55 let Škody 1203: Vysmívaná hromádka neštěstí i filmová hvězda

Škoda 1203 je dokonalý příklad stroje, který vyvolává hezké vzpomínky jen vlivem nostalgie, a který se na trhu prosadil jen proto, že neměl pořádnou konkurenci. Je tomu 55 let, co se ve výrobním závodě AZNP ve Vrchlabí rozeběhla výroba Škody 1203. Její charakteristická trambusová karoserie doprovázela Čechy a Slováky od osudného roku 1968 až do doby po novém miléniu. Zrození modelu 1203 bylo pomalejší než by si tehdejší zřízení přálo. Vývoj začal už v roce 1956, tehdy ještě v rámci projektu Škody 979 a od první chvíle se mělo jednat o celkem moderní vůz, vybavený samonosnou jednoprostorovou karoserií. Ta by nahradila do té doby běžnou rámovou konstrukci, kdy je karoserie posazená na rámu nesoucím agregáty. Mezi výhody samonosné karoserie patří zejména nižší hmotnost a také lepší využití vnitřního prostoru díky nižší podlaze.

Jenže vývoj se kvůli technologii výroby a dalším náležitostem protáhl na dlouhých dvanáct let. Po tu dobu musela potřebu dodávkových vozů obsloužit předchozí Škoda 1202, lidově zvaná „Stejšn“. Z původního projektu Škoda 979 se mezitím stal projekt Škoda997 a až 14. září 1968 byl veřejnosti poprvé představen vůz s finálním názvem Škoda 1203. Sériová výroba se rozeběhla 20. listopadu téhož roku.

Vůz s jednoduchou trambusovou karoserií a nezávisle zavěšenými koly dostal kvůli unifikaci motor z předešlého modelu 1202, tedy řadový OHV čtyřválec o objemu 1221 kubických centimetrů, disponující výkonem 47 koní. Přístrojová deska nebo svítilny zase pocházely ze Škody 1000 MB, představené o čtyři roky dříve.

Podívejte se na dobovou reklamu:

Nespornou výhodou Škody 1203 byla její prostornost a variabilita. Proto se vůz používal nejen jako uzavřená dodávka, ale i jako mikrobus, valník, s nejrůznějšími druhy speciálních montáží, případně coby sanitka nebo pohřební vůz. To všechno bylo ale možné jen za předpokladu, že jste na 1203 měli nárok. Vůz byl k mání pouze na základě poukazu, vydávaného státním či družstevním podnikům a organizacím. Do rukou soukromých majitelů se ostal až jako ojetina.

Oproti předchůdci byla 1203 pokrokem, ale nevyhnula se jí řada nedostatků. Řidiči si často stěžovali na slabý motor, který měl navíc tendence k přehřívání. Nízký výkon měla do jisté míry kompenzovat krátce odstupňovaná čtyřstupňová převodovka, ta ale mohla za to, že byl vůz v cestovních rychlostech hlučný a měl relativně vysokou spotřebu. Navíc bylo její řazení velmi nepřesné. Potíží byla také ovladatelnost a jízdní vlastnosti prázdného vozu, který byl v případě dodávky koncipován na zátěž až 950 kilogramů.

Na druhou stranu, jak už bylo řečeno v úvodu, ve prospěch vozu hrála celkem nízká úroveň konkurence z východního bloku. Nejsilnějšími konkurenty byly východoněmecké Barkasy, vybavené tříválcovými dvoutakty z Wartburgu, případně polské užitkové vozy Žuk a Nysa. Armáda pak měla k dispozici ještě sovětské dodávky UAZ.

Ve Vrchlabí se Škoda 1203 vyráběla do roku 1981, potom se výroba kompletně přesunula na Slovensko do Trnavských automobilových závodů (TAZ), odkud do té doby pocházela řada komponent. S přesunutím výroby se nicméně ještě zhoršila spolehlivost a přibyly potíže z korozí.

Na Slovensku pokračovala Škoda 1203 do roku 1993 ještě pod původním označením, posléze byla nabízena jako TAZ 1500 do roku 1999. Tou dobou už byl vůz do značné míry modernizován, přibyly mu třeba posuvné boční dveře a původní motory Škoda (pozdější silnější měl objem 1,4 a výkon 57 koní) v některých případech nahradily diesely od Volkswagenu.

Dokonce i po roce 1999, kdy byla ukončena výroba v TAZ, Škoda 1203 do jisté míry přežila. Na výrobu navázala v Česku společnost Ocelot, která vozy v malém nadále vyráběla. Definitivní konec tak nastal před pár lety. Tou dobou už byla Škoda 1203 záležitostí veteránistů a nostalgiků, ale také filmovou hvězdou. S ohledem na to, že se jednalo o jeden z nejrozšířenějších užitkových vozů na silnicích doby socialismu, zahrál si vůz ve velké spoustě filmů a seriálů – ať už z tehdejší doby, nebo v modernějších, které se za socialismu odehrávají. Namátkou lze zmínit třeba Jáchyme, hoď ho do stroje, seriál Sanitka nebo Copak je to za vojáka…

V konečném ohlédnutí je Škoda 1203 jedním z nejvysmívanějších českých vozů historie, svůj nelichotivý status si ovšem zaslouží jen napůl. Ano, vůz měl spoustu neduhů a problémů, na druhou stranu vznikl v době a podmínkách, které modernizacím vozového parku nepřály. Do tehdejšího Československa i přesto přinesl skutečně praktickou a relativně moderní konstrukci a zastal mnoho rolí v motorizované společnosti.