Zkušební jízda je jednou z nejdůležitějších částí při celém procesu výběru a nákupu ojetého vozu. Jen při ní můžete odhalit nedostatky, které vám při statické prohlídce zůstaly skryty.
Není to ale jen o chybách konkrétního kousku. Během testovací jízdy můžete poznat třeba i to, že zvolená motorizace nebude tou ideální, případně že vám nevyhovuje druh převodovky, atd…Takže máme nastartováno a usedáme za volant…
U moderních vozidel se spoustou elektroniky může seznámení s jednotlivými funkcemi chvíli trvat 1) Po usednutí za volant je dobré si seřídit všechny ovládací prvky, sedadlo, jeho výšku, zrcátka, atd… rovnou si tak vyzkoušíte, že vše funguje. Můžete také zkontrolovat klakson, stěrače včetně ostřikovačů, cvičně si můžete zkusit vypnout stabilizaci systému. Proč? Pokud se stabilizace nechá vypnout + zapnout a palubní elektronika nám hlásí, že to udělala, tak je téměř jisté, že stabilizace funguje. Při vypínání a zapínání stabilizace by systém neměl hlásit žádnou poruchu nebo chybu. Stabilizace patří mezi zásadní bezpečnostní prvky a pokud elektronika rozpozná jakoukoliv chybu, tak rozsvítí kontrolku a nahlásí chybu těchto systémů.
Na testovací jízdu si vždy vyhraďte dostatek času. 2) Pojďme se tedy vydat na zkušební jízdu. Je dobré vnímat, jestli se auto rozjíždí plynule, jestli spojka zabírá tam, kde má a nejde moc ztuha. Vyzkoušejte brzdy, a to včetně té ruční. Souměrnost účinku u ruční brzdy můžeme vyzkoušet prudkým zatažením při velmi pomalé jízdě na bezpečném místě. Zkuste si přejet i nějaké menší nerovnosti, ale určitě doporučujeme nedělat s autem nic takového, pokud se předem nedomluvíte s prodávajícím. Vlastníkem vozu totiž nejste vy, ale ten, kdo to auto prodává, nebo tento prodej zprostředkovává někomu dalšímu. Pokračujeme tedy v jízdě. Je dobré vnímat všechny projevy vozu. To znamená, jestli mi nepodkluzuje spojka, jestli jde zlehka a zabírá ve správné výšce, jestli můžu zlehka řadit veškeré rychlostní stupně, jestli tam padají tak, jak mají, jestli auto má dobrou stabilitu, tedy jestli netáhne do strany, když zlehka pustím na chviličku volant. Může se stát, že v malé rychlosti jede rovně, ale při dálniční rychlosti to může vypadat úplně jinak. A právě proto je dobré do zkušebního okruhu zařadit i dálnici.
3) Najíždíme na dálnici a otestujeme si u zahřátého vozidla jeho akceleraci na všechny převodové stupně. Subjektivně můžete posoudit výkon motoru, vibrace, hluky a všechno, co se může projevit při tomto režimu zatížení při plné akceleraci. Vůz by měl jet plynule bez rušivých vibrací a hluků. Jakmile budete z dálnice sjíždět, plynule zpomalujte a (v případě manuální převodovky) postupně podřazujte z nejvyššího na nižší převodové stupně. Při tom pozorujte, jestli převodovka řadí plynule, bez většího odporu.