Jaguar XF 3.0d - dobře vypadá i jezdí

Když zastavím před domem testovací Mercedes-Benz E, všichni sousedi na mě koukají nevraživě. To samé je s BMW 5. Volvo už má trochu lepší pověst. Jaguar ale jednoznačně vyhrál. I když tenhle černý krasavec mezi ostatními oktávkami a astřičkami poněkud čněl, lidé se zastavovali, obdivně si ho prohlíželi, ale žádný se nemračil. Nikdo nenadával, že ten „mafián má už zase nové auto“. Jaguar je prostě výjimečný.

Nová generace
Model XF je známý už spoustu let. Minulý rok však auto dostalo facelift. Možná na první pohled to nepoznáte. Ale to je jen kvůli tomu, že ta auta prostě každý den není vidět a není tedy vzhled zažitý. Tak například se výrazně zvedla čelní maska. Také se protáhla délka (třeba rozvor je o 51 mm větší) a je tu spousta a spousta novinek. Třeba ta, že auto už není celé z hliníku, ale je v něm použita i ocel. Tedy ta vysokopevnostní, což snižuje hmotnost. Jak? Vysoká pevnost nepotřebuje takové ohromné konstrukce, takže materiálu je nakonec méně. Na závěr ke změnám vám řeknu tohle – na autě je víc než 80 % dílů nových proti předchozí generaci. To mluví za vše.
Po usednutí do interiéru mě čeká milé i nemilé překvapení. Vše je tady příjemně jednoduché a klasické. Žádné digitální displeje přes půlku přístrojovky. Žádné vlnky, kudrlinky, serepetičky. Jednoduché linie a třeba tlačítka na klimatizaci pěkně zarovnaná do přímky. To je paráda.
Stejně tak se mi líbí, že všude je tak akorát místa. Nemluvím ani tak o předních, ale spíš o zadních sedadlech. Mám 190 cm a sednul jsem si sem tak akorát. A to i s hlavou. Vybrání střechy i přes rychlý pád její kontury směrem vzad je ohromné, takže se krásně vejdu.
Pak je tu tradiční legrácka Jaguaru – výsuvný ovladač řazení (na to jsem si nějak stále nestačil zvyknout, že nevolím pákou, ale kroutím kroužkem) a otočné krajní výdechy ventilace.
Co se mi nelíbí? Třeba dokážu pochopit ty lidi, kteří se podívají na přístrojovku a řeknou, že je obyčejná. Ano. Třeba budíky v kapličce. Zcela obyčejné mechanické rafičky a mezi nimi modrý displej palubního počítače. Jak ve Fordu. Taky množství umělé hmoty trochu může vzbuzovat neúctu.

Pod šestiválec nejde
Jaguar XF se naštěstí ještě nevydal na cestu downsizingu, i když móda nafťáků už dorazila i sem. Ale tady máme v záloze další slovíčko „naštěstí“, protože tenhle motor naštěstí není žádná ekologická drobotina. Třílitrový šestiválec s výkonem 221 kW a především se 700 N.m při 2000 ot./min, to je vstupenka k celkem solidním jízdním výkonům. Nebudu vám povídat, jak je motor krásně slyšet a jak si ryčí. Neryčí. To nechává jiným. Naopak. Je naprosto neslyšný. Jak se auto rozjede, přehluší ho snadno valení zimních pneumatik. Jinak je tu jedna zajímavost, která mě několikrát vylekala. Je to něco ve střeše. Určité nízké frekvence hluku zvenčí, jako je jízda v tunelu nebo ve vedlejším pruhu jedoucí náklaďák, totiž znamenají neskutečnou rezonanci uvnitř interiéru. Pak celá posádka kouká, že někde uprostřed auta hučí něco, co by se dalo nazvat zážehem motorů balistické střely. Nikdy v životě jsem tohle nezažil, a to mám za sebou už pěkných pár set otestovaných vozů.

Jízda jak na běžkách
Trochu testování znepříjemnila zima. Sice jí moc tento rok (stejně jako minulý rok a jako předminulý rok) nebylo, ale těch pár dní vyšlo akorát na tenhle test. Takže zasněžené silnice, přes den natáté, přes noc umrzlé, to nebylo zrovna kamarádské od těch, kdo to počasí řídí. Přece jen ten Jaguar je zadokolka s tak velkým výkonem…
Ale najezdil jsem s autem několik set kilometrů. Odvážil jsem se i do hor, kde byla jen lehká vrstva sněhu. A co z toho testu můžu říct?
Především, že auto je krásně sportovní. Na rozdíl od konkurence se Jaguar snaží neztratit ten sportovní cit. Takže to není tak plavná jízda, ale zato ty výjezdy ze zatáček jsou díky vektorování přenosu točivého momentu opravdu famózní. Elektronika zařídí, že přenese největší sílu tam, kam zrovna potřebujete. Přesně na to kolo. Nejlépe na vnější zadní. A pak najednou máte pocit, že to auto nemá pneumatiky, ale ocelová kola s tvarem UIC-ORE, zapadající perfektně do rekonstruované rychlíkové tratě. Ano, pak přijde utržení auta na sněhu a ledu a je to celé v… Takže jsem se musel trochu krotit a velmi často zapínat normální nebo dokonce sněhový mód. Jednou jsem třeba přijel na tiskovou konferenci s klasickým módem, zajel jsem na parkoviště firmy, kde byla uježděná vrstva sněhu. Noha z plynu, rychlé ruce a jen tak tak, že to auto neudělalo trojitý odpíchnutý Rittberger. Na milimetr přesně se nakonec doklouzalo do parkovacího místa. Jako by to bylo vypočítáno. Vyjížděl jsem už na sněhový mód, který fest ubírá výkonu na kolech a stabilizace pracuje naplno.
A co spotřeba? Na tu se asi majitel tak drahého auta neptá. Ale možná se zeptá, když si koupí diesel. Průměrná spotřeba se pohybovala na hranici 9,1 l na 100 km. Ve městě pak povyskočila ještě skoro o litr výš.

Na tu cenu…
Za Jaguara se platí. Dobře se platí. Jenže pokud to srovnáme s konkurencí, tak není dražší. Naopak. Možná o pár korun levnější, než konkurence od Audi, BMW nebo Mercedesu. Základní cena Jaguaru XF je 999 999 Kč, naše auto s tímto motorem a ve výbavě pak naskakuje na 1 701 865 Kč. Ono v téhle kategorii je spíš bitva o příplatkové příslušenství, a tady si vede Jaguar celkem slušně. Třeba parkovací senzory včetně kamery má nejlevnější (31 499 Kč).
Jaguar XF bylo auto, které mi každý záviděl. Každý se na něj chtěl podívat. Spousta lidí pak trochu zklamaně hodnotila interiér, ale zato nadšeně hovořila o designu karoserie, který je jasně nejpovedenější. Souhlasím s nimi. Navíc má auto výrazně nejsportovnější charakter. Strašně bych si přál ho mít v benzínovém osmiválci. To by byla ta pravá krása. Ale i tenhle naftový šestiválec ukázal svoje kvality. A za tu cenu…

+ Dynamický design karoserie
+ Výborný motor
+ Sportovnější podvozek
- Trochu ušlý design interiéru
- Vznikání rezonančních hlukových vln v autě