Konvexní zrcátko je důvod, proč dobře vidíme za sebe. Ne všude ho ale mají

Our theme
Dominik Valášek | 24.05.2023
Zpětné zrcátko | foto: Pixabay
Současná vnější automobilová zrcátka fungují skvěle. Pokud si je správně nastavíte, vidíte v nich vše co je potřeba, a i když je funkce monitorování mrtvého úhlu u moderních aut dobrým pomocníkem, není nezbytná. V drtivé většině případů už se nikdo nemusí ohlížet přes rameno. Co za tím ale stojí? A proč se u amerických aut stále ohlížet musíme?
Zrcátka na autech prodělala za svůj život celkem významný vývoj. První patent na automobilové zrcátko přišel v roce 1921 a Elmer Berger, který jej získal, prodával zrcátko jako „cop spotter“ – tedy zařízení, pomocí kterého si má řidič včas všimnout policejního auta jedoucího za ním.

Zásadní historickou změnou byl potom fakt, že se na auta začala dávat standardně obě zrcátka. Dokud měla drtivá většina světových silnic pouze jeden pruh v každém směru, nebylo zrcátko na straně spolujezdce u klasických osobních aut potřeba a většina vozů si vystačila s vnějším zrcátkem na straně řidiče a s vnitřním zrcátkem. Ještě na konci šedesátých let tedy bylo druhé vnější zrcátko často dostupné jen za příplatek. Dnes už si auto s jedním zrcátkem neumíme představit a mohu potvrdit, že absence pravého zrcátka třeba ve veteránu je v provozu velmi nepříjemná.

Konvexní zrcátko jako standard. Ale ne všude
Ten největší pokrok ovšem nastal v momentě, kdy začala být zrcátka konvexní. U všech moderních aut ve většině světa totiž nejsou zrcátka rovná – jsou ve skutečnosti mírně vypouklá, což znamená, že neodráží paprsky světla přímo, ale s mírným rozptylem. Konvexní zrcátko tím pádem pokryje mnohem větší zorné pole, ale za cenu toho, že obraz opticky „oddaluje“, takže předměty viděné v zrcátku se zdají být menší či vzdálenější, než ve skutečnosti jsou. Ještě dál jdou asférická zrcátka, která na okraji poskytnou ještě větší rozptyl a dále tak „smazávají“ mrtvý úhel.

Asférické zpětné zrcátko s tečkami oddělenou částí s větším rozptylem, zdroj: Pixabay


Jsou to právě konvexní, potažmo asférická zrcátka, kterým vděčíme za to, že máme při jejich správném nastavení mrtvý úhel zcela minimální, a že se nemusíme ohlížet přes rameno.

Jen těžko se dá dohledat, kdy se začala konvexní zrcátka používat, případně kdy se masově rozšířila, opět je to ale věc, bez které si moderní vůz už nedovedeme představit. Tedy alespoň ve většině světa…

Kompletně celá Evropa, Austrálie a části Asie a Afriky se řídí sadou standardů, kterou vydává Evropské hospodářské komise OSN. Ta stanovuje, že vnější automobilové zrcátko může být ploché, konvexní nebo asférické. V USA a v Kanadě ovšem platí jiné, lokální standardy, a ty určují, že kvůli odhadu vzdálenosti musí zrcátko na řidičově straně auta poskytovat nezkreslený a hlavně neoddálený obraz. Proto jsou dodnes u všech aut určených pro severoamerické trhy zrcátka plochá. Konvexní mohou být jen ta u spolujezdce, a v tom případě na sobě musí mít varovný nápis, upozorňující na to, že objekty v zrcátku jsou blíže, než se zdají. Jde o dnes již klasickou hlášku „Objects in the mirror are closer than they appear“, kterou má na pravém zrcátku každé auto v USA a Kanadě, ale i v některých dalších světových zemí, kde je varování vyžadováno.

Varovný nápis „Objects in the mirror are closer than they appear“ v překladu znamená „Objekty v zrcátku jsou blíže než se zdají“, zdroj: Pixabay


Pointa tkví v tom, že jezdit v autě s plochým zrcátkem je něco strašného. Z fotek to nevynikne, ale jakmile sednete do takového auta, máte okamžitě pocit, že řidičovo zrcátko „přibližuje“. Je to samozřejmě jen nezvyk, protože běžná zrcátka naopak oddalují, ale to nic nemění na tom, že záběr zrcátka je zhruba poloviční oproti tomu, na co jsme zvyklí, a nechává ohromný slepý úhel. Například v USA se tak v autoškole běžně učí před změnou pruhu ohlížet – což ve většině světa dnes už nikdo nedělá. Jak už padlo výše, odůvodněním je odhad vzdálenosti, ten ale reálně není o moc lepší než u konvexních zrcátek a nakonec stejně hraje největší roli řidičova zkušenost.

Automobilová zrcátka zkrátka ušla dlouhou cestu a dnes umí mít mnoho funkcí. Stále častěji do nich automobilky umisťují blinkry, varovné kontrolky jízdních asistentů, a téměř standardem už je také vyhřívání, elektrické ovládání nebo automatické stmívání. Ten největší benefit moderních zrcátek však stále tkví v jednoduchém faktu, že jejich skla nejsou plochá, ale konvexní, takže poskytují daleko větší zorné pole a menší mrtvý úhel, do kterého nevidíme. Až se příště při změně jízdního pruhu jen podíváte do zrcátka, které vám poskytne dostatečný přehled, buďte vděční, že naše legislativa tvrdohlavě nevyžaduje zrcátka plochá. Ta jsou totiž k ničemu oproti těm, na která jsme zvyklí.
Article rating
5.0 from 5 (100%)
Rated: 1x
Ještě jste nehodnotil/a
Discussion
, 26.05.2023 00:31
Může být užitečné pro rozšíření zorného pole a snížení slepých úhlů, ale má také své nevýhody... třeba zkreslení obrazu. Konvexní povrch deformuje obraz, což může způsobit obtíže při odhadu vzdálenosti a velikosti objektů. To může být problematické při parkování, předjíždění nebo při posuzování vzdálenosti k ostatním vozidlům na silnici. Navíc, pokud je řidič zvyklý na plochá zrcátka, přechod na konvexní zrcátka může vyžadovat časové přizpůsobení a zvykání si na nový pohled. Já zůstávám u dobrých osvědčených obyčejných zrcátek.
enter into discussion
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů