Zájemci o Mazdu CX7 se museli spokojit s jediným agregátem v nabídce. Byla jím špičková přeplňovaná benzínová dva-trojka, kterou známe z vrcholných modelů MPS. Zákazníci prahnoucí po krásném SUVéčku stále častěji žádali naftové srdce. Mazda jim vyhověla až v polovině výrobního cyklu, když s drobným faceliftem se pod kapotou objevil čtyřválcový diesel, což se rázem odrazilo na prodejních číslech. Za první dva měsíce letošního roku našlo svého majitele na devadesát-čtyři CX7 oproti 7 ks v roce předcházejícím. Za celý loňský rok se prodalo na 159 ks, letos to může být klidně čtyřikrát až pětkrát více.
Karoserie: těžší, ale pevnější
První zprávou je, že nová modernizovaná CX7 nabrala na hmotnosti za čímž stojí celkové zpevnění karoserie o 5%. Zpevnění bylo docíleno použitím bodového sváření v kombinaci s vrstvou lepidla. Dieselová novinka váží oproti benzínové verzi před faceliftem o značných 130 kg více. Oproti modernizované verzi spalující benzín je to jen 60 kg. Plastická operace v polovině výrobního cyklu nebyla nikterak drastická. Přinesla nové umístění mlhovek, úsměvnou čelní masku sjednocující CX7 s ostatními modely značky a nové zdobení chromovými lišty.
*Možná nevíte: Systém monitorování mrtvých úhlů (RVM) je založen na dvojici širokopásmových radarů s pracovní frekvencí 24 GHz, který funguje v rychlostech nad 60 km/h. RVM upozorňuje řidiče na přítomnost jiného vozidla v sousedním jízdním pruhu pomocí indikátoru umístěném na příslušné straně v bočním zrcátku. Pokud řidič zapne směrovku na tu stranu, odkud se blíží jiný vůz, indikátor se rozbliká a navíc se rozezní akustický výstražný signál. Radary mají dosah přibližně 50 m a fungují i v nepříznivých klimatických podmínkách.
Interiér: drobnosti zamrzí
Kabina CX7 dle mého názoru nepotřebovala žádnou změnu. Ve velkém voze se člověk cítil jako v kupé a palubní deska s úzkým pruhem byla velice svérázná a originální. Výtečnou atmosféru na palubě dokresloval povedený tříramenný volant z MX-5, který jsem si nemohl vynachválit. Facelift však přinesl nové řešení horní části palubní desky, která je nyní vyboulená a skrývá v kapličce multifuknční displej (v levé části je místo vyhrazeno tandemu navigace/couvací kamera a v pravé se zobrazují informace audiosoustavy a palubního počítače). Displej je však pro navigaci celkem malý. Nový je bohužel i volant, který není sice špatný, ale na předchůdce prostě nemá. Navíc chytil asi neštovice a je doslova otlačítkován. Černé kontrolní přístroje s trojrozměrným efektem se pyšní modrým podsvícením. Novinkou je systém RVM*, upozorňující na vozidla v sousedním jízdním pruhu a zadní couvací kamera. Zavazadelník pojme podprůměrných 455 litrů, sklopením lze zvětšit na 774 litrů a nakládací hrana je poměrně vysoko.
(+) ergonomie
(-) příliš malý displej navigace a couvací kamery
(-) vytratil se tříramenný volant z MX5 s kouzlem sportovního zaměření
(-) absence dvouzónové klimatizace
(-) pouze jednostupňové vyhřívání předních sedadel
Motor: volání po dieselu
Právě agregát je nejdůležitější novinkou na omlazeném voze. Nový hliníkový turobodiesel o objemu 2,2 litru už známe z Mazdy 6, přesto si o něm ještě něco řekneme. Diesel produkuje na 173 koní a 400 newtonmetrů. Úpravy se nevyhnuly turbodmychadlu a výfukovému systému. Speciální vysokotlaké čerpadlo dodává palivo do válců pod tlakem až 200 MPa přes vstřikovače s 10 mikroskopickými otvory. Minimální interval vstřiků se zkrátil o 30 procent, což umožnilo použít několik vstřiků během jednoho pracovního cyklu motoru. Plnění normy Euro5 konstruktéři dosáhli pomocí selektivní katalytické redukce, ničící jedovaté oxidy dusíku. Aditiva AdBlue tak rozkládají na 40% oxidů dusíku ve výfukových plynech na neškodný dusík. Roztok AdBlue vyrobený na bázi močoviny je uskladněn v nádrži o objemu 15,5 litru umístěné pod podlahou kufru. Močovinu stačí měnit během dvacetitisícových servisních intervalů. Pokud však "močovina" dojde, motor přejde do nouzového režimu a ztratí tah. Po vypnutí už ho nenastartujete.
