Hyundai i30 N Performance: fakt nekecali!

Nikdy by mě nenapadlo, že si někdy s nějakým Hyundaiem užiju za volantem tolik adrenalinu, přičemž zdrojem zábavy bude samo auto. A přesně to se mi stalo se sportovním modelem i30 N Performance. Předcházela ho vynikající pověst, ale dokud sám nevyzkoušíš… Duchovním otcem divize Hyundai N je Albert Biermann, který sedm let vedl značku BMW M. A zdá se, že Korejci mu nechali volné ruce a dali plnou důvěru, za kterou se jim odvděčil modelem i30 N. Ten totiž zatím sklízí velké uznání a vítězství v řadě srovnávacích testů.
Dvojí významPísmeno N v názvu divize nebylo zvoleno náhodně, protože označuje korejský Namyang, kde se nachází hlavní vývojové centrum značky. Druhá vazba se pojí s okruhem Nürburgring, kde má Hyundai Europ testovací centrum a kde evidentně s vozy strávili spoustu času. A na písmeno N začíná i továrna na Moravě v Nošovicích, kde se vůz vyrábí.
Nekřičí to do světa Hyundai i30 N se nabízí ve dvou variantách, běžná, a námi testované provedení Performance. Prvně jmenované jezdí v základu na 18” kolech s pneu Michelin a jeho motor má výkon 250 k, druhý má v základu devatenáctky Pirelli, o 25 vyšší výkon a samosvorný diferenciál. Na „enku“ oceňuji to, že na sebe zvenku nijak dramaticky neupozorňuje. Velké brzdy, vzadu dvě koncovky výfuku, difuzor nebo střešní spoiler sice dávají něco tušit, ale nic výrazného. I díky speciální modré barvě je to jasně nejhezčí verze i30. Ani interiér není křiklavě sportovní, třeba anatomická sedadla můžete dnes mít v kdejakém autě. Ta v i30 N sice mají slušné boční vedení, ale na můj vkus dost měkký sedák. Asi nejvíc potenciál vozu naznačuje do ruky perfektně padnoucí volant s perforovanou kůží a na něm dvě modrá tlačítka.
Anděl s ďáblem v těle Právě ta se totiž starají o to, že se v autě nenudíte. Nastavují se jimi jízdní režimy, které ovládají nastavení motoru, pedálu plynu, výfuku, adaptivních tlumičů, diferenciálu nebo tuhost řízení. Levým Drive Mode se přepíná mezi Eco, Normal a Sport, pravým se symbolem šachovnicové vlajky se aktivuje N a N Custom. Nepamatuji si, že by nějaké auto dokázalo tak proměnit charakter z komfortního kliďase pro každodenní dojíždění do práce v tak ostrého ďábla, se kterým se neskutečně vyřádíte jak na okresce, tak i na okruhu. V praxi jsem nakonec používal jenom dva režimy - Normal a N Custom, který umožňuje nastavit auto podle toho, jak to vyhovuje jenom vám.
Neskutečná jízdaZ běžné i30 toho na N mnoho nezbylo. Karoserie je vyztužená, manuální převodovka má karbonové synchrony, jiné jsou nápravy, výfuk nebo správně tuhá spojka, skvěle dávkovatelné brzdy jsou snad k neutahání. A to vše citlivě a vydařeně sladěné do téměř dokonalého celku, který navíc přináší neskutečnou porci jízdní zábavy. A to není úplně jednoduchá věc. Právě to, jak všechno v tomhle autě přirozeně a nenásilně funguje, mě prostě dostalo. Byl jsem nadšený, jak fantasticky se drží silnice, nebo jak má řízení správný odpor a do rukou předává spoustu informací, u vytržení jsem byl ze střílejícího výfuku při podřazování nebo z precizního řazení převodovky. Zapomenout samozřejmě nesmíme ani na přeplňovaný dvoulitr. Jeho základ je sice civilní čtyřválec T-GDI, pro potřeby „enka“ ale prošel dost zásadními úpravami. Podobně jako BMW používá turbo s technologií Twinscroll zajišťující jen minimální prodlevu na přidání plynu. Díky němu motor lineárně zabírá, ale ne takovým tím hrubým stylem, kdy šlápnete na plyn a vyvalí se záplava výkonu. Pro slibovaných 275 koní (202 kW) si musíte dojít do otáček. Abyste se nedostali do omezovače, informují diody nad displejem palubního počítače, což se při ostrém tempu opravdu hodí. Motor si při podřazování sice umí sám dávat meziplyn, nicméně při opravdu razantní a rychlé jízdě jsem si tuto funkci v nastavení N Custom zrušil a raději si dával meziplyny sám, což je v tomto autě poměrně snadná záležitost. „Enko“ je také vybavené funkcí Launch Control, to když chcete vyrazit od semaforů dřív než motorka vedle vás. I díky němu zvládne stovku za 6,1 s, maximum je 250 km/h. A nejlepší na tom je, že i vzhledem ke svému potenciálu není čtyřválec 2.0 T-GDI E nikterak náročný na palivo. Protože po týdnu řádění ukazoval palubní počítač spotřebu 8,5 l/100 km.
To nejlepší na konecDobrým zprávám ale ještě není konec. Tahle koncentrovaná a nefalšovaná radost z Nošovic se prodává za neskutečnou cenu 779 990 Kč, přičemž výbava je natolik bohatá, že nemusíte už za nic prakticky utrácet. Základní „enko“ je o 20 000 Kč levnější, ale ty si určitě připlaťte.
+ vynikající jízdní vlastnosti + výkonný a pružný motor + obrovská porce jízdní zábavy+ přesné řízení+ i ve sportovním režimu rozumný komfort pérování + příznivá cena a pětiletá záruka- trochu nudný interiér- měkké sedáky vpředu