Podívejte se, jak se u škodovek vyvíjela kola. Od loukotí po lité disky

Osobní automobily se během více než stoleté historie proměnily k nepoznání. Jedna jistota ale zůstává – stále jezdí na čtyřech kolech. I ta však prošla nemalým vývojem. A jak to vlastně bylo s rezervou? Škodovka nám opět dopřává pohled na vývoj její techniky formou zajímavé galerie. Není třeba zahálet, a tak hned začneme v období dávno před začátkem druhé světové války, přesněji na začátku 20. století, kdy už svůj byznys s motocykly a hlavně tedy auty rozjížděli pánové Laurin a Klement, z jejichž firmy se nakonec stala dnešní Škoda Auto.

Pokud byste se chtěli podívat i na vývoj volantu u škodovek, určitě se později koukněte na odkaz níže.



Historicky první automobil z dílny Václava Laurina a Václava Klementa z Mladé Boleslavi, Voiturette A, který se vyráběl od roku 1905 do roku 1910, měl dřevěná loukoťová kola s ocelovými ráfky. K ose nápravy se upevňovala jednou centrální maticí. Používala se zhruba do začátku 30. let. Za příplatek se na vozy dodávala i drátová kola, dovážena z Anglie od firmy Rudge – Whitworth.



Nekvalitní cesty znamenaly časté defekty. Automobily proto vozily i první rezervy. Tehdy ale ještě nešlo o kompletní kola, vozily se zvlášť pouze pláště a duše, jako třeba na tomto modelu pánů Laurina & Klementa.



Pro zvýšení komfortu a zjednodušení výměny kol se začal v době 1. republiky používat systém výměnného ráfku upevněného šesti šrouby po obvodu kola, jako je to třeba u modelu Laurin & Klement Škoda 110 z roku 1929. Střed zůstal a měnil se pouze ráfek s pneumatikou.

 



Velmi brzy ale přišla móda hladkých lisovaných plechových kol, jaká vidíme například u modelu 645 z roku 1930. Taková kola se lisovala ve velkých sériích, což vedlo ke snížení jejich ceny. Rezerva se přestěhovala dozadu, standardem bylo vozit dvě náhradní kola, která už byla kompletní, tedy celý disk i s pneumatikou a duší.



Zhruba od roku 1934 přišla móda odlehčených paprskových kol, často s elegantním bílým lemem na pneumatice. Příkladem je právě Popular Monte Carlo z roku 1937. Montovat se v té době začala na vozy Popular, Rapid, Favorit a Superb. V této podobě přežila kola 2. světovou válku a najdeme je i na modelech z 50. let (1101 „Tudor“ nebo řady 1200, 1201 a 1202) a dokonce také u některých vozů z 60. let (440 „Spartak“ a 450).



Rezervu měl Popular Monte Carlo ukrytou vzadu v zavazadlovém prostoru. I on měl prostor na standardní převážení dvou kompletních náhradních kol.



Na přelomu 50. a 60. let minulého století se na škodovky začala montovat nová generace plechových celoplošných kol. Příkladem je Octavia 985 z roku 1960. Na modelech Octavia, Felicia, 1000 MB, 100 a 120 se dodávaly až do konce 70. let.

 



V roce 1981 se do výroby dostala 13palcová kola s novým designem větracích otvorů po obvodu disku (na fotografii Škoda 125 L z roku 1989). Novinkou byla také plastová poklička na středu kola.



Favorit v mnoha ohledech navázal v oblasti kol na předchozí modely. Zůstal třeba rozměr 13 palců nebo plastová středová poklička. Větrací otvory se ale zvětšily a dostaly hranatější tvar. Standardem pro Favorit byla plechová kola, v pozdějších letech a za příplatek nebo u speciálních výbavových sérií dostali zákazníci už i první kola z lehké hliníkové slitiny.



Václav Laurin a Václav Klement by se divili a nejspíš by byli ohromení. Kola z lehké slitiny dnes už v nabídce převažují a jsou dostupná v mnoha rozměrech a designových variantách. Škodovka dodává kola z lehké slitiny ke všem modelům Karoq, Kodiaq a Superb, ale na českém trhu si je pořídí třeba i 60 procent majitelů modelu Fabia a 70 procent Citigo.