Nejnižší náklaďák z Kopřivnice utáhl i největší letadla. Tatra 815 TPL je unikát

Automobilka Tatra také v minulosti vyráběla ve svých halách v Kopřivnici řadu speciálních vozidel. Jedním z nich byl v závěru osmdesátých let speciální letištní tahač Tatra 815 TPL 6x6. Podmínkou pro využití na letišti v Praze-Ruzyni i dalších byla nízká výška. A tak se konstruktéři nakonec dostali na hodnotu, která odpovídá například v současnosti vyráběným dodávkovým vozidlům střední kategorie. Podle dobových materiálů se o vývoj speciálního vozidla pro přemisťování dopravních i nákladních letadel pokoušeli v kopřivnické Tatře již od 60. let. Tuzemská letiště totiž od skončení druhé světové války pro posouvání letounů používala zejména nákladní automobily tohoto výrobce. Jenže, klasická nákladní auta mají zpravidla vysoko umístěnou kabinu, ze které navíc řidič nevidí zdaleka do všech směrů.

A tak, jak v případě dříve využívaných Tater 141, Tater 813 nebo běžných verzí 815, hrozila kolize s trupem letadla. Konstruktéři automobilky proto dostali žádost o navržení vozidla, jehož výška by nepřesáhla hranici dvou metrů. Přitom však muselo být schopné utáhnout letoun s hmotností minimálně 230 tun. Samo nesmělo být těžší než 28 tun.

Na to, jak letištní tahač Tatra nakonec vypadal, se můžete podívat ve fotogalerii:

Nakonec se konstrukčních prací chopili specialisté z pobočného závodu Tatra Bánovce. Využili klasický podvozek Tatry 815 6x6 s jedinou změnou. Tou byla výměna vzduchových měchů sloužících k odpružení zadní nápravy za klasické ocelové pružiny.

Na něj pak namontovali kabinu určenou původně pro automobilové jeřáby. Jenže, v jejich případě leží střecha kabiny ve výšce 2275 milimetrů, což bylo příliš. Museli ji tedy ukotvit níže. Nakonec se to povedlo a výška vozu činila jen 1950 milimetrů.

Vůz poháněl dvanáctiválcový motor se zdvihovým objemem 19 litrů. Řidič měl teoreticky díky kombinaci hlavní převodovky a přídavné dvoustupňové k dispozici dvě desítky převodových stupňů, avšak při manipulaci s letadly mohl mít zařazenu pouze redukovanou jedničku.

První exemplář z celkově vyrobených pěti kusů byl vyroben již v roce 1987 a začalo se s testováním. Nejprve byla Tatra připojena k největšímu stroji, kterým v té době disponovaly Československé aerolinie. IL-62 dokázala Tatra posunovat dokonce i na zledovatělých pojezdových drahách.

Ještě těžší zkouška pak toto vozidlo čekalo na letišti v Ostravě-Mošnově, kde v květnu 1988 přistálo v tehdejším čase největší letadlo světa - Antonov-124 Ruslan. V jeho nákladovém prostoru bylo umístěno pět naložených Tater 815 a navrch ještě závodní speciál Rallye Paříž-Dakar. Udává se, že celková hmotnost taženého nákladu byla zhruba 400 tun.



I v této zkoušce Tatra 815 TPL obstála výborně. Ve výsledku tak kopřivnický vůz téměř dvojnásobně překonal původní požadavek na schopnost tažení výše stroje s hmotností 230 tun. Možná i díky tomu pak získal zlatou medaili na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Mohla tak být nasazena do ostrého provozu. V něm všechny exempláře vydržely sloužit na několika letištích v Československé a později České republice zhruba dvě desítky let. Pak byly nahrazeny dovezenými speciálními tahači.

V současnosti je jeden zrenovovaný Tatry 815 TPL kus k vidění v muzeu nákladních vozů Tatra v Kopřivnici.