Škoda Felicia je nepochybně jedním z nejkrásnějších vozů československé historie a patrně i nejhezčím autem, které automobilka Škoda vyrobila během socialistické éry
Pokud toužíte mít tohle auto doma a nezdědili jste ho po dědečkovi nebo jiném příbuzném, přijde vás jeho koupě na pořádné peníze. Ceny renovovaných pojízdných kousků se pohybují už výrazně nad hranicí půl milionu korun, spíše mezi 600 - 800 tisíci.
Historie tohoto vozu se začala psát v únoru roku 1959, tedy právě před 60 lety, kdy začala sériová výroba. Premiéra se pak uskutečnila 1. března na tehdejších Lipských veletrzích.
Fakticky je ovšem Felicia modernizovanou verzí modelu Škoda 450. Tento automobil se představil veřejnosti v září 1956 na strojírenském veletrhu v Brně. Jak bylo tehdy obvyklé, při konstruování se využilo mnoho dílů z karosérie i pohonnného ústrojí vozu 440 Spartak. Sériová výroba začala v Kvasinách v létě roku 1958 a do konce roku se vyrobila zhruba tisícovka exemplářů.
Modernizace tak fakticky přišla po pouhém půl roce. Při ní se změnilo docela hodně. Napřklad podvozek. Vůz 450 měl přední i zadní kola odpružená příčným listovým perem. Felicia, stejně jako Octavia či Octavia Super, pak v roce 1959 dostala novou přední nápravu s nezávisle zavěšenými koly na lichoběžníkových závěsech, příčným stabilizátorem a zbrusu novým odpružením. To už zajišťovaly vinuté pružiny společně s teleskopickými tlumiči.
Boční silueta vozu budila pozitivní emoce již od počátku prodejů
Motor se nezměnil. I nadále se tak o rozpohybování automobilu staral zážehový čtyřválec se zdvihovým objemem 1089 cm3 se zvýšeným stupněm komprese , upraveným časováním ventilů a dvěma karburátory. Ke každému z nich směřoval vzduch přes vlastní filtr.
Byla i verze s laminátovou střechou
Z hlediska designu také žádné razantní změny nepřišly. Povšimnout si lze snad jen předního nárazníku rozděleného na dvě části a samozřejmě také změny označení vozu na ozdobné liště na blatnících. Původní "450" si navíc vozila toto číslo i uprostřed kapoty.
Klasická Felicia měla samozřejmě nadále látkovou skládací střechu, ale od konce roku 1959 se začal dodávat i hardtop vyrobený z laminátu. Měl i další pár okének. Hmotnost prý činila pouze 27 kilogramů, manipulace s ní tedy pro dva lidi nebyla vůbec obtížná. Což demonstruje i
dobový propagační letáček, který také můžete vidět v naší fotogalerii. Nejprve bylo ovšem třeba odmontovat celou látkovou střechu, což samozřejmě operaci notně prodloužilo.
Téměř přesně po dvou letech od startu výroby, v lednu 1961, přišla další modernizace. Poněkud těžkopádná záď vozu se při ní proměnila v elegantní partii díky přidání poměrně malých křidélek na zadní blatníky. Kvůli tomu musela být pochopitelně upravena i zadní světla.
Archivní snímek z výroby Felicií v závodě Škoda Kvasiny
Změnilo se toho však více. Například palubní deska, která už byla vyrobena z plastu. Další markatntní změna se odehrála na výplni masky chladiče. Tu už tvořila jemná mřížka.
Tím série změn na felicii ještě neskončila. Společně s Octavií Super se představila i verze Felicia Super. Hlavní odlišností byl motor se zvětšeným zdvihovým objemem na 1221 cm3. Výkon agregátu osazeného opět dvěma karburátory sice stoupl poměrně nevýrazně (na 55 koňských sil), ale zlepšil se průběh točivého momentu s novou nejvyšší hodnotou 82 Nm. Ta byla k dispozici už při třech tisících otáčkách. To vše umožnilo zvýšení maximální rychlosti až na 135 kilometrů v hodině. Řadicí páka už v tomto voze zmizela od volantu a přemístila se na podlahu.
Produkce felicií skončila na jaře roku 1964. Za pět let vyjelo z Kvasin celkem 14 863 kusů automobilu s označením Felicia a Felicia Super. Další kabriolet už nikdy Škoda zákazníkům nenabídla. Jméno Felicia se pak ale vrátilo ještě v 90. letech na modelu, který nahradil Favorit.