Automobilová značka Citroën slaví. Dnes, tedy v úterý 4. června, si totiž připomíná 105 let od svého vzniku, kdy se André Citroën rozhodl založit společnost Automobiles Citroën. Vozy této značky bývaly v průběhu let a stále bývají nejen revoluční a oblíbené, ale získávají i celou řadu ocenění.
Historie Citroënu plná zvratů:
O ČEM SE V ČLÁNKU DOČTETE
•
První byl Typ A•
Citroën a americký Half-track•
Revoluční model měl pohon předních kol•
Nejslavnější vozy•
Osm vítězů Auto EuropaZnačka Citroën, jak uvádí web
Intensys.cz, prokázala velkou odvahu už od svého vzniku v roce 1919 tím, že se vždy orientovala na přání zákazníků. Značka Citroën se může za dobu své existence pyšnit výrobou více jak 300 modelů, které se navždy zapsaly do automobilové historie.
O výrobě aut uvažoval už za I. světové války
Úvahy o tom, že založí továrnu na výrobu automobilů, měl André Citroën už v průběhu I. světové války. V té době byl majitelem továrny vyrábějící munici pro francouzskou armádu. Podle portálu
wikipedia mu totiž došlo, že po válce, pokud nebude plánovat dopředu, bude mít sice celkem moderní továrnu, ale bez produktu, který by se mohl prodávat. V té době už měl Citroën jisté zkušenosti v automobilovém průmyslu, a to díky úspěšné šestileté práci s výrobcem automobilů
Morsem, kdy spolupracovali mezi rokem 1908 a vypuknutím války.
Rozhodnutí přejít na výrobu automobilů se zrodilo už v roce 1916, což je rok, kdy Citroën požádal inženýra Louise Dufresna, který dříve pracoval u firmy
Panhard, aby navrhl technicky sofistikovaný automobil, který by mohl vyrábět ve své továrně, jakmile bude po válce.
Ještě předtím, než se tak stalo, upravil svou vizi a rozhodl po vzoru
Henryho Forda, že nejlepší poválečné příležitosti v automobilové výrobě budou zahrnovat auto dobré kvality, navíc vyráběné v dostatečném množství, aby to bylo pro zákazníka lákavé.
V únoru 1917 André Citroën kontaktoval dalšího inženýra, a to
Julese Salomona, který měl již v roce 1909 značnou reputaci ve francouzském automobilovém sektoru jako tvůrce malého auta zvaného
Le Zebre. Jen tak pro zajímavost se lze na portálu
wikipedia dočíst, že dohromady Le Zebre vyrobila v letech 1909 až 1931 9 500 vozů, z nichž dodnes zůstalo asi 250 exemplářů.
Citroën měl jasný požadavek. Chtěl vůz se zcela novým designem, aby byl dobře vybavený, a hlavně méně nákladný na výrobu než jakýkoli konkurenční produkt v té době.
Výsledkem byl typ A, který byl představen novinářům v březnu 1919. První sériový typ A vyšel z továrny, která se nachází v Quai de Javel - Vaugirard, Paříž na konci května 1919 a v červnu byl vystaven v předváděcí místnosti v čísle 42 na Champs-Élysées v Paříži, kde běžně prodávala automobily firma Auta Alda.
Citroën A8 CV z roku 1919., zdroj: Wikimedia Commons, Lars-Göran Lingren, CC BY-SA 3.0
Citroën se dohodl s majitelem podniku Aldo Fernando Charronem, aby mu k představení svého prvního vozu zapůjčil showroom, který je vyhlášený a slouží dodnes.
Tento showroom je místem, kde společnost pořádá výstavy a předvádí svá vozidla a koncepční vozy. O několik let později byl Charron přesvědčen, aby se stal hlavním investorem v podnikání Citroën. Ještě předtím, 4. června 1919, André Citroën založil společnost Automobiles Citroën.
Dne 7. července 1919 převzal podle katalogu Automobilia Toutes les Voitures Françaises 1920 (Salon, October 1919. 31. Paris: Histoire & collections: 65. 2004) první zákazník dodávku nového Citroënu typu A. Do konce roku bylo vyrobeno ještě 2 810 kusů.
V roce 1922 vznikl další automobil Autochenille B2, který jako první automobil v historii překonal poušť Saharu.
