Dodge Charger to bez osmiválce bude mít těžké. Jinak je ale skvostný

Jedna z nejvýznamnějších automobilových novinek poslední doby se netýká Evropy, ale Ameriky. Právě „za velkou louží“ totiž Dodge, spadající pod koncern Stellantis, přestavil model Charger nové generace. Ale jakkoliv vypadá ohromné kupé skvěle a nabízí spoustu zábavných prvků, mezi fanoušky amerických svalnatých „muscle cars“ to bude mít extrémně těžké. Důvod, proč bude počátek života nového Chargeru složitý, je naprosto jednoduchý. Pod kapotou už se nikdy neobjeví ikonický osmiválec. Byl to právě motor V8, který doprovázel Dodge Charger po celou dobu jeho existence (když odmyslíme strašlivý pokus o jeho vzkříšení v osmdesátých letech, o kterém většina lidí ani neví). A je to právě „V8“, co se provolává ve filmové sáze Mad Max, tolik orientované na automobilové fanoušky.

Osmiválec, zejména ten s přídomkem Hemi podle půlkulatého – hemisférického – tvaru spalovacích komor, byl prostě pojem, ale každá éra jednou končí, aby mohla nějaká nová začít. A je zkrátka poplatné moderní době, že se nový Charger Daytona představuje v první řadě jako elektrické auto. Stává se tak vůbec prvním čistě elektrickým autem značky Dodge a samozřejmě i prvním elektrickým muscle carem – jakkoliv může tohle slovní spojení znít jako oxymóron.

I samotný CEO Dodge Tim Kuniskis senechal slyšet, že prezentovat světu elektrické svalnaté americké auto je jako jít hlavou proti zdi. A můžeme klidně dodat, že snažit se přesvědčit fanouškovskou základnu, aby vzala nový vůz na milost, je jako přidat na tu zeď bodláky. Bodláky v podobě pichlavých komentářů, které už se nezastavitelně šíří internetem.

Faktem je, že fandové nový Dodge nenávidí vlastně už z jeho holé podstaty – jde totiž o ztělesnění konce éry velkých a rozeřvaných osmiválců. A je velkou otázkou, kdy se nový vůz dočká vlídného, nebo alespoň smířlivého přijetí. O tom, že nastane, jsme však celkem přesvědčení. Dodge totiž tasí do boje několik prvků, které by mohly postupně obměkčit i toho nejzatvrzelejšího provolávače „V8“.

Esteticky i proporčně se jedná o návrat k legendární první generaci Chargeru, navíc se oproti původnímu konceptu, představenému před téměř dvěma lety, vůbec nic nezměnilo. Nízký čumák s úzkou štěrbinou je elegantně ukrytý přední spojler, následuje dlouhá kapota, nízká linie kabiny a masivní C sloupky, svažující se k protažené „kufrové“ zádi. Vedle dvoudveřového kupé bude v nabídce i čtyřdveřový sedan s jinak prakticky stejnou karoserií.

Uvnitř je pak sportovní, na řidiče orientovaný interiér s dvojicí displejů a voličem převodovky ve stylu „pistol gripu“.

Původní Charger je auto z doby, kdy spotřebu nikdo neřešil. A dnes v rané elektromobilní éře mají tvůrci nové generace ten luxus, že spotřebu – tu elektrickou – opět nemusí řešit. 100 kWh baterie tedy krmí systém pohonu všech kol, disponující elektrickým výkonem buď 496 koní u verze R/T, nebo 670 koní u verze Scat Pack. Dodge uvádí dojezd 510, respektive 420 kilometrů na nabití, ovšem to nejsou ty hlavní hodnoty.

Důležitější je, že silnější verze zvládne sprint z nuly na sto za 3,3 sekundy a čtvrt míle za 11,5 sekundy. Slabší překoná totéž za 4,7 sekundy a 13,1 sekundy. Maximálky ovšem v obou případech činí 220 km/h, což může být zklamáním.

Charger nicméně neslibuje jen solidní výkony v přímce. Díky příplatkovým adaptivním tlumičům má být vůz ovladatelný i na okruhu, kde mu k delší životnosti pomůže systém chlazení baterie, a také pneumatiky Goodyear Eagle F1 SuperCar se šíří 305 vpředu a 325 vzadu.

Navzdory tomu, že jde o čtyřkolku, umí Charger pořád zabrzdit přední kola a na místě pálit zadní gumy. Má také standardně montovaný samosvorný diferenciál na zadní nápravě, režimy pro donuty (točení se smykem dokola) i plnohodnotné driftování. Když sešlápnete plyn až na podlahu, uvolní se krátkodobě extra 40 koní výkonu a aby toho nebylo málo, můžete si všechnu tu srandu nahrát do integrovaného záznamového zařízení.

Je tu ovšem i jeden diskutabilní prvek, a sice velmi sofistikovaný systém umělého zvuku Fratzonic Chambered Exhaust. Ten slibuje zvukovou kulisu Hellcatu i bez osmiválce, pořád ale budete mít na paměti, že jde o zvuk umělý.

Úlevu pro všechny staromilce přináší fakt, že Charger přece jenom vyjede do světa i se spalovacím motorem. Ten přijde na trh rok po uvedení elektrické verze a půjde o řadový šestiválce Hurricane se dvěma turbodmychadly. Osmiválec to není, ale náplast i tak slušná.

Zatímco elektrické Chargery ponesou přídomek Daytona, ty spalovací se budou jmenovat Sixpack, což je odkaz na motory se šestikomorovými karburátory ze šedesátých a sedmdesátých let. Slabší verze Sixpacku nabídne 420 koní, ta silnější 550.