Nepřiměřená rychlost zabíjí. Víte, kdy vám hrozí, že své auto neubrzdíte?

Nepřiměřená rychlost za volantem může mít pro každého řidiče fatální následky. Jen v loňském roce zemřelo kvůli ní podle Police ČR na českých silnicích 138 lidí. Devět z deseti řidičů přiznává, že porušuje rychlostní předpisy a 43 % řidičů spěchá, protože dohání zpoždění. Za posledních deset let způsobili řidiči v nepřiměřené rychlosti celkem 134 891 dopravních nehod. Z nich téměř polovina, tedy 51 488, skončila s následky. Spěcháme, protože nemáme čas. Je to právě spěch, který je podle průzkumu České asociace pojišťoven hlavním důvodem, proč řidiči překračují povolenou rychlost. Na tuto problematiku upozornil Národní den bez spěchu, který letos proběhl 3. dubna.

Cílem bylo podnítit veřejnost k zamyšlení se nad nebezpečími, která přináší nepřiměřená rychlost a spěch za volantem. Byla to výzva všem řidičům, aby zpomalili a přemýšleli o tom, zda skutečně potřebují kvůli spěchu riskovat své zdraví i zdraví ostatních.

O tipech pro řidiče či o tom, co se děje s tělem při nárazu v nepřiměřené rychlosti, jsme si povídali s bývalým závodníkem, instruktorem jízdy a novinářem Janem Červenkou:

Jaké jsou nejčastější mýty spojené s nepřiměřenou rychlostí?
Většina řidičů vůbec netuší, kolik metrů potřebuje jejich auto na zabrzdění na suchém či mokrém povrchu, natož na sněhu. A při argumentaci často zapomínají, že nejde jen o samotné brzdění, ale taky o reakční dobu, tedy o čas, kdy zjistím nebezpečí, kdy situaci vyhodnocuji a teprve pak mozek dává pokyn rukám a nohám co mají dělat.

Názorná ukázka… Šikovný a trénovaný řidič zabrzdí svoje auto na nějakých 33 metrech, ale průměrná brzdná dráha je cca 45 metrů. Reakční doba, pokud se tedy budeme bavit o jedné vteřině, což se bere jako průměr, se pak rovná vzdálenosti 25 metrů. Dohromady se tedy bavíme o 53, ale i 70 metrech. Schválně si tu vzdálenost zkuste odkrokovat.

Držení telefonu u ucha za volantem patří k nejnebezpečnějším přestupkům:

Co udělá rychlost s lidským tělem a jak může překročení rychlosti o několik kilometrů za hodinu rozhodovat o životě a smrti?
Rychlost, v jaké havarujete, je naprosto zásadní. Podle průzkumů znamená v případě zvlášť závažných dopravních nehod zvýšení rychlosti o 1 km/h o pět procent vyšší riziko vážného nebo smrtelného zranění. Automobily se v tolik sledovaných crashtestech EuroNCAP posílají proti zdi v rychlosti 64 km/h, ale německý autoklub ADAC udělal ten samý test, jen v rychlosti 80 km/h.

A rozdíly byly fatální. Zatímco v nižší rychlosti by řidič i spolujezdec vyvázli bez úhony, tak v rychlosti 80 km/h už hrudník řidiče tvrdě narazil do volantu. Přední deformační zóny musí podle ADACu odbourat o 56 procent energie navíc.

Jaká je skutečně brzdná dráha při rychlosti 50 km/h a jak moc zkracuje čas na bezpečné zastavení?
Průzkumy ukazují, že zatímco v rychlosti 50 km/h potřebujete k zastavení 28 metrů, což je součet reakční doby a vzdálenosti nutné k zastavení, tak při rychlosti 60 km/h se bavíme už o 37 metrech!

Co je tunelové vidění a jak souvisí s rostoucí rychlostí?
Čím rychleji jedeme, tím klesá naše schopnost vnímat okolí a naše periferní vidění se zužuje. Zatímco při nulové rychlosti vnímáte bez problémů okolí před sebou v rozsahu cca 110 stupňů a při 40 km/h pořád velmi slušných 100 stupňů, tak při rychlosti 130 km/h se nám vidění zůží na cca 30 stupňů. Jinými slovy, jsme schopni vnímat jen co se děje před námi.

Vnímají řidiči rychlost jinak než chodci?
Samozřejmě, že ano, a to zásadním způsobem. Na svých řidičských kurzech to často přirovnám k tomu, že když se zkusíte rozeběhnout jak nejrychleji umíte, tak poběžíte rychlostí cca 30 km/h. Zkuste pak napálit v této rychlosti hlavou do paneláku. Bude to strašná rána. V autě vám rychlost 30 km/h připadá jako nic. Jenže když v rychlosti 30 km/h nabourá auto do člověka, je to, jako kdyby běžel hlavou proti zdi. A to si řidiči často neuvědomí.

Každý rok se na železničních přejezdech v Česku stanou desítky nehod:

V čem vnímáte největší pochybení při jízdě ve městě?
Pokud se máme držet tématu rychlosti, pak jednoznačně rozdíl mezi maximální povolenou a přiměřenou rychlostí. Třeba ve městech jsou místa, kde je maximální povolená rychlost 50 km/h diskutabilní. Bavím se o takových místech, kde chodníky dělí od silnice široké pruhy trávy, nebo dokonce zábradlí. Jenže pak platí maximální povolená rychlost 50 km/h i v ulici, kde je prostor sotva na dvě protijedoucí auta, po stranách jsou zaparkované další automobily a za nimi chodí po chodníku lidé. Tady můžete jet podle vyhlášky 50 km/h, ale rozumný šofér tam výrazně zpomalí na přiměřenou rychlost.

Jízda automobilem a havárie s ní spojené ovlivňují životy milionů lidí na celém světě. Dopravní nehody se dějí v podstatě od doby, kdy automobily spatřily světlo světa. S přibývajícími druhy dopravních prostředků je jich však stále více. Jaké nějvětší nehody se v Česku datují a stále rezonují?