PŘÍBĚH: Louis Renault motorizoval Francii, zemřel však jako nepřítel národa

Louis Renault byl jedním ze tří bratrů, kteří koncem devatenáctého století založili Společnost Bratří Renaultů (Société Renault Freres). Tedy firmu, kterou dnes známe jako automobilku Renault. Francouzský průmyslník a vizionář se narodil před 140 lety. Konkrétně 12. února 1877, na svět přišel jako poslední z celkem pěti dětí buržoazní pařížské rodiny. Už od mládí ho zajímala technika a představa studií a následného zapojení do rodinné textilky mu nebyla právě blízká.

Otec ho naštěstí v jeho zájmech nakonec podpořil - a tak mohl Louis v rodinném sídle v Billancourtu roku 1898 postavit svůj vůbec první automobil.

Malý vůz s motorem De Dion tehdy sice nepřipomínal zrovna auto, ale je třeba mít na paměti, že automobilový průmysl byl tou dobou v plenkách. Pro první zákazníky bylo důležité, že vůz zvládl vyjet strmou ulici na Montmartru a také, že nevycházel z tehdy běžných koňských povozů a velocipedů. Renaultův vůz byl zkrátka od samého začátku navrhován jako auto, což se projevilo na dokonalejší konstrukci.

Renault na něj získal 12 objednávek.

Čtěte také: OBRAZEM: Kabaň dal Škodě dnešní tvář. Ale stvořil také Bugatti Veyron

Netrvalo dlouho a firma založená v roce 1899 se šesti zaměstnanci zaznamenala prudký růst. Roku 1902 už bylo dělníků ve společnosti 500 a Renaulty se projevily také jako solidní závodní stroje. Právě závodění se ovšem stalo osudným Louisovu bratrovi Marcelovi, který se zabil při závodě z Paříže do Madridu roku 1903. O pouhých šest let později zemřel také druhý bratr Ferdinand, který podlehl nemoci.

Ani smrt obou bratrů však firmu v rozletu nezpomalila. Než začala první světová válka, měl už Renault kolem pěti tisíc zaměstnanců a ačkoliv válku zprvu neschvaloval, brzy využil příležitostí, které přinášela. Vznikaly proto nákladní automobily pro přepravu vojáků a zásob a dokonce i motory do stíhacích letounů. Známý je také lehký bitevní tank Renault FT-17, který sloužil dokonce i v československé armádě.

Po válce se vše vrátilo do normálu a Renault byl opět o krok napřed. Nákladní vozy se hodily i za časů míru, ze základu tanku vznikl traktor a motory ze stíhaček se použily pro letadla v civilním sektoru. V roce 1929 Renault po vzoru Američana Henryho Forda nasadil do svých továren pásovou výrobu a vypořádal se i se silnou konkurencí v podobě Andrého Citroëna, jehož firma byla odprodána podnikateli v gumárenském průmyslu Édouardu Michelinovi.

Čtěte také: Nejslavnější český kabriolet oslaví šedesátku. Víte, že pobláznil i Ameriku?

Jedním z důvodů úspěchu byla i skutečnost, že se Renault snažil vyrábět dostupná auta.

Výrazně horší byla však pro Louise Renaulta druhá světová válka.

Když vpadli Němci v roce 1940 do Francie, byl průmyslník postaven před složitou volbu. Buď bude on a jeho firma spolupracovat s německou armádou a sloužit válečné mašinerii, nebo bude celá společnost zrušena a zabavena Němci. Louis se rozhodl si svou firmu zachovat, čímž ji sice zachránil, ale jeho to stálo život.

On sám tuto vynucenou spolupráci komentoval slovy "dám jim máslo, aby nám nevzali krávy".

Sotva však spojenecká vojska Francii osvobodila, byl Renault označen za kolaboranta, zatčen a uvržen do vězení, kde po pár měsících zemřel za dosud nejasných příčin.

Jeho firma byla potom znárodněna bez náhrady. Kdyby se však Louis Renault za války rozhodl "nepropůjčit" svůj podnik Němcům, Renault tak jak ho známe, by dnes patrně neexistoval.