Dlouhá kapota Mazdy CX-60 skrývá zajímavou techniku. Bude i ještě větší auto

Japonská značka si jde tak trošku vlastní cestou. Nyní uvádí na trh větší rodinné SUV s výkonnými motory. V současné době, pokud nepočítáme tak trochu dožívající "šestku" japonská značka Mazda nabízí evropským zákazníkům spíše menší nebo středně velké vozy. 

Nyní se ale tento trend začíná měnit. Na trh přijdou poměrně rychle po sobě vozy CX-60 a CX-80. První z nich jsem již mohl krátce otestovat během mezinárodní novinářské prezentace v okolí německého Düsseldorfu.

Auto si můžete prolédnout v naší komentované fotogalerii.

Auto na délku měří čtyři a tři čtvrtě metru, což už ho řadí mezi větší rodinná SUV. Při bočním pohledu zaujme na první pohled dlouhá kapota, která není jen designovým prvkem, ale také nutným řešením. Pod ní se totiž ukrývá podélně uložený motor.

V případě verze, která se dostává na trh jako první jde o čtyřválec, ale s opravdu "důstojným" zdvihovým objeme válců 2,5 litru. Sám zvládne poskytnou výkon 192 koňských sil, ale sám na pohon kol není. Pomáhat mu ještě může mezi spalovacím agregátem a převodovkou umístěný elektromotor. Přidává 132 koní a dohromady může řidič využít výkon až 327 koňských sil.

Využitelný točivý moment činí 500 Nm, což je opravdu dost. Automatická převodovka (má osm stupňů a Mazda si ji vyvinula sama) s tím podle mých prvních zkušeností trošku problém a občas při změnách "kvaltů" zacuká.

Elektromotor si bere energii z lithium-iontové baterie s kapacitou 17,1 kWh. Umí na ni ujet v režimu WLTP až 63 kilometrů. V praxi, jak ukázal první krátký test, by to mohlo být kolem padesáti.

Řešení ovládacích prvků je tradiční. Dokonce i ovládání infotainmentu si ponechalo tradiční kolečko a pár knoflíků kolem. To ale neznamená, že by konstruktéři Mazdy nevyužívali vymoženosti moderní techniky a elektroniky. Třeba sedačka i volant se vám nastaví do správné pozice, když naklikáte do systému svoji tělesnou výšku. Také si díky v displeji instalované kameře zapamatuje řidiče a vždy, když usedne ten který člověk na sedačku řidiče, upraví mu pozici podle dřívějšího nastavení.

Během novinářských prezentací automobilky připraví pro testovací jízdy vždy exempláře s nejvyššími stupni výbavy. Třeba já jsem řídil auto se sedačkami potaženými bílou kůží, což není na rodinné auto příliš praktický materiál a zřejmě málokdo si ho objedná. Třeba ale látka na palubní desce sešitá ze ze dvou kusů speciálním stehem vypadala opravdu luxusně. Stejně jako kovové dekory na dalších místech.

Přední sedadla jsou velká, avšak boční vedení mají spíše symbolické. Také podpora stehen pro větší jedince na sedáku by mohla být lepší.

Zavazadlový prostor má spíše průměrný objem. Výrobce udává 570 litrů, což určitě není malá hodnota, ale je docela mělký. Navíc mi vadilo do malé výšky se vyklápějící elektricky ovládané víko a absence háčků či držáků. Na druhou stranu, je zde zásuvka na 230 Voltů umožňující spotřebičů 1500 Watttů. Další zásuvka s 230 Volty třeba pro dobíjení notebooků je na středovém tunelu před zadními sedačkami.

Pro testovací jízdu jsem získal vůz, který měl vysokonapěťový akumulátor nabitý jen na jednu třetinu. Více mě tedy tentokrát zajímala spotřeba v hybridním režimu po jeho úplném vybití. Na stokilometrové trase pak byl průměr 6,9 litru na sto kilometrů. Na velké auto s hmotností dvou tun, automatickou převodovkou a pohonem všech kol to není určitě špatná hodnota.

Mazda CX-60 se při prvním seznámení jevila jako velmi dobře využitelné auto jak na městské pojížďky (s nabitou baterií), tak i jako rodinný výletník.

V Německu, kde jsou silnice vesměs vyhlazené, nevadil relativně tvrdší podvozek, který pak navíc umožňuje také rychlé a bezpečné průjezdy zatáčkami vyšší rychlostí než byste volili u většiny konkurentů. U nás to ale na okreskách občas nebude pro posádku úplně pohodlnné.

Uvidíme, zda se naladění podvozku nezmění s příchodem dalších pohonných agregátů, kterými se stanou zážehový i vznětový šestiválec.