Diesel se vyznačuje o něco hrubším chodem než je v dnešní době u moderních dieselů zvykem. Po zahřatí se však může pochlubit důstojným zvukovým projevem a kultivovaným chodem. Agregát spalující naftu posádku nikterak výrazně neruší a samotný projev je příkladný. Netrpí razantní přívaly výkonu, táhnout začíná už od nízkých otáček, přičemž první úbytek síly začíná hranicí 3700 ot./min. Při dálniční stotřicítce se na šestý rychlostní stupeň pohybuje ručička otáčkoměru kolem číslovky 2750 ot./min. Maximální rychlost činí rovných 200 km/h, přičemž důstojné zrychlení probíhá do nějakých 180 km/h. To již do kabiny proniká velmi nepříjemný aerodynamický svist. Při rozumné jízdě stačí nafťáku 7,5 litru paliva, my jsme v kombinovaném provozu jezdili za 8,5 l/100 km. Rychlý přesun po dálnici na 200 km trati znamenal odběr 11 l/100 km. To se však jednalo již o velmi ostrou jízdu.
Jízdní vlastnosti: stále špičkou
Při prvním testu jsem podvozek CX7 vychvaloval do nebes. V kategorii SUVéček totiž patří stále k tomu nejlepší, co můžete koupit. Jeho naladění připomíná sportovněji zaměřený sedan střední třídy. Proto jsem k nové dieselové Mazdě přistupoval o něco skeptičtěji (přece jen nabrala na hmotnosti a diesely trpí návaly výkonu). Díky bohu se navýšení hmotnosti výrazněji neprojevilo na jízdních vlastnostech. Podvozek CX7 se stále ochotně vrhá z jedné zatáčky do druhé a podává obdivuhodné výkony. Oplývá vysokou stabilitou a chutí měnit směr. Vše umocňují výborné brzdy. Naladění podvozku je tak dobré, že bych si dovedl představit pod kapotou o mnoho silnější agregát. Bohužel s přítomností dieselu vzniká několik drobných negativ. Elektrohydraulický posilovač řízení dodávaný výhradně s naftovou dva-dvojkou se vyznačuje menším odporem a vysokou lehkostí okolo středové polohy (osobně nedán dopustit na hydraulický posilovač v benzínové verzi). Další nectností byla přítomnost obrovských devatenáctipalcových disků, které mohou za horší chování na zvlněném povrchu silnice.
Aktivní systém pohonu všech kol (Active Torque Split) samočinně rozděluje točivý moment. Elektronicky řízená spojka, uložená před zadním diferenciálem, přelévá točivý moment mezi přední a zadní nápravu v poměru 100:0 až 50:50 podle aktuálních provozních podmínek.
(+) jízdní vlastnosti
(+) famózní brzdy
(+) precizní řazení /krátké a přesné dráhy/
(-) kolem středové osy velmi lehké řízení (elektrohydraulický posilovač)
Závěr: koupě rozumem, ne srdcem
Mazdu CX7 jsem při uvedení na trh označil za smysluplné SUVéčko, které je sexy, výborně jezdí a ještě lépe se řídí. V mých očích je dieselová CX7 velmi dobrým SUVéčkem se kterým mám však méně společného než s původní benzínovou verzí, která naštěstí nezmizela z nabídky dovozce. Benzín mě dokázal chytit za srdce přestože mě pokaždé u čerpací stanice obíral o pořádný balík. Vybíráte-li nové SUVéčko rozumem, sáhněte po dnes testované CX7. Pokud neřešíte spotřebu a chcete si za volantem užít, běžte do benzínu. Pro diesel mluví i pořizovací cena, která staruje na částce 738.900 Kč oproti 972.900 Kč u nejlevnější benzínové varianty (je dostupná až od čtvrté výbavy - Revolution).