André Citroën ještě v roce 1919 krátce jednal s General Motors o navrhovaném prodeji společnosti Citroën. Dohoda podle portálu
wikipedia byla téměř uzavřena, ale General Motors se nakonec rozhodl, že její management a kapitál by spravováním nové firmy byly příliš přetíženy, a tak Citroën zůstal nezávislý až do roku 1935.
Citroën half-tack se systémem Kégresse., zdroj: Wikimedia Commons, Thesupermat, CC BY-SA 3.0
Citroën a americký Half-track
V letech 1921 až 1937 vyráběl Citroën polopásová vozidla pro off-road a vojenské použití s použitím pásového systému
Kégresse. Ve dvacátých letech 20. století zakoupila americká armáda několik vozidel Citroën - Kégresse k hodnocení a následně k jejich výrobě. To vedlo k tomu, že ministerstvo výzbroje armády Spojených států nechalo postavit prototyp v roce 1939.
V prosinci 1942 se dostal do výroby s verzemi M2 Half Track Car a M3 Half-track. Uvádí to The Encyclopedia of Weapons of WWII: The Comprehensive Guide to over 1,500 Weapons Systems, Including Tanks, Small Arms, Warplanes, Artillery, Ships, and Submarines (Metrobooks. Retrieved 10 June 2017) na stránkách 81 – 82.
USA nakonec mezi lety 1940 a 1944 vyrobily více než 41 000 těchto vozidel ve více než 70 verzích. Po okupaci Francie v roce 1940 německé armádě padlo do ruku velké množství polopásových vozidel vyrobených firmou Citroën a ta je použila jako kořistní techniku pro vlastní potřebu.
Eifellovka jako poutač a expedice ve světě
Svítící reklama Citroënu na Eifellově věži v Paříži v roce 1925., zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo
Citroën používal Eiffelovu věž jako největší reklamní plochu na světě. Ostatně záznam o tom je v Guinessově knize rekordů. Píše o tom portál
European Motor News. Citroën sponzoroval expedice v Asii (Croisiere Jaune), Severní Americe (Croisiere Blanche) a Africe (Croisiere Noire), čímž demonstroval potenciál motorových vozidel vybavených systémem Kégresse překonat nehostinné oblasti.
Tyto expedice zprostředkovaly vědce a novináře. O cestě po Asii napsal Maynard Owen Williams článek, zveřejněný v říjnu1931 v The National Magazine Geographic s titulkem The Citroën-Haardt Trans-Asiatic Expedition Reaches Kashmir.
Citroën z roku 1923, který měl najeto 48 000 kilometrů, prokázal mimořádnou odolnost a byl prvním vozem, který se proháněl po Austrálii. Vůz Citroën 5CV Type C Torpedo z roku 1923, řídil Neville Westwood z Perthu po západní Austrálii a zpět od srpna do prosince 1925. Toto vozidlo je zrestaurováno a ve sbírce Národního muzea Austrálie.
André Citroën, zakladatel stejnojmenné francouzské automobilky., zdroj: Wikimedia Commons, Bain News Service, volné dílo
André-Gustave Citroën, francouzský podnikatel a průmyslník s holandsko-polskými židovskými kořeny, se narodil 5. února 1878 v Paříži. Byl podle
wikipedie pátým a nejmladším dítětem obchodníka s drahými kovy a kameny Levie Citroena z Nizozemska a Masze Amelie Kleinmanové z Varšavy. Jeho bratrancem byl britský filozof Sir A. J. Ayer, jediný syn Anrého tety Reine. Pocházel z rodiny obchodníků s citrusovými plody, jejíž jméno znělo původně Limoenman. Dědeček Andrého si však změnil jméno na Citroen, což je holandský výraz pro citrón. Jeho otec se později přestěhoval do Paříže. Zde si upravil francouzskou výslovnost svého jména přidáním dvou teček nad písmeno „e“. Otec, když bylo Andrému šest let, v důsledku obchodních neúspěchů spáchal sebevraždu. André si v mládí oblíbil knihy Julesa Vernea, které ho nejen díky vizionářství a zázrakům techniky inspirovaly po celý život. Studium na střední škole Concorde ukončil s velmi dobrým prospěchem a vystudoval i prestižní Polytechnickéou školu, kde v roce 1900 získal titul inženýra. Při návštěvě Polska, rodné země jeho matky, si všiml unikátního řešení ozubených kol u čerpadel vody ze studní, které je odolné proti opotřebení a má tichý chod. Po návratu domů vložil veškeré své finanční prostředky do patentu ocelového šípového ozubení. Toto řešení převodů v motoru