Ještě nedávno tuzemští odborníci předpovídali autům jezdícím na elektřinu velký potenciál a slibnou budoucnost. Budeme si na ni však - speciálně v ČR - muset chvíli počkat. Pro srovnání – například v sousedním Rakousku, kde je koupě čistě elektrického vozu zvýhodněna státní dotací ve výši 2 750 eur a dalšími odpočty z daní, bylo loni zaregistrováno 1 645 elektromobilů. U nás se jich prodalo pouze 222, což představuje 0,1 % celkového trhu. Pokud započteme i hybridní modely, čeští zákazníci si koupili celkem 588 automobilů, na jejichž pohonu se podílí elektřina. Tento počet tvoří v Česku 0,3 % ze všech prodaných automobilů, průměr v Evropské unii je přitom 0,76 %. Elektromobily se v prodejních statistikách tedy drží stále na chvostu, a to i přes to, že náklady na kilometr jízdy se podle typu vozu pohybují od 30 do 80 haléřů. Ano, spotřeba je sice jedním z klíčových faktorů, podle něhož se zákazníci při výběru nového vozu rozhodují, kvůli velkému rozdílu v pořizovací ceně a dlouhé návratnosti však koupi těchto vozů odkládají i jejich příznivci. Navíc automobilky nabízejí stále úspornější spalovací motory a elektromobilitě nepomáhá ani levná ropa, loni se její ceny propadly o více než polovinu, ceny pohonných hmot byly na začátku letošního roku na pětiletém minimu.
Prozatím se snaží zejména energetické společnosti
Vzhledem ke stavu české legislativy se v blízké budoucnosti pravděpodobně nedají očekávat lepší podmínky pro ekologické dopravní prostředky, a to je jeden z důvodů, proč nejen u nás podporují rozvoj elektromobility především energetické firmy. Například E.ON v rámci zkušebního provozu bezplatně půjčuje elektrická auta potravinářské společnosti Madeta nebo pražské ZOO. ČEZ pak spolupracuje s několika partnery, jako je McDonald's, Kaufland, Tesco a také Škoda Auto, BMW, Mercedes-Benz nebo Opel, s jejichž pomocí chce zprovoznit až 40 nových veřejných dobíjecích míst. Problematikou elektromobilů se zabývá i ministerstvo průmyslu, které chystá Plán čisté mobility, na základě něhož by u nás měly být vybudovány další tisíce veřejných nabíjecích míst. Nyní jich je v provozu zhruba osm desítek, což je zcela nedostatečné především pro firemní vozové parky, které limituje krátký akční rádius elektromobilů.
ČEZ plánuje ještě do konce letošního roku vybudování desítek nových veřejných dobíjecích stanic s cílem dostat se celkem na 100 až 120 stanic v rámci Česka. Jsou ale země, kde nedostatečná infrastruktura pro elektromobily rozhodně není hlavní překážkou jejich masivnějšího rozšíření. Japonsko například letos oznámilo, že počet dobíjecích stanic na jeho území je vyšší než počet benzinek, a to v poměru 40 tisíc ku 34 tisícům.
Japonsko je jedním z hlavních průkopníků elektromobility, Toyota úspěšně prodává prius a Nissan zase sází na svůj čistě elektrický model leaf.
Jaká je předpověď do blízké budoucnosti?
Podle odborníků i energetických firem lze urychlení rozvoje elektromobility v Česku očekávat nejdříve v průběhu příštích pěti let. Vývoj lze předpovídat jen obtížně, jelikož jej ovlivňuje celá řada aspektů, jako je vývoj technologií na uskladnění energie, dotace na nákup elektromobilů v Evropě, politika Evropské unie vůči elektromobilům a také zdanění elektřiny používané k pohonu vozidel. Dá se očekávat, že nižší příjmy ze spotřební daně na pohonné hmoty by znamenalo nové zdanění také elektřiny. Mnoho členských zemí se nyní snaží podnikatele ke koupi elektromobilů motivovat nejrůznějšími daňovými úlevami. Vlády jednotlivých států si ale uvědomují, že těmito pobídkami přicházejí o peníze, a mnoho jich uvažuje daňové úlevy na tato auta zrušit.
Odborníci ze společnosti Roland Berger předpovídají, že zájem o elektromobilitu v Česku vzroste po roce 2020. Svůj závěr zdůvodňuje tím, že bez masivnějšího využití elektřiny pro pohon automobilů výrobci nebudou schopni splnit nový cíl pro emise oxidu uhličitého, který byl pro rok 2025 stanoven na úrovni cca 75 g/km. V roce 2013 přitom automobilky prodávaly vozy s průměrnými emisemi CO2 130 g/km. Podle Společnost Bosch by za deset let mělo po celém světě jezdit 15 procent aut, která budou poháněna elektřinou, ať už jako čisté elektromobily, nebo hybridy v kombinaci se spalovacím motorem.
Pády neodrazují
Podnikům, které doposud nějakým způsobem zkoušely podnikat v oblasti elektromobility v praxi, to v minulosti většinou nevyšlo. Například společnost Better Place přišla s ambiciózním plánem na vybudování sítě stanic na výměnu baterií do elektromobilů v Izraeli, Dánsku a v dalších evropských městech. V roce 2013 však po čtyřleté snaze zbankrotovala. Stejný konec potkal také firmu A123 Systems, která se specializovala na vývoj akumulátorů, a výrobce hybridních vozů Fisker. Některým firmám se ale naopak daří naplňovat jejich vysoké cíle. Například americký výrobce luxusních elektromobilů Tesla Motor plánuje ve spolupráci s Panasonicem vybudovat v Německu výzkumné centrum, kde by obě firmy měly pracovat na vývoji a výrobě nových typů baterií. Výše investice má činit zhruba 110 miliard korun, v centru má najít práci cca 6 500 zaměstnanců a podle plánů obou firem by se zde měly vyrábět akumulátory pro zhruba půl milionu elektromobilů za rok.
Optimistické vize blízké budoucnosti
Na základě průzkumů zájemce od koupě elektromobilu odrazuje především jejich malý dojezd na jedno nabití, pomalé dobíjení a vysoká pořizovací cena. Jak si s tím poradí přední dodavatelské firmy z oblasti automobilového průmyslu? Zde jsou tři největší inovace pro následující roky:
1) Bosch chce nabídnout levnější akumulátory. Jestliže v letošním roce by se měla cena akumulátorů pohybovat mezi 250 a 350 tisíci korun, s rostoucím počtem vyrobených kusů a díky novým technologiím bude možné tuto částku snížit na třetinu, přičemž produkt má být koncipován na 12 let nebo 230 tisíc ujetých kilometrů, tedy v podstatě na celou životnost vozu. Nové typy baterií by také měly mít vyšší hustotu energie s ohledem na dlouhý akční rádius.
2) Firmy BASF nebo Bosch vyvíjí nové druhy elektrolytů, které by mohly prodloužit dojezd elektromobilů a zkrátit dobu nabíjení. Vědci jsou toho názoru, že klíčem k úspěchu elektrických aut jsou baterie s dvojnásobnou kapacitou i hustotou energie, a naopak poloviční cenou. Stejnou myšlenku razí i americká Tesla Motors, která se o vývoj nových typů akumulátorů snaží ve spolupráci s gigantem Panasonic.
3) Zmíněná Tesla Motors má v plánu vybudování sítě rychlodobíjecích stanic v Evropě, dvě z nich plánuje postavit v Česku, konkrétně jednu u dálnice D8 v blízkosti Ústí nad Labem a druhou na dálnici D1. Na těchto stanicích bude možné dobít 50 % kapacity baterií za 20 minut.