TEST: Der kleine Golf. "Nové" Polo se učilo u většího brášky, je skoro bez chyb

Praha /TEST, FOTOGALERIE/ - I když to na pohled není příliš znát, Volkswagen Polo nedávno prošel poměrně rozsáhlou modernizací. Ve Wolfsburgu se totiž místo na design zaměřili především na techniku. Drobný hatchback tak dostal třeba nové motory či vylepšený interiér. To už je prostě takový volkswagenovský zvyk. Zachovat možná zdrženlivý, ale o to racionálnější a střízlivější přístup je německá klasika.

Výsledkem je "skoro nové" Polo, které jako "skoro nové" ani nevypadá. Mírně se změnily oba nárazníky, provedení světlomětů a maska chladiče. Jinak vlastně nic.

Interiéru se dostalo větší péče. Opět jde spíš o detaily, ale tentokrát je dopad znatelnější. Auto dostalo upravenou přístrojovou desku se středovým panelem víc natočeným k řidiči, nový volant či řadicí páku. A najednou uvnitř vypadá hodnotněji a dospěleji. Vlastně skoro jako Golf.




Tomu odpovídá i ovládání, které je typicky wolfsburgské. Všechny ovladače jsou "tak nějak přirozeně" na svém místě a po ruce. Ano, je to už trochu klišé, ale pravdivé. Polo se za chvíli naučíte ovládat i poslepu. Potěší také dostatek různých schránek a přihrádek.

Minimálně jeden prohřešek by se ale našel: vadí mi nastavování vnějších zpětných zrcátek. Ovladač na madle dveří je sice klasický, ale je o devadesát stupňů "pootočen". Takže když si chcete zrcátko natočit víc nahoru a tlačítko posunete - jak je obvykle zvykem - vpřed, překvapí vás naklopení zrcadla směrem doprava. Zvyká se na to těžko.

Polo patří mezi nejužší auta ve své třídě, takže není zrovna prostorovým přeborníkem. Přesto jsem přesvědčený, že uspokojí i nenáročnou čtyřčlennou rodinu. Vpředu nebudou mít potíže ani dlouháni, vzadu se jakžtakž usadí lidé s výškou do 180 centimetrů. Pro dva caparty v dětských sedačkách je tam ale prostoru dost. A díky vysoko umístěným sedadlům si ještě budou moci užít skvělý výhled ven.




Mladá rodinka ale nesmí vozit moc věcí, zavazadelník s dvojitou podlahou nabízí nepříliš ohromující objem 280 litrů. Po sklopení opěradel pak je k dispozici 952 litrů.

S příjezdem modernizovaného Pola se výrazně změnila nabídka motorizací. Základem je nově tříválec 1,0 MPI s výkonem 75 koní a koncem roku dorazí dvě jeho varianty s turbodmychadlem. Jen tři válce má také jediný "nafťák", jednotka 1,4 TDI s výkonem 75 koní.

Testovaný vůz však pod kapotou ukrýval benzinový čtyřválec 1,2 TSI v 90koňové, tedy slabší (v nabídce je i silnější se 110 koňskými silami), verzi. Nejde ale o stejnou dvanáctistovku, jakou používalo Polo před faceliftem, tohle je nový motor řady EA211. Místo osmi má ventilů šestnáct a původní rozvodový řetěz nahradil řemen. Díky tomu by se snad měl vyhnout problémům se spolehlivostí, které trápily předchůdce. A také je o něco úspornější.




Podle mě jde o nejlepší možnou volbu, skvěle totiž kombinuje dynamické schopnosti s úsporností. 

Dvanáctistovka má typický charakter malých přeplňovaných motorů: v nízkých otáčkách je spíš lenivá, po překročení hranice 1600 ot/min ale díky fouknutí turba ožije a to nejlepší předvádí ve středním pásmu. Nárůst výkonu je plynulý a pocitově docela přesvědčivý - lehké Polo s tímto motorem umí být svižné.

Jen to chce častěji podřazovat. Malý Volkswagen totiž dostal pětistupňovou manuální skříň s poměrně dlouhými převody, které při běžné jízdě zajišťují nízké otáčky (například při 130 km/h točí motor zhruba 3000 otáček) a tedy i nižší spotřebu, ale dynamiku podobné nastavení přece jen trochu dusí. Vůz má naštěstí skvělé řazení s přesným chodem řadicí páky.



Polo s přeplňovaným čtyřválcem si vystačí se skrovným přísunem paliva. Po týdenním testu, který zahrnoval snad všechny možné jízdní styly, činila dle palubního počítače průměrná spotřeba 6,4 litru na 100 kilometrů. Přispěla k tomu také dlouhá pětka, díky níž vůz třeba na dálnici konzumoval jen zhruba 6 l/100 km.

Revize techniky se projevila také na jízdních vlastnostech. Drobný Volkswagen se řídí moc příjemně, skoro stejně jako větší Golf. Působí tedy velice jistě a dospěle, v zatáčkách se chová neutrálně a potěší i schopností tlumit nerovnosti. Narozdíl od Golfu je ale z Pola cítit větší nadšení a hravost. Jeho rozvernost podtrhují lehký motor (proti předchozí řadě lehčí o 22 kilogramů), tužší podvozek a přesné řízení s novým elektromechanickým posilovačem. Dá se říct, že umí i pobavit.

Přesto ale majitelé ocení spíš skvělý komfort, výtečnou kultivovanost a ticho v kabině. Pouze na příčných nerovnostech v rychlých zatáčkách se může stát, že záď kvůli vlečené zadní náprava lehce odskočí.




I když není úplně bez chyb, patří Polo jednoznačně na vrchol ve své třídě - stejně jako v té své zase Golf, k němuž se menší hatchback po modernizaci charakterově výrazně přiblížil.

Volkswagen jej u nás prodává pouze v pětidveřové variantě a ve dvou liniích. Přitom už základní provedení Comfortline (s testovaným motorem za 311 900 Kč) na výbavě zrovna neškudlí. Zahrnuje třeba manuální klimatizaci, rádio s pětipalcovým barevným dotykovým displejem, přehrávač CD/MP3, palubní počítač či kůží obšitý volant, hlavici řadicí páky a madlo ruční brzdy.

Vyšší stupeň Highline startuje v kombinaci se slabší verzí jednotky 1,2 TSI na 337 900 Kč. Oproti výbavové linii nabízí navíc například automatickou klimatizaci, mlhovky s funkcí denního svícení, systém rozpoznávání únavy řidiče nebo multifunkční volant.

Kompletní ceník najdete zde.

Volkswagen Polo 1,2 TSI: Hodnocení a technické údaje
+	schopný a úsporný motor
+	skvělý podvozek
+	intuitivní ovládání
-	ovládání zpětných zrcátek
-	méně místa na zadních sedadlech
-	malý kufr
motor	zážehový čtyřválec, přeplňovaný
objem	1197 ccm
max. výkon	66 kW (90 k) při 4800 ot/min
max. točivý moment	160 N.m při 1400 - 4000 ot/min
max. rychlost	184 km/h
zrychlení 0 - 100 km/h	10,8 s
kombinovaná spotřeba	4,7 l/100 km
cena testovaného vozu	388 300 Kč