Test Suzuki Swift: Nádherně hbité auto ze staré dobré řidičské školy

Japonský výrobce Suzuki vyvíjí hlavně menší typy aut. Pozoruhodná je jeho nabídka modelů s pohonem všech kol. Tentokrát jsem ale otestoval malý model Swift, v němž motor roztáčel pouze kola na přední nápravě. Auto i v právě přicházející malé generaci zůstalo velmi kompaktní, což se samozřejmě hodí třeba při parkování v městských ulicích. V recenzi popisuji zkušenosti se zbrusu novým tříválcem a také jsem se zajímal o to, zda jízdní vlastnosti stále zůstaly na špičce tohoto segmentu vozů.

• Videorecenze nového Swiftu
• Lpění na tyčince
• Spotřeba u Suzuki Swift potěší
• Plusy a mínusy u Suzuki Swift
• Základní technická data

Suzuki Swift patří už déle než čtyř desítky let mezi nejžádanější malé hatchbacky na světě. Prodává se s výjimkou Antarktidy na všech kontinentech, i když ne všude musí nutně mít stejné jméno jako to, na které jsme zvyklí my.

Nyní přichází na trh v nové generaci, při které se toho docela dost změnilo. Ovšem třeba design je nadále nezaměnitelný. I teď jde v porovnání s konkurenty v tomto segmentu trhu o jeden z nejmenších vozů (na délku měří 386 centimetrů), které je poněkud vyhnané do výšky. Díky tomu sice Swift při pohledu z boku nepůsobí úplně ladně, na druhou stranu je však uvnitř až překvapivě dostatečný prostor pro čtyři běžně vzrostlé dospělé lidi.

Vnějšek i vnitřek vozu si důkladně můžete prohlédnout v naší galerii okomentovaných snímků.To bohužel už neplatí o zavazadlovém prostoru, který je se svými 265 litry spíše symbolický. Na druhou stranu, Swift je městské auto a obvykle s sebou při cestách do práce a zpět nevozíme lodní kufry.

Interiér je konceptem ze staré dobré školy. Palubní deska sice působí trošku neuspořádaně vinou značné členitosti, spoustě tradičních tlačítek pro ovládání funkcí vozu a displeji trčícímu hodně vzhůru.

Jde však o styl, který bude vyhovovat velké části řidičů, kteří v autech nevyžadují množství tabletů. Zde dokonce japonští tvůrci zachovali i analogový přístrojový štít, tradiční pákovou ruční brzdu a klasické ovládání klimatizační soustavy.

Největším archaismem podle mého názoru zůstává tyčinka trčící z kapličky za volantem a s jejíž pomocí se nastavují parametry palubního počítače. Musíte ji použít i tehdy, když chcete vypnout otravný asistenční systém, který pípáním upozorňuje řidiče i na sebemenší překročení v daném místě předepsaného rychlostního limitu.

Na druhou stranu, například na středovém tunelu jsou k dispozici kromě dvanáctivoltové zásuvky hned tři USB konektory. Také centrální displej sám o sobě funguje dobře, byť bych se přimlouval pro nahrazení virtuálních dotykových tlačítek například pro zesílení či zeslabení zvuku audiosoustavy tradičním knoflíkem.



Suzuki Swift v poslední době poháněla atmosféricky plněná dvanáctistovka. Agregát s tímto objemem zůstal v autě i nyní, jen má nyní místo čtyř válců o jeden méně.

To se dá poznat i na zvuku, ale ten zní v tomto japonském voze přece jen o něco příjemněji než u třídních soků.

Má jen něco přes osmdesát koňských sil a je spojený buď s pětistupňovou manuální nebo bezestupňovou automatickou převodovkou. To, že má o jeden převodový stupeň méně oproti současným automobilovým zvyklostem se projeví hlavně na dálnici, kde už zvuk agregátu do kabiny proniká přece jen více a samozřejmě také stoupne spotřeba.

I tak se dá hodnota dlouhodobé spotřeby udržet pod hranicí pěti litrů. Konkrétně já jsem zakončil týdenní redakční cest s výsledkem 4,9 litru. To je samozřejmě potěšitelné. Ještě více jsem však byl nadšený z jízdního projevu tohoto vozu.

Je totiž na dnešní svět nebývale lehkonohé. Většina verzí se vejde do hmotnosti nižší než jedna tuna. Tudíž zpomalování do zatáček je pro řidiče mnohem snazší a zejména v městských rychlostech se pak po dupnutí na plynový pedál dostaví i solidní akcelerace.

Podvozek je naladěn spíše tvrději, ale to napomáhá jízdní stabilitě. Už dlouho jsem neřídil malé běžné silniční auto (tím myslím klasickou verzi a ne upravenou sportovní variantu), které by se s takovým nadšením vrhalo do oblouků a bylo připravené rychle se překlopit z levé do pravé zatáčky nebo naopak.

Umím si představit, že jezdit s tímhle autem třeba v zimě na sněhu, bude čirým řidičským potěšením. Tam by se pak mohl hodit i pohon všech kol, který se dá do tohoto auta stále objednat. Dříve oblíbená silnější verze s přídomkem Sport již ovšem k mání nejspíše nebude.

Karosérie: pětimístný pětidveřový hatchback

Motory/Spotřeba: Zážehový tříválec 1,2/ 81koní – 4,4-4,9 litru,

Převodovky: pětistupňová manuální, bezestupňová CVT

Vnější rozměry: 3860x 1735x1490 mm

Rozvor: 2450 mm

Zavazadlový prostor: 265/589l

Max. rychlost 160- 170 km/hod

Zrychlení 11,9- 13,6 s

Ceny: od 389 900 Kč