MPV nic nebrání. Jistě, není to největší designový trhák pro většinovou populaci, ale své přednosti toto především praktické rodinné vozidlo jednoznačně má.

Uvnitř vyniká svou prostorností pro pět cestujících i jejich zavazadla. Na zadní sedadla se pohodlně vejdou tři dětské sedačky. V testovaném voze jsme měli za příplatek 5 tisíc korun k dispozici tři samostatná sedadla. V základu je jinak klasická lavice dělená 40:60. Potěší také velká schránka před spolujezdcem i takřka gigantické úložné kapsy ve dveřích. Vynikající parametry má také zavazadelník. Pravidelný tvar a velké víko, které umožňuje pohodlně nakládat i velké předměty, majitelé rozhodně ocení. Objem zavazadelníku udávaný výrobcem činí 775 litrů. Nutno dodat, že je měřený metodou objemu tekutin. Po přepočtení standardní metodou VDA se dostáváme na stále velmi dobrých 597 litrů. Rifter si můžete za příplatek 20 tisíc korun pořídit i v sedmimístné variantě. Z našeho pohledu ale postrádá toto řešení smysl, neb zavazadelník se při jejich využívání smrskne na vtipných 65 litrů. Pokud plánujete využít 7 sedadel, rozhodně se vyplatí investovat dalších 20 tisíc do prodloužené verze Rifter Long. Ten má třetí řadu sedadel posuvnou a zavazadelník tak narůstá až na příjemných 322 litrů.
Prostor je bezpochyby nejvýraznějším rysem Rifteru. Na půlmilionovou investici by to ale bylo trochu málo muziky. Palec nahoru dáváme také za paket Safety, který je součástí vozů od základní výbavy Active a zahrnuje mimo jiné (ve srovnání s jinými vozy) nadstandardní prvky jako například automatické nouzové brzdění, systém pro kontrolu jízdních pruhů nebo rozpoznání dopravního značení. V testované výbavě Allure jsme měli k dispozici také zadní parkovací kameru a led denní světlomety. Bez příplatku dostanete v této výbavě pouze manuální klimatizaci. Kladně hodnotíme její jednoduché manuální ovládání. Nač měnit to, co dobře funguje!
Překvapením je pojetí interiéru. I-Cocpit je záležitost, na kterou si řidiči teprve zvykají a v tomto případě se nám opravdu moc nelíbí. Je to ale subjektivní věc, takže zcela zavrženíhodný určitě není. Jen nám přijde, že by tomuto vozu více slušelo klasické pojetí. Koncept kabiny letadla dokresluje trochu příliš mohutný středový panel. Ale jeho dominanta, osmipalcový dotykový displej, se opravdu vyvedl. Funguje přesně, bez výrazných prodlev a především je obrazovka velmi dobře čitelná.

Rifter je na trhu k mání se zážehovým motorem 1,2 PureTech o výkonu 81 kW a naftovým čtyřválcem 1,5 dCi v celkem třech výkonových verzích. Pod kapotou testovaného modelu se ukrýval nejsilnější možný agregát s výkonem 96 kW. Vznětový čtyřválec se pak kromě testované nabízí v dalších dvou výkonových verzích – 56 a 75 kW.

Přinejmenším jedna věc vás na tomhle motoru dostane. Takhle tichý chod dieselu jsme opravdu nečekali. Jinak si motor umí s poměrně velkým vozem poradit dobře. Na dálnici si počínal jistě a předjíždění na hranici maximální povolené rychlosti mu nečinilo žádné výrazné obtíže.

Také šestistupňová převodovka je v porovnání se svým předchůdcem rozhodně lépe vyladěná, i když vzhledem ke konkurenčním skříním je pořád co zlepšovat. V průběhu testu jsme jezdili se spotřebou okolo 6,5 litrů na sto kilometrů. Při plynulé jízdě po okreskách jsme se dostali na pěkných 5,2 litrů na 100 km. Výrobcem udávanou průměrnou spotřebu 4,4 litrů ale považujeme za nedosažitelnou.
A jak jsou na tom jízdní vlastnosti? Rifter dostal do vínku velmi schopný podvozek EMP2. Není sice vyloženě komfortní, ale na poměry MPV poskytuje vskutku nadstandardní pohodlí. Jednoznačně je na tom podstatně lépe než tomu bylo u Partneru Tepee. S poměrně výraznými náklony v zatáčkách se u MPV tak nějak musí počítat, ale celkově nelze Rifteru upřít jakousi serióznost a předvídatelnost. Na vozovce si počíná sebevědomě a přesvědčivě. V rámci MPV patří rozhodně k tomu lepšímu.

Závěrem si pojďme přiznat, že i když vozy kategorie MPV nejsou právě vrcholným trendem, rozhodně mají na trhu své místo. Peugeot Rifter je toho zdařilým důkazem. Co se týká designu a komfortu, udělal v porovnání s předchozí generací velký krok kupředu. Prostornost je s ohledem na cenu vozu vynikající a pro nenáročné rodiny s třemi dětmi je dobrou volbou.

+ prostornost + výjimečně tichý chod naftového agregátu- výrazné náklony v zatáčkách - v sedmimístném uspořádání pojme zavazadelník pouhých 65 litrů