Levná, sexy a skvěle jezdící: Test ojeté Ibizy Cupra za 218 000 Kč

V recenzi levnějšího auta zajišťující svižné svezení jsem se zaměřil také na to, jak moc při desetiletém provozování utrpěl podvozek. Bodový systém, velký provoz a také čím dál větší množství opravovaných úseků silnic zábavné jízdě po tuzemsku moc nepřeje. Občas se však přece jen objeví zatáčkovitý úsek komunikace, kde vás nezdrží kamiony ani traktory. V takovém případě oceníte, když sedíte za volantem schopného auta.

Nových malých sportovních aut, navíc s přijatelnou cenou, není v současnosti na trhu rozhodně nadbytek. Naštěstí se v autobazarech najdou zachovalé kousky, které si navíc nevzal do parády žádný šílený tuner.

Na testovaný vůz se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

Jeden takový jsem si vypůjčil na test v Auto ESA. Jednalo se o vínově zbarvený exemplář Seatu Ibiza Cupra. Jistou exkluzivitu mu dodával zejména příplatkový paket Bocanegra (v překladu tento pojem znamená černá tvář). Poprvé byl vůz poháněný turbomotorem 1,4 s výkonem 180 koní uveden do provozu v roce 2010. Od té doby stihl najezdit 130 000 kilometrů a jeho cena poklesla z původních 550 000 na současných 218 000 Kč.

O tom, že jde o sportovní verzi nemůže pochybovat vůbec nikdo, kdo se na auto pozorněji zadívá. Už kvůli zmíněné černé masce chladiče, třídveřové karosérii a zejména difuzoru a dvěma centrálně umístěným koncovkám výfuku na zádi.

Uvnitř pak je sportovní volant (zcela bez tlačítek) s červeným obšitím. Červené nitě se vyskytují také na čalounění sedaček u voliče režimů automatické převodovky. Ta byla pro tuto verzi jedinou možností.

Třídveřová karosérie samozřejmě limituje praktičnost. Vzadu se můžou přepravovat spíše jen malé děti. Kufr však není úplně malý. Přední sedačky mají výrazné boční vedení a tělo do nich výborně zapadne. Překvapilo mě, že mají poměrně měkké výplně. Ty zlepšují komfort zejména na městské dlažbě. První kilometry za volantem tohoto vozu jsem totiž strávil v ulicích hlavního města. V městském provozu činila spotřeba 6,8 litru.

Při stání na semaforech jsem měl také dost času na to, abych se seznámil s výbavou vozu. Ta obsahuje vše podstatné. Tedy automatickou klimatizaci, vyhřívané přední sedačky, rádio s CD přehrávačem a samozřejmě elektrické ovládání předních oken a zpětných zrcátek. Za jiných situací se samozřejmě hodí také xenonová světla, mlhovky, tempomat či samostmívací vnitřní zpětné zrcátko.

Ovládání rádia na volantu sice k dispozici není, ale hned pod ním je speciální ovladač, který lze snadno nahmatat i během řízení. Jelikož je autu již 11 let, je logické, že nikde není namontován konektor USB a nejsou k dispozici ani všemožné asistenční systémy.

Na svůj věk přitom auto vůbec nevypadalo. Palubní desky (z měkčeného plastu!!!) neměla na sobě jediný škrábanec, sedačky také vypadaly jako nové. Jedinou závadou byl ulomený pant na horním krytu středové loketní opěrky a velmi ztuha jdoucí klička na řidičových dveřích. Při první zastávce jsem se dokonce hrozil, že budu muset vylézat přes sedačku spolujezdce, ale nakonec jsem problém vyřešil ve stylu co nejde silou, jde ještě větší silou.

Dalšími vadami na kráse byly drobné oděrky laku na dveřích a odřené disky kol, ale toť vše. Budoucímu majiteli jeho kamarádi snad ani nebudou věřit, jak staré auto si koupil.

Chování vozu se mi začalo líbit hned na prvním kruhovém objezdu a libé pocity přibývaly s každou další desítkou ujetých kilometrů. Kupodivu mi nevadila ani sedmistupňová automatická dvojspoková převodovka DSG. Řadila hladce a logicky jak v klasickém, tak i sportovním režimu. 

Pokud jedete klidným stylem, tak při devadesátikilometrové rychlosti motor "točí" 2000 otáček a zpod kapoty k vám doléhá jen velmi utlumené bručení. Nadšený jsem byl z tichého podvozku. Buď se předcházející majitel dokázal vyhnout všem dírám, nebo jsou komponenty tak bytelné, že dokázaly odolat. Při lehce rychlejším tempu se auto spokojí se šesti litry benzínu na sto kilometrů.

Chvíli jsem si musel zvykat na velmi pozvolný nástup brzdného účinku. Na to, abych ze sportovního tempa zvolnil na rychlost vhodnou k projetí utažené zatáčky, jsem musel na pedál pořádně dupnout. Přizpůsobit se tomu rozhodně dá.

Auto je až do doby, kdy jedete opravdu "střelbu" v obloucích přísně neutrální, teprve poté lze cítit lehkou nedotáčivost. Všechna kola se také na nerovné vozovce drží skvěle zvolené stopy a ani ta zadní neustřelují, pokud v zatáčce trefíte nějakou tu díru. 

Jediným limitem byla přilnavost pneumatik. Na voze totiž byly namontovány neznačkové celoroční pneumatiky. Kvalitní letní by určitě odvedly lepší práci.

Sportovní styl vyžene spotřebu lehce přes deset litrů. V kombinovaném režimu bude nový majitel jezdit nejspíše někde mezi 6,5 až 8 litry. To je za porci skvělých zážitků, které tento Seat Ibiza Cupra Bocanegra nabízí, opravdu velmi přijatelná daň.

To potvrzuje také Filip Kučera z Auto Esa: "Pro mnoho lidí představují nadupané hatchbacky první krok k seznámení se sportovním ježděním. Mají tuhou, a přitom lehkou karoserii a se silným motorem poskytují spoustu zábavy. Vyžadují také více pozornosti a péče. Ježdění, údržba a kontakty s ostatními nadšenci se stávají pro mnoho lidí smysluplným koníčkem.

Na trhu je podle něho solidní řada modelů s výkonem okolo 200 koní za dostupné ceny. "Desetiletá Ibiza Cupra s motorem 1.4 TSI 132 kW je toho dobrým příkladem. Bude možné ji udržovat v dobrém stavu s rozumnými náklady. Zákazníkům doporučujeme vyhnout se tuningovým úpravám a zaměřit se na původní stav, v jakém vůz vyjel z továrny. Následný prodej pak jde rychleji a za vyšší ceny," uzavírá.

Doporučuje Filip Kučera z Auto ESA

Konkurent Opel Corsa

 

Opel Corsa 1.6T OPC 141 kW, 2010

Plusy:

atraktivní tovární body kit

vynikající sportovní sedadla

nižší cena

Mínusy:

vyšší spotřeba

méně místa vzadu



 

Renault Clio RS 1.6T 147 kW, 2013

Plusy:

výborný podvozek

atraktivní vzhled

o generaci výš

Mínusy:

vyšší cena

více elektroniky

  

Ford Focus 2.0T ST 184 kW, 2012

Plusy:

o třídu výš

vyšší výkon

špičkové jízdní vlastnosti

Mínusy:

vyšší cena

vyšší spotřeba