Kopřivnice - Zvláštní vozidlo jménem Dymaxion ukazuje jednu slepou větev automobilového průmyslu. Tříkolka s aerodynamickou karoserií ve tvaru kapky se zrodila v USA ve třicátých letech minulého století, ale poté, co při zkušební jízdě při nehodě zahynul řidič, byl projekt zrušen. V Kopřivnici vznikla jeho replika.
Postavili ji pracovníci renovátorské firmy Ecorra, kteřá ji vyrobili pro Lane Motor Museum v Nashvillu. Do USA automobil odešlou ještě tento týden.
Vůz dlouhý zhruba šest metrů, jenž má vpředu dvě kola a vzadu jen jedno, mohl údajně převážet až 11 pasažérů. Práce na něm zabrala zhruba tři roky.
V Kopřivnici dokončili kopii netradiční tříkolky.
Ve 30. letech byly vyrobeny pouze tři vozy, z nichž se v jednom americkém muzeu dochoval jediný. Renovátoři vyrobili duplikát jednoho z nedochovaných vozů díky kvalitní dokumentaci. "Měli jsme knihu, hodně fotografií a snažili jsme se přiblížit tomu prvnímu modelu. Největší problém byl s čelními skly," řekl majitel Ecorry Vítězslav Hinner.
Vůz byl výtvorem amerického architekta Buckminstera Fullera, který se v době hranatých vozů po první světové válce snažil vytvořit aerodynamické auto. Dymaxion mohl jet rychlostí až 140 kilometrů v hodině a vážil zhruba dvě tuny. Jeho čisté linie se však nepotkaly se špičkovými jízdními vlastnostmi.
Vzácný Dymaxion z roku 1933.
"Má to výhodu, že se to otočí v podstatě na pětníku. Ale tím pádem když člověk udělá nějakou rychlou operaci s volantem při přímé jízdě, může se to převrátit," uvedl Hinner. Ostatně nehody byly důvodem, že éra Dymaxionu skončila dřív, než pořádně začala: při zkušební jízdě zahynul řidič a investoři se od projektu odvrátili. A tak se vůz do sériové výroby nedostal.
Ani podle pracovníka Ecorry Jaroslava Špačka není řízení Dymaxionu snadné. "Je to zvláštní v tom, že člověk vytočí volant, vepředu se ještě moc nepohne a vzadu už je dva metry stranou. Než si člověk zvykne, tak je problém udržet vůbec rovný směr," řekl Špaček.
V Kopřivnici dokončili kopii netradiční tříkolky.
Renovátoři na voze odpracovali přes 3000 hodin. Dřevěnou konstrukci stroje vytvořil Mirko Hrazdíra z Lelekovic u Brna. "Z Ameriky přišel podvozek s motorem a my jsme se snažili zajistit obal a propojení, celé oplechování a hlavně ať to funguje," řekl Hinner.
Podvozek bylo nejprve nutné upravit. "Bylo to vysoké, muselo se to snižovat, musela se třeba posouvat řadicí páka o 30 centimetrů, aby se tam dalo dostat za volant, a takové různé úpravy, které ve výsledku vůbec nejsou vidět," popsal práce Špaček.
V Kopřivnici dokončili kopii netradiční tříkolky.
Hinner řekl, že vůz nyní poputuje do Amsterdamu, pak do Tennessee a odtud po vlastní ose na Floridu na obrovskou výstavu aerodynamických vozů. Lane Motor Museum v Nashvillu v Tennessee sbírá vozidla s neobvyklými konstrukcemi, kuriozity a jinak zajímavá auta. "Našeho investora zajímají právě ty slepé uličky, kam všude automobil šel, a nedošel," řekl Hinner. Ecorra už pro muzeum pracovala na sněžných sáních Tatra a vozidle Helica poháněném vrtulí.