Stejný motor, stejný výkon, stejné brzdy, stejný volant, stejné téměř všechno. A přesto úplně jiné. Vzali jsme nejvýkonnější modely automobilky se sportovním srdcem a protáhli je na okruhu a na okreskách a změřili vše relevantní. Co je lepší sportovní volbou? Starý dobrý tříprostorový sedan, nebo mezi zákazníky stále oblíbenější, ale výrazně těžší SUV?
Alfa Romeo jsem uměl vyslovit ještě dříve, než jméno našeho hlavního města. Tahle značka mě fascinuje už od dětství a osobně jsem nelibě nesl, jak upadala. Až mezi výrobce stěží průměrných modelů, které byly i nadále velmi atraktivní, ale jízdním projevem připomínaly buď dřeváky, nebo rozšmajdané boty.
Po letech marnosti se zablýsklo na lepší časy modelem Alfa Romeo 159, ale když se objevila elegantně-sportovní Brera, počáteční nadšení rychle opadlo. Pak Alfa Romeo kontrovala modelem 8C Competizione a všichni skákali nadšením. Bohužel nikoliv na dlouho.
ALFA SE DERE ZPÁTKYV poslední době se ale zdá, že Alfa našla svou ztracenou tvář a sportovními vozy, jako například 4C, začíná znovu oslovovat všechny, kterým v žilách koluje benzin a na levé straně hrudního koše tepe „coure sportivo“. Nejnovější modely Alfa Romeo ve specifikaci QV, tedy Quadrofoglio Verde, znovu posouvají Alfu tam, kam od počátku motorismu patří – na samotný vrchol.
Modely SUV jsou momentálně nejoblíbenějšími automobily na světě, na tom se nejspíše shodneme. Jsou tak oblíbené, že vytlačují klasický tříprostorový sedan na okraj zájmu. Lidé z marketingových oddělení se ze všech sil snaží, aby z SUV modelů udělali auta pro všechny příležitosti. Konstruktéři jin ochotně vycházejí vstříc a stále častěji se realizují v jejich vysoce výkonných provedeních, o nichž vám prodejci v klidu řeknou, že s nimi můžete jet i na okruh.
Takže jsme je s Radkem vzali za slovo a vyrazili na okruh do Mostu.
Tento srovnávací test měl odhalit, jestli si z nás PR oddělení automobilek tropí blázny, nebo jsou jejich slova skutečně opodstatněná. A Alfa Romeo se hodila dvojnásobně. Poslední Alfa s pohonem zadních kol je stejné vousatá jako já (ne, 8C Copmetizione opravdu počítat nebudeme), nicméně novinka v podobě modelu Giulia je mimořádně povedené auto, což pro variantu QV platí obzvláště. No, a zcela nové Stelivo QV je zase nejrychlejším SUV na „Ringu“. A to už něco znamená.
V plánu byla dvě ostrá kola na velkém okruhu, rychlý nájezd do levotočivé zatáčky (vlhký povrch), slalom na čas, brzdění z rychlosti 50 km/h a pružné zrychlení. S Radkem jsme zohledňovali také jízdní vlastnosti, chování vozu na limitu a také praktičnost a hospodárnost.
HRAVÁ GIULIA, PŘESNÉ STELVIOOva vozy jsou v mnoha ohledech stejné. Pohání je stejný vidlicový šestiválec o objemu 2,9 litru, který je technicky spřízněný s vidlicovým osmiválcem Ferrari F154, mají stejné brzdy, volant, přístrojový štít, sedačky a další. Oba jsou navíc králi svých segmentů na Severní smyčce okruhu Nürburgring. Poněkud překvapující může být ale to, že velmi podobné jsou také jejich jízdní vlastnosti.
Jako první rozdíl zaregistrujete nejspíš zvukový projev čtveřice koncovek výfuku. Stelvio QV má v ostrém režimu Race hutnější projev a také daleko častěji střílí z výfuku. Giulia to umí také, ovšem nikoliv s takovou železnou pravidelností, jako Stelvio.
Po ujetí několika kilometrů člověk začně vnímat i drobnější nuance. Například, že přestože řízení obou dvou modelů je ultrarychlé, není stejně naladěné. Giulia QV má lehce strmější poměr 11,8:1 vs. 12,0:1, což se hodí především v utaženějších zatáčkách. Například ve dvou mosteckých rychlých „esíčkách“ byl rozdíl cítit ihned.
Na okruhu se obě auta cítila jako ryba ve vodě. U Giulie by to člověk i čekal, ale u velkého a výrazně těžšího SUV? Hmotnostní rozdíl obou vozů je 227 kilogramů, ovšem na trati se téměř čtvrt tunová nadváha Stelvia QV promítla ve ztrátu pouhé jedné vteřiny! Zajeli jsme několik ostrých kol a rozdíl byl pokaždé víceméně totožný. Jak tohle udělali?
Stelvio QV je neuvěřitelně rychlé auto, ve zrychlení z 0-100 km/h je dokonce o desetinu vteřiny rychlejší, než Giulia QV. Za jeho volantem se však při jízdě na okruhu dost nadřete. Tam, kde je Giulia QV sebejistá a lehká, je Stelivo těžkopádné a vyžaduje od řidiče daleko více úsilí. Na druhou stranu je podvozek tak fantasticky naladěn, že vždy víte, kolik mají přední kola přilnavosti. Na počáteční nedotáčivý smyk spolehlivě upozorňuje kvílící zatížené kolo. Díky tomu se dá účinně předcházet nedotáčivému smyku. Pokud už taková situace nastane, dá se ještě podchytit ubráním, srovnáním kol a následným opětovným přidáním plynu, kdy zadní kola pomohou vozu stočit se do zatáčky.
