Felicia Fun byla poslední nepraktickou Škodou. Od premiéry uplynulo 30 let

Automobilka Škoda je v posledních desetiletích známá jako výrobce rodinných a prakticky zaměřených automobilů. Proto v jejím modelovém portfoliu nenajdete žádné kupé, natož roadster či kabriolet. V polovině devadesátých let však překvapila, když užitkový model Felicia pick-up přetvořila na vůz pro víkendové vyjižďky. Až na několik stříbrných výjimek, které byly údajně určeny na vývoz do Portugalska, existovaly Škody Felicia Fun výhradně se žlutým lakem. Pro někoho bylo té žluté barvy snad až příliš. Žluté byly totiž i látkové potahy sedaček, žlutě zbarvená kůže se objevila na řadicí páce a na volantu a dokonce i ručičky na přístrojových ukazatelích se pohybovaly nad žlutými ciferníky. Jen plasty na karosérii zvenčí ve stylu současných SUV bylo možné nechat nalakovat také oranžově nebo zeleně.

Přesto je dnes Škoda Felicia Fun poměrně cenným sběratelským artiklem. Zatímco totiž klasických novodobých Felicií zaměstnanci automobilky Škoda smontovali zhruba 1,3 milionu v provedeních hatchback a kombi, exemplářů pick-up pak něco přes sto tisíc, tak Felicií Fun vznikly jen čtyři tisícovky. Z toho přes šest stovek jich mělo pravostranné řízení, neboť původně směřovaly za zákazníky do Velké Británie.

Auto si můžete prohlédnout v naší komentované fotogalerii.

Premiéra tohoto vozu se odehrála v březnu roku 1995 během jarního evropského autosalonu v Ženevě. Výroba začala o půl roku později v závodě Vrchlabí. Právě letos tedy tedy Felicia Fun slaví své třicetiny.

Základem pro vznik auta se stala verze pick-up. Ten je samozřejmě dvoumístný. Ovšem technici ve vývojovém oddělení mladoboleslavské automobilky vymysleli takzvaný párty trik. Ten spočíval v tom, že stěna oddělující prostor pro dva cestující od ložné plochy, byla posuvná. Před ní se pak ještě nacházely dvě další rozkládací sedačky.

Pokud jich bylo zapotřebí, tak se délka korby zkrátila z původních 1370 na 850 milimetrů. Dva zadní cestující si ale mohli užívat pohled na otevřené nebe nad jejich hlavami. Až za nimi se nacházel oblouk kvůli ochraně jejich hlav při případném převrácení automobilu. Další speciální prvek se nacházel na samém konci vozu. Dvířka korby totiž zvyšoval poměrně výrazný spoiler.

Nápad s přídavnými sedadly nevznikl pro Felicii. Představil se již ve voze Favorit Fun. Ten ovšem vznikl v jediném prototypovém exempláři. Felicii Fun si naopak zákazníci mohli koupit v běžných autosalonech značky. Nejlevnější verze, která měla pod kapotou čtyřválcovou atmosférickou třináctistovku stála 304 900 Kč, zážehová šestnáctistovka přišla na 344 900 Kč a vznětový motor 1,9 D stál 354 900 Kč.

Od mohutného předního nárazníku po ten zadní měřila Felicia Fun 4245 milimetrů, výška dosahovala 1465 a šířka 1680 milimetrů. Rozvor dosáhl na hodnotu 2450 milimetrů.

Se šestnáctistovkou, která měla výkon 75 koní, činila maximální rychlost 163 kilometrů v hodině, oficiální hodnota spotřeby byla 7,3 litru na sto kilometrů.

Ten, kdo přece jen toužil po celotýdenním a praktičtějším využívání vozu, si mohl u specializovaných firem objednat laminátovou nástavbu. Uvnitř pak byl k dispozici nákladový prostor s objemem zhruba dva metry krychlové.

I na poměrně krátkou střechu bylo možné namontovat nosič pro upevnění například jízdního kola.

Produkce vozu skončila po pěti letech. Žádný přímý ani nepřímý nástupce již ve Škodě v novém tisíciletí nevznikl.