používá automobilka Citroën dodnes. Charakteristický profil tohoto ozubení tvoří i dvě obrácená V v logu značky Citroën. André Citroën byl průkopníkem v zavedení pásové výroby. Poprvé tento princip uplatnil při výrobě munice za I. světové války pro francouzskou armádu. Zbrojovka byla poté proměněna na sériovou výrobnu jednoduchých a levných automobilů, které měly být od začátku dostupné široké veřejnosti. Pásová výroba však nebyl jeho vynález. Inspiroval se v americké automobilce Henryho Forda. Citroën jako první nabízel zákazníkům řadu doplňkových služeb. Umožnil například prodej na splátky, objednávání náhradních dílů z katalogu, servis ve firemních garážích, technické zabezpečení, záruku jednoho roku či bezplatné prověrky po záběhu vozu. Sázel také na masivní reklamu. Spokojenost zaměstnanců byla pro Citroëna také důležitá. Samozřejmostí byla bezplatná podniková zdravotní péče a rodinné sociální programy. Bleskový rozvoj firmy Citroën zastavila hráčská vášeň Andrého Citroëna, hospodářská krize ve 30. letech 20. století a nástup Adolfa Hitlera k moci. Zemřel 3. července 1935, ve věku 57 let, na rakovinu žaludku. Je pohřben na hřbitově v Montparnasse v Paříži.
První celoocelová karoserie
Na pařížském autosalonu v říjnu 1924 byl představen Citroën B10, podle portálu
Citroën první vůz s celoocelovou karoserii v Evropě. Tyto automobily byly zpočátku na trhu úspěšné, ale brzy konkurenti, kteří pro svá vozidla stále používali dřevěnou konstrukci, představili nové návrhy karoserie. Citroën se přesto prodával ve velkém množství, přičemž hlavní roli stále hrála nízká cena vozů. Nejen tím ale utrpěl velké finanční ztráty.
V roce 1927 banka Lazard pomohla Citroënu tím, že přinesla nové, tolik potřebné finanční prostředky, a také tím, že znovu srovnala jeho dluh odkoupením Société de Vente des Automobiles Citroën (SOVAC).
V roce 1933 představen model Rosalie, první komerčně dostupný osobní automobil s naftovým motorem, vyvinutý s Harrym Ricardem.
Citroën Traction Avant z roku 1954., zdroj: Wikimedia Commons, Wittkowski, CC BY-SA 3.0
Revoluční automobil měl pohon předních kol
V roce 1934 se začal vyrábět Citroën Traction Avant. Česky to znamená pohon předních kol. Což byl první sériově vyráběný automobil s tímto pohonem a samonosnou karoserií. Vyráběl se v letech 1934 – 1957. Za tuto dobu bylo vyrobeno kolem 760 000 vozů v několika provedeních.
Traction Avant znamenal doslova revoluci v automobilové výrobě. Kromě svařené skořepinové samonosné karoserie a pohonu předních kol měl také nezávislé zavěšení předních kol, odpružení torzními tyčemi a odvážný design. Původní model 7A byla limuzína s malým motorem. Záhy jej však nahradily modely 7B a 7C s postupně silnějšími motory.
Po typu 7 následoval typ 11, který byl větší, a proto byl k jeho pohonu použit motor z typu 7S o objemu 1911 bubických centimetrů. Tento model a jeho varianty se nabízely jako dvoudveřové kupé, čtyřdveřový sedan, kabriolet a také ve verzi Familiale jako osmimístná či luxusní čtyřmístná limuzína. V nabídce byl i hatchback Commerciale s rozdělenými dveřmi zavazadlového prostoru.
Byl to risk, který nevyšel
Podle portálu
wikipedia risk s revolučním vozem firmě však nevyšel a navíc Citroën nechal zbourat a přestavět během pěti měsíců továrnu a rozsáhlá marketingová kampaň byly obrovské investice, které Citroënu zlomily vaz. Přišel krach společnosti a ta šla do konkurzu. Poté 60 procent akcií firmy převzal pneumatikářský koncern Michelin.
Tajně vznikající modely
V období II. světové války musela firma Citroën po okupaci Francie přizpůsobit výrobu vojenským potřebám německé armády. Výzkumníci Citroënu ale pokračovali ve své práci v utajení a vyvinuli koncepty automobilů, které byly později uvedeny na trh v podobě tří pozoruhodných vozidel, a to malé auto (2CV), dodávka (Typ H) a velký, rychlý rodinný vůz (DS). Ty jsou dodnes považovány za avantgardní, dokonce za radikální řešení automobilového designu. A začala tak úspěšná desetiletí značky.
