Teď tankujeme přechodovou naftu, za měsíc to bude zimní. Čím se ale liší?

Je to téma, které se řeší před zimou každoročně. Ačkoliv ten, kdo jezdí se svým dieselovým vozem častěji, a „otočí“ nádrž každý týden či 14 dní, nic řešit nemusí. Pokud jste ovšem na opačném konci spektra, najezdíte málo a jedna nádrž nafty vám v autě vydrží klidně čtvrt roku, měli byste zpozornět. Blíží se totiž sezóna zimní nafty. Na rozdíl od benzínu, který v našem podnebí prakticky nemůže zamrznout a běžně se uvádí, že svoje parametry mění až při poklesu teplot pod zhruba -40 °C, s naftou to tak jednoduché není. Nafta totiž obsahuje parafinické uhlovodíky, které začnou v mrazu vytvářet krystalky. Tyto krystalky potom ucpávají palivový filtr a může se tak stát, že vůz nenastartuje, případně nastartuje a brzy dojede na to, čemu se lidově říká „zamrzlá nafta“. Kdy přesně to nastane, záleží nejen na naftě, ale i na stavu a provedení palivového filtru a na tom, jak je v daném autě řešeno ohřívání filtru.

Orientaci v tom, kdy která nafta „zamrzá“ nám poskytuje hodnota filtrovatelnosti, udávaná ve stupních Celsia. Ta se určuje testem CFPP – zkratka pro Cold Filter Plugging Point – při níž se zjišťuje průchodnost nafty přes sítko, simulující palivový filtr. V Česku jsou rozlišovány tři třídy nafty podle filtrovatelnosti, stanovené normou ČSN EN 590.

• Legislativa určuje, že v letním období, tedy od 15. dubna do 30. září, se v ČR smí prodávat motorová nafta Třídy B s filtrovatelností do 0 °C. Někdy se též používá označení „letní nafta“.
• Aktuálně se nacházíme v období takzvané přechodové nafty Třídy D. To trvá na podzim od 1. října do 15. listopadu, na jaře potom od 1. března do 14. dubna. Jde o naftu s filtrovatelností do -10 °C.
• Teprve od 16. listopadu do 28. února musí všechny čerpací stanice nabízet plnohodnotnou zimní naftu Třídy F s filtrovatelností do -20 °C. Lepší filtrovatelnosti je dosaženo buď aditivací, případně změnou složení při samotné rafinaci, aby nafta obsahovala více lehkých frakcí – jmenovitě petroleje.
• Setkat se můžeme také s takzvanou „arktickou naftou“ označovanou jako Třída 2, která má filtrovatelnost podle normy -32 °C. Legislativa ji však nevyžaduje.
Hodnoty filtrovatelnosti jsou samozřejmě minimální vyžadované a konkrétní filtrovatelnost se může lišit podle toho, jaká nafta je u dané čerpací stanice nabízena. Obecně také platí, že aditivované prémiové nafty mají celoročně lepší filtrovatelnost, která dosahuje hodnot kolem -30 °C.

Jak už bylo řečeno v úvodu, pokud tankujete naftu pravidelně a máte vyšší nájezdy, nemusíte se problému v mrazech obávat, protože u čerpací stanice natankujete vždy „aktuální“ naftu pro dané období. Co ale dělat tehdy, když tankujete jednou za několik měsíců, případně když v zimě jezdíte velmi zřídka, ale chcete se na svůj vůz spolehnout?

Tím nejjednodušším řešením je logicky po 16. listopadu dotankovat co nejvíc zimní nafty. To ovšem není příliš proveditelné, když máte skoro plnou nádrž a nečeká vás dlouhá cesta. Nejjekonomičtějším, zato poněkud kompromisním řešením, je přidání zimních aditiv, které filtrovatelnost nafty o pár stupňů zlepší, nemusí ale zafungovat stoprocentně, pokud dojde na pokles teplot hluboko pod nulu.

Zároveň je třeba dodat, že aditiva fungují pouze jako prevence, nikoliv jako řešení už vzniklého problému. Lít zimní aditivum do nádrže auta, které nestartuje kvůli zanesenému filtru, nedává smysl. V takovém případě pomohou pouze teploty nad 0 °C a nechat naftu zahřát. Ne zrovna nejjekonomičtější, ale poměrně jistou variantou, zůstává natankování plné nádrže prémiové nafty. U ní máte jistotu filtrovatelnosti při nízkých teplotách i v období před zimní sezónou.