Citroën DS4 1.6 THP

Při pohledu na dříve uvedený (a námi také testovaný) Citroen DS3 je v porovnání s C3 znát jasný rozdíl. U DS4 to zas tak patné není. Ve srovnání s C4 působí testovaný model samozřejmě robustnějším dojmem, což je dáno o 3 cm vyšší světlou výškou a DS4 je také o 5 cm kratší než C4. Vyšší světlá výška propůjčuje vzhledu dominanci a poutá pozornost kolemjdoucích. Nejvíce se DS4 od „cé-čtyřky“ liší ve ztvárnění detailů zadní části, kde je maskována klika druhých dveří a celá záď je více zaoblená. Spolu s decentním spoilerem tak DS4 působí mohutněji a k dokonalosti chybí už jen výrazná koncovka výfuku.

Uvnitř je znát, že jde o auto prémiové třídy - nebo se taks poň tváří. Vrchní část přístrojovky má hezké tvary a za příplatek může být obšita kůží. Bohužel její spodní část pod středními výdechy klimatizace na mne působila dost nedotaženě. Pokud je ale součástí výbavy větší displej navigace, celek působí mnohem lépe. Nelíbily se mi tenké, prohýbající se plasty, které obtékají ovladače autorádia a dvouzónové klimatizace. Když už jsme u palubní desky, musím pochválit vzhled přístrojového štítu, kde jsou ukryty tři tubusy s otáčkoměrem, tachometrem a ukazatelem stavu paliva. Jen škoda, že jsou stupnice (hlavně otáčkoměru) hůře čitelné. Chyběl mi ukazatel teploty chladící kapaliny, naopak navíc oproti stávající konkurenci jsem objevil možnost přepínání barvy podsvícení. Sedadlo řidiče i spolujezdce je výrazně tvarované a za příplatek dostanete i masážní funkci. Volant už nemá pevný střed jako ve starší C4, ale místo čtyř ramen bych byl jen pro tři. A jaké je to vzadu? Ti kdo čekali nízký strop nebudou překvapeni, stejně tak nepotěšila nemožnost stahování zadních oken. Zadní dveře mají také nepříjemnou ostrou hranu (viz. fotogalerie). Jinak je ale před koleny místa dostatek. Zavazadelník má slušný objem 385 litrů, leč s poněkud výše položenou nákladovou hranou.

(+) kvalitní materiály

(+) výborné přední sedačky

(-) nedotažený vzhled středového panelu

(-) stísněný prostor vzadu a nemožnost otevírání okének

Zážehové motory pro DS4 (a nejen pro něj) byly vyvinuty ve spolupráci PSA a BMW, dva vznětové o objemech 1,6 HDI a 2.0 HDI jsou pak od PSA. Základní benzínovou motorizací je 1,6 VTi, následně tu máme oturbenou 1,6 THP s výkonem 116kW a nejvýkonnější - námi testovanou verzi s 200k výkonu. Turbokompresor Twin-Scroll svým technickým řešením umožňuje maximální možný tlak příchozích plynů a ve spojení s přímým vstřikem benzínu i roztáčením lopatek už od tisíce otáček se jedná o velmi příjemnou jízdu s absencí turboefektu. Bez větších problémů auto s tímhle motorem rozjedete na 230 km/hod, ani nebudete vědět jak. Ale i při popojíždění ve městě vás jednašestka potěší klidným, téměř neslyšným chodem do 3000 ot./min. Šestistupňová převodovka už mi radosti udělala méně. Jednotlivé dráhy rychlostních stupňů jsou sice přesné, ale i zbytečně dlouhé. Při extrémním přeřazování v oblasti pomezí červeného pole otáčkoměru se mi také nejednou stalo, že jsem „spočítal“ zuby, nehledě na to, že pohyb páky v kulise je i za normálních okolností nepříjemně dobře slyšet. Specifikem u těchto malolitrážních turbomotorů bývá spotřeba extrémně závislá na jízdním stylu. V našem případě oscilovala mezi 7,9 l/100km při klidné jízdě a14 litry v extrému.

(+) kultivovaný chod

(+) vysoký výkon uživatelská vstřícnost v celém otáčkovém spektru

(-) vrtkavá spotřeba paliva

(-) méně přené řazení

Ačkoli se může zdát, že jsem v testu zmínil dost negativ, jízdní vlastnosti jsou tím, co naopak vyzdvihnu. Konvenční podvozek z C4 je odladěn dost do tvrda a když k tomu přidám obuté osmnáctky, jízda po větších nerovnostech představuje utrpení nehodné vozu Citroën. Naštěstí je ale kabina příkladně odhlučněna. Jakmile najedete na hladký asfalt, začtene si jízdu náležitě užívat. V zatáčkách drží auto dlouho, ubráním plynu v oblouku si můžete dovolit rozhodit záď (ESP je vypínatelné jen do 50 km/hod.). Řízení s hydraulickým posilovačem je hezky přesné, jen pozor na předčasné přidání plynu v zatáčce, ESP vás pak hezky rychle zkrotí. Pochválit musím i brzdy, které mají pozvolný účinek a zvládají i opakované zpomalení auta z vyšší rychlosti.

(+) skvělá stabilita v zatáčkách

(+) brzdy

(-) méně komfortu na nerovnostech

DS4 nemá v zásadě žádného přímého konkurenta, svým exkluzivním nádechem i některými charakteristikami je však nejbližší Alfě Romeo Giullietta nebo Mini Countryman. S cenovkou si však u Citroënu na můj vkus až příliš věří, neboť za 654.900,- Kč (první cena vozu 459 900 Kč) za testovaný kus toho oproti technicky srovnatelným, avšak výrazně levnějším „klasikům“ nižší střední třídy, zase tolik navíc nezískáte.