Místo nafty jezdí tahače na odpad z kuchyně. V Klecanech nově tankují biometan

Nová plnicí stanice LNG do nádrží tahačů kamionů otevřela v Klecanech na Praze-východ. Řidič Jan Šmíd usedá za volant kamionu na zkapalněný plyn už dva roky. Jak uvedl Pražský deník, rozhodně by neměnil a k naftě by se vracel jen velmi nerad. Volvo, které nyní řídí, jede na toto palivo tiše, krouticí moment je stejný a tankování má sice odlišný postup s přísnějšími pravidly, ale časová náročnost je srovnatelná. Vedle zkapalněného zemního plynu LNG je nově u Klecan k dispozici také bioLNG: zkapalněný biometan. Přesednutím z naftového auta do plynového si podle svého vyjádření pohoršil kolega od jiné firmy, který v pondělí 6. listopadu také doplňoval nádrže u plnicí stanice Klecany. Auto je podle něj línější s menší ochotou reagovat na plynový pedál, a tudíž vyžadující jiný styl jízdy. „Je to ale věc názoru: každý má ten svůj,“ řekl Deníku.

Vedle zkapalněného zemního plynu LNG je nově u Klecan k dispozici také bioLNG: zkapalněný biometan. Ten je vyráběný z odpadu: třeba ze svozů z velkokuchyní. Vedle zbytků potravin vniká třeba třeba ze zemědělského odpadu, ale dokonce mohou posloužit i kaly z čistíren odpadních vod. Společnost, jejíž plničky s touto nabídkou přicházejí jako první v republice, prozatím prodávají produkt dovezený ze zahraničí: zařízení na zkapalňování biometanu nás ještě neexistuje.

Jan Šmíd popisuje jízdu na LNG: 

Jak řekl na klecanské stanici ministr životního prostředí Petr Hladík plánuje změny. Deníku řekl, že rozšiřovat se má nejen výroba biometanu, ale měla by se také zahušťovat síť plniček LNG kolem dálnic. Mají přispívat k naplnění závazků týkajících se naplňování klimatických cílů Evropské unie a snižování emisí skleníkových plynů.

Ministr vidí pro dopravní služby kolem komína a při spediční činnosti hlavní cestu k dosažení bezemisnosti v elektromobilitě,  případně ve využívání vodíku. Pro těžké kamiony na dálkových trasách prý současné technologie mnoho alternativ k LNG nenabízejí. Navíc nelze přehlížet, že zrovna u gastroodpadu a bioodpadu dosud nemáme dobře vyřešené jejich následné využívání. A je to stoprocentně domácí zdroj, který nemusí být závislý na dovozech ze zahraničí. Zdroj stabilní, navíc bez zátěže emisními povolenkami.

Ideálem by podle Hladíka byla síť plniček kolem dálnic zhruba ve vzdálenostech 150 kilometrů. Připouští, že to je vize budoucnosti v podobě skutečně ideálního stavu; nyní je žádoucí vybudovat plničky alespoň kolem hrany dojezdových vzdáleností.

Nejhustší síť plniček LNG, nově s možností tankování bioLNG, má nyní společnost GasNet. Samoobslužných stojanů s non-stop provozní dobou a platbou bankovními nebo tankovacími kartami nyní provozuje pět. Vedle nejnověji dokončené poblíž Klecan na Praze-východ (u dálnice D8) má další v Mladé Boleslavi (D10), Jažlovicích (D1), Nýřanech (D5) a Kaplici-nádraží (budoucí D3). Šestá, nově dostavěná stanice čekající na zprovoznění, je v Hradci Králové (D11). Konkurence má tři další; svou plničku také staví u dálnice D11 Shell. V celé Evropě je plnicích stanic přes 700.

Není bez zajímavosti, že výdejní stojan má standardní tlačítko – a k tomu ještě speciální pro značku Volvo. Je to proto, že zatímco tahače značek Scania a Iveco tankuji LNG o teplotě přihřáté ve výměníku na minus 125 stupňů Celsia, volva s poněkud odlišným systémem potřebují teplotu minus 140 stupňů. V zásobníku plničky se zkapalněný plyn udržuje při teplotě minus 150 stupňů. Ano, opravdu: sto padesát stupňů pod nulou.