Čtyřkolka Stelvia QV je velmi dobře naladěná. Z normálních okolností jde veškerá hnací síla dozadu, ovšem jakmile to situace vyžaduje, jde 50 % na předek. Tak jako tak je nutno inženýrům Alfy Romeo vystřihnout poklonu, protože podvozkově je Stelvio QV mezi automobily SUV skutečně mistrovským kouskem.
Giulia je oproti ní hravé kotě. Řidičsky je o tolik vytříbenější a lehčí na řízení, než Stelvio QV, že prostě není možné, aby tento vyzyvatel M3 neroznesl většího sourozence na svých 19 palcových kolech. Ale je to tak.
Kde je Stelvio QV profesorsky přesné,tam Giulia QV chce vrtěti zadkem. Je úžasné, že vývojáři vozu vetkli tak hravou charakeristiku. Nejlepší je ale fakt, že není záludné. Samosvorný diferenciál není tak vytříbený, jako třebu u BMW M3, ale i tak jde bez debat o jedno z nejzábavnějších uat na trhu.
Pro Stelvio QV to platí také, ovšem musíte ho přemouvat a vzít ho na limit. To u Giulie QV není nutné.
Oba vozy využívají stejné brzdové soustavy, která má vynikající nástup a také brzdný účinek, jenž je v obou případech skvěle dávkovatelný. Ovšem do doby, než pojedete na okruh. Brzdová soustava Alfy Romeo Giulia QV odolává vadnutí daleko lépe, než u Stelvia, jehož brzdy fakticky přestaly fungovat po třetím ostrém kole. Alfa Romeo u obou modelů volitelně nabízí karbon-keramické brzy, což je absolutní nutnost ve chvíli, kdy s jedním či druhý vozem chcete občas navštěvovat závodní okruhy.
AŽ SLALOM UKÁZAL VÝRAZNÝ ROZDÍLPo ostrých kolech na velkém okruhu v Mostě, kde za nás zvítězila Giulia, třebaže pouze o prsa korejské gymnastky, jsme navštívili polygon, kde jsme chtěli zjistit nějaká exaktní čísla.
První disciplínou byl nájezd do zatáčky. Postupně jsme zvyšovali nájezdovou rychlost a čekali, kdy podvozek vlhký povrch přestane kopírovat ve směru, jaký jsme zamýšleli. Zde opět velmi překvapilo Stelvio QV, které ztratilo přilnavost v 73 km/h a začalo se velmi předvídavě sunout po tečně ven ze zatáčky, zatímco Giulia QV ztratila přilnavost v 75 km/h, ovšem na zadní nápravě. Ani v jejím případě nebyla náprava ničím složitým. Podvozek Stelvia QV je tedy naladěn spíše nedotáčivě, zatímco Giulia QV přetáčivě. V obou případech stačí ke srovnání lehká korekce volantem.
Následně jsme se vydali na slalom. Lepší čas opět zajela Giulia QV a mezi natěsno poskládanými kužely ukázala výhodu níže položeného těžiště, strmějšího řízení a menší hmotnosti. Přestože rozdíl byl opět okolo vteřiny, způsob, jakým se Giulia QV propletla mezi kužely, byl prostě dechberoucí. Stelvio QV působilo jako slon v porcelánu a jeho karoserie se dost nakláněla. S jeho volantem jste se museli doslova prát, zatímco s Giulii byla tato disciplína vyloženě potěšením. Navíc rychlé přesuny hmotnosti měly za následek, že jste se STelviem byli neustále v některém ze smyků, nejčastěji nedotáčivém.
Zkouška brzd potvrdila, že těžší Stelvio potřebuje nepatrně delší vzdálenost při prudkém brzdění z 50 km/h. I tak je 4,6 metru vynikající hodnota.
Posledním parametrem, který jsme chtěli prověřit, byla spotřeba v reálném provozu, to znamená z okruhu do Prahy přes sinice první třídy, po dálnici a městem. Giulia QV s vypínatelnými válci zajela spotřebu udávanou výrobcem, tedy 8,5 l/100 km, Stelvio QV s pohonem AWD mělo průměr o litr větší.
KDO JEDNOU ZKUSÍ…Původně jsme s Radkem zamýšleli, že se pokusíme exaktně prokázat, že vysokovýkonná SVU jsou pouze nafouknutou bublinou, kterou přiživují šikovní PR manažeři a automobilka nás tak maximálně tahají za nohu. To bychom však museli vybrat jiné auto, než Stelvio QV, které je pro mě osobně novým králem ostrých SUV. Nechápu, kde se v něm navzdory tak vysoké hmotnosti berou tak dynamické jízdní vlastnosti, že odkáže být více než důstojným protivníkem Giulie QV, která vrací Alfu Romeo zpět do hry.
Alfa Romeo Stelvio QV se rovná Giulii ve všech ohledech kromě radosti z jízdy. Pokud jako já kladete na tento faktor největší důraz, je Giulia vaše auto. Pokud potřebujte spíše jezdit a řízení je pro vás druhotné, není jediný důvod, proč ostré SUV z Milána ignorovat.
Alfa Romeo v posledních čtyřech letech představilo skvělá auta. Poslední dva přírůstky jsou toho důkazem. Pořád jde o italská auta, takže nějaké ty vrtochy budete muset zkousnout (u Giulie QV například odmítl ukazovat palivoměr, takže se muselo neustále dotankovávat), ale kdo jednou podlehne italským sportovním vozům, už nechce jinak…