Pečujeme o své auto: ráfky a pneumatiky (2. díl)

Ráfky neboli disky neboli elektrony – jsou vyrobeny z oceli nebo hliníku. A také mají různé rozměry, tedy ne každý disk se hodí na každé auto a na každou pneumatiku. A aby to nebylo tak jednoduché, disky se liší i počtem, velikostí a rozmístěním otvorů pro uchycení k vozidlu. Proto se před koupí nových disků ujistěte, že kupujete rozměr, který je vhodný a schválený pro vaše auto. Tuto informaci najdete ve velkém technickém průkazu.

Ocelové disky jsou hodně odolné, může se ale stát, že bude jejich okraj ohnut (například nepovedeným zaparkováním na obrubník). Takto poškozený okraj disku může způsobit nevyváženost kola, což má za následek vibrace při jízdě. Může se také stát, že pneumatika pak nebude správně těsnit a bude z ní unikat tlak. Proto je dobré navštívit s takto poškozeným diskem pneuservis, kde mohou poškozený okraj disku narovnat a následně kolo znovu vyvážit na speciálním přístroji.

Disky drží na kole díky speciálním maticím případně šroubům. Ty mají různé tvary, které jsou přizpůsobeny povrchu disku. Proto nedoporučujeme záměnu matic/šroubů za jiné. Při montáži kola a utahování šroubů je dobré dodržovat předepsaný utahovací moment neboli sílu, kterou je matice/šroub utažen. Odborníci v pneuservisech tyto hodnoty dodržují automaticky. Pokud však kola dotahujete sami silou vyšší, než je předepsaný moment, mohli byste pak mít při následném defektu v terénu problém kolo povolit montážním klíčem z vozidla.

A pojďme k pneumatikám. Jejich správný výběr, údržba a nahuštění mají přímý vliv na jízdní vlastnosti auta, na jeho spotřebu, hlučnost i brzdnou dráhu.

Co kdy obouvat?

Silniční zákon říká, že řidiči jsou povinni vyjet na zimních pneumatikách v období od 1. listopadu do 31. března. Týká se to případů, kdy se na silnicích nachází souvislá vrstva sněhu a ledu nebo námraza. Nebo také situace, kdy se výskyt takového počasí dá předpokládat.
Pokud zimní pneumatiky vybíráte, řiďte se nezávislými testy. Přijdou vám vhod zejména výsledky testů německé organizace ADAC a Autoklubu České republiky. Pamatujte, že pneumatiky s dobrými výsledky na sněhu budou určitě vhodné pro horské a podhorské podmínky, zatímco motorista z nížiny či většího města bude počítat s tím, že se převážně pohybuje po mokrých vozovkách. Kromě správných rozměrů by si měl řidič také vybírat pneumatiku podle takzvaného rychlostního indexu. Jde o písmenný kód v rozpětí G - ZR, který popisuje maximální rychlost, jíž je pneumatika schopna bezpečně jet. Majitelé vozů vyšších tříd by se tak měli dívat po pneumatikách s označením U, H, V, které jsou schopny zvládnout rychlosti 200, 210 až 240 km/h. Pak se jim nestane ani na německé dálnici, že je gumy zklamou.


Pokud už zimní pláště vlastníte, dodržujte základní ponaučení – obujte je na všechna čtyři kola vašeho vozu (což ostatně vyžaduje i nový zákon), používejte gumy maximálně 4 roky staré a hlídejte hloubku dezénu minimálně 4 mm u zimních a 1,6 mm u letních pneu. Dezén je jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují chování pneumatiky za dané situace. Drážky dezénu dokážou zabránit aquaplaningu (nahromadění vody pod koly, ztráta ovladatelnosti) i hromadění sněhu pod pláštěm. Důležité je také jejich správné nahuštění. Výrazné podhuštění nebo naopak přehuštění má opět negativní vliv na jízdní vlastnosti. Proto se držte vždy návodu k vozidlu a doporučení výrobce.

Zimní, letní, nebo snad univerzální?

Pokud se venkovní teplota pohybuje nad 7 °C, jsou nejvhodnější tzv. letní pneumatiky. Ty jsou vyrobeny z tvrdší gumové směsi, takže se pomaleji opotřebovávají a lépe odolají vysokým teplotám. Navíc díky menšímu valivému odporu přinášejí významnou úsporu paliva. Pokud ovšem teplota klesne pod onu hranici 7 °C, letní pneumatiky ztuhnou natolik, že se sníží přilnavost a tím také ovladatelnost vozu. Čím je okolní teplota nižší, tím hůře.

Zimní pneumatiky jsou vyrobeny z měkčího materiálu, při nízkých teplotách tuhnou méně, neztrácejí tedy přilnavost a pružnost. Na svědomí to má speciální příměs zvaná silika, která napomáhá lepší přilnavosti na mokrém povrchu za chladu. Navíc musejí mít vyšší vzorek, tudíž i lepší záběr na sněhu.

Vyrábějí se i tzv. celoroční pneumatiky. I přes své označení se svým charakterem podobají letnímu typu, jen mají o něco vylepšené charakteristiky na mokru. Představují kompromis mezi letním a zimním typem. Pro horské oblasti je ale doporučit nemůžeme.