Impozantní vizáž Freemontu nezapře svůj zaoceánský původ a naplňuje do puntíku vizi rodinného Fiatu/Dodge jako typického crossoveru. Jak je na tom po letech se spolehlivostí?
Freemont není ničím jiným než lehce pozměněným
Dodgem Journey vyráběným v Mexiku. Pro evropské účely dostal jinou optiku a třeba taky osvědčený dvoulitrový turbodiesel
Multijet. Auto je standardně sedmimístné, což je velikou výhodou oproti konkurenci. Navíc má ve druhé řadě integrovány dětské podsedáky. U sedmimístné varianty je objem zavazadelníku pouhých 145 litrů. Oproti modelu Journey může být i čtyřkolkou a má jiné pružiny (jsou malinko tužší a mají jiný rozměr), tlumiče i přední ramena.
Situace na trhu ojetin
Ceny ojetých Freemontů dnes začínají na cca 260 tis. Kč. a pohybují se až k hranici 450 tis. Kč. Výběr je dostatečný, aktuálně se v tuzemských bazarech nabízí asi padesátka ojetin. Polovina ojetin v nabídce jsou
čtyřkolky s automatem a silnějším 125kW motorem JTD. Většina vozů má najeto přes 100 tisíc kilometrů.
Nejčastější závady
Předokolky se dodávaly s manuální převodovkou, čtyřkolky pak s planetovým šestistupňovým automatem a motorem o výkonu 125 kW. Obě varianty jsou mezi ojetinami zastoupeny v poměru 1:1. Kdo nutně nepotřebuje čtyřkolku s vícelamelovou spojkou, tomu doporučuji vybírat vozy pouze s pohonem předních kol, které mají díky manuální převodovce nižší spotřebu. Freemont se potýká se slabšími brzdami. Proto před koupí zkontrolujte jejich stav, pozor dejte hlavně na často zvlněné brzdové kotouče. Multijet má rozvodový řemen, který ale vydrží.
Rozvody měňte kompletně včetně vodní pumpy po 110-120 tis. km nebo nejpozději po 8 letech. Připravte se také na známý fakt, že přední světlomety svítí dost slabě. Před koupí se podívejte na podvozek, některé kousky se mohly prohánět v terénu.
Který motor vybrat
2.0 MultiJet tvoří většinu nabídky tuzemských prodejců ojetin. A to je dobře. Tento motor je totiž tou nejlepší volbou. Prodával se ve dvou verzích (103 a 125 kW) po celou dobu, kdy byl
Freemont v prodeji (2011-2015). Až na pár úvodních vteřin po studeném startu se projevuje sice nezaměnitelně „dieselově“, avšak měkce a velmi dobře utlumeně. Ochotně se sbírá už od 1.500 otáček a plynule táhne až na dohled červenému poli. Plných 350 N.m točivého momentu nastupuje v 1.750 otáčkách, nejde však o žádný kopanec, jen příjemně hutný přísun síly, která umí s osmnáctimetrákovým cvalíkem příjemně (nikoliv adrenalinově) hodit. Velmi rozumná byla spotřeba, která v průměru nepřekročila 7,5 litru. Ve městě bývá apetit o půl litru až litr větší podobně jako na dálnici a s osmdesátilitrovým tankem na naftu tak ujedete pořádný kus cesty.
2,4 16V - řadový benzínový čtyřválec je raritou i na německém trhu. Má výkon 125 kW a počítejte u něj se spotřebou kolem 10 litrů. Pokud se o něj budete starat, může se odměnit spolehlivostí, vyplatí se hlavně pro malé nájezdy na krátké vzdálenosti, což není doménou tohoto auta.
3,6 Pentastar - vidlicový šestiválec má výkon 206 kW a uvádím jej zde jen tak pro pořádek. Kdo by jej chtěl, musí hledat v zahraničí. I tam je ale výběr omezený.
Plusy a mínusy
(+) kultivovaný a svižný motor
(+) výkonná třízónová automatická klimatizace
(+) rozumná spotřeba dieselu
(+) pohodlné odpružení
(+) v rámci třídy komunikativní řízení
(+) kvalitní materiály a dobré zpracování
(+) nekomplikovaná, ale funkční ergonomie
(+) pohodlné sedačky
(+) variabilita
(-) nutnost držet startovací tlačítko, dokud motor nenaskočí
(-) maximální povolená hmotnost přívěsu jen 1100 kg.
(-) větší náklony v zatáčkách
(-) levné detaily v zadní části interiéru
(-) poddimenzované brzdy
(-) slabší přední světlomety
(-) složitá aktualizace mapových podkladů