Společnost Citroën v průběhu své existence vyráběla trojici bezkonkurenčních automobilů. Jsou to:
Citroën 2CV, u nás známý jako populární kačena, se úspěšně vyráběl v letech 1948 – 1990. Po celém světě dnes existují kluby majitelů a fanoušků tohoto modelu. Pořádají se i velké srazy těchto aut. Portál
wikipedia uvádí, že bylo celkem vyrobeno 9 248 809 vozů se značkou 2CV.
Citroën 2CV z roku 1950., zdroj: Wikimedia Commons, Thesupermat, CC BY-SA 3.0
Citroën H Van se vyráběl dlouhých 34 let, konkrétně v letech 1947 – 1981. V továrnách ve Francii a Belgii bylo podle
wikipedie vyrobeno celkem 473 289 kusů těchto vozů v různých variantách.
Vozy
Citroën řady DS se vyráběly v letech 1955 – 1975. Celkem se vyrobilo 1 330 755 automobilů ve Francii, dalších 124 991 vozů pak bylo vyrobených v Austrálii, Portugalsku, Velké Británii, Jižní Africe a Jugoslávii. V roce 1999 se Citroën DS umístil na třetím místě v anketě Car of the Century – Auto století, která tak ocenila jeho nejzajímavější automobilový design na světě. Navíc časopis
Classic & Sports Car jej označil za nejkrásnější auto všech dob.
Citroën DS z roku 1973., zdroj: Wikimedia Commons, OSX, volné dílo
Následovalo množství dalších modelů, různě úspěšných na automobilovém trhu. Firma přežila i několik potíží. Roku 1976 se Citroën stal součástí koncernu PSA Peugeot Citroën, který se později přejmenoval na Groupe PSA. Skupina PSA Peugeot Citroën získala v roce 2013 3 nová evropská ocenění.
Cenu pro technologie budoucnosti, za svůj inovativní hybridní systém Hybrid Air využívající benzínový motor a stlačený vzduch, který představuje klíčovou etapu směrem k vývoji vozu se spotřebou 2 litry na 100 kilometrů. Cenu za inovace Fleet World Honours a Engine Technology Development Of The Year, která je udělována partnerům skupiny Bosch. PSA se v lednu 2021 spojil s dalším výrobcem Fiat Chrysler Automobiles, čímž vznikl koncern Stellantis. V roce 2023 získal Citroën cenu Sustainability Initiative Award na soutěži Auto Trader New Cars Awards 2023.
Citroën vyrobil osm vítězů Auto Europa za 28 let, od roku 1987. Auto Europa je cena udělovaná porotou Italského svazu automobilových novinářů (UIGA), která každoročně oslavuje nejlepší vůz vyrobený v počtu nejméně 10 000 kusů ve 27 zemích Evropské unie.
Oceněné vozy Citroën: Citroën XM (1990), Citroën ZX (1992), Citroën Xantia (1994), Citroën Xsara Picasso (2001), Citroën C5 (2002), Citroën C3 (2003), Citroën C4 (2005) a Citroën 4 (2012).
Vozy Citroën se podle
wikipedie vyrábí v devíti závodech v Evropě. Tři z nich se nachází ve Francii (Aulnay, Rennes a Sevelnord – Hordain), dva ve Španělsku (Madrid a Vigo) a po jednom v Itálii (Sevelsud), v Portugalsku (Mangualde) a na Slovensku (Trnava). Výroba mimo Evropu probíhá i v Argentině (Buenos Aires), Brazílii (Porto Real) a Číně (Wu-chan). Společnost přímo zaměstnává 12 000 lidí v 70 zemích.
Muzeum vozů značky Citroën
Pokud byste chtěli navštívit největší sbírku vozů Citroën, musíte se vydat do Francie. Ve městě
Aulnay-sous-Bois se nachází muzeum, které se pyšní sbírkou více jak 400 dokonale zachovaných vozů. V muzeu se nachází pozoruhodný vozový park, který je přehledně uspořádaný po desetiletích (od roku 1919 do roku 2000) a roztříděný dále také do tematických expozic: sport, dobrodružství, užitkové vozy, speciální vozy a studie a prototypy.