Jako řidiči si moc dobře uvědomujeme, že silnice nepatří jenom nám. Rádi se o ni podělíme, například s chodci. Někdy nás ale jejich chování přivádí k šílenství. Kdy třeba?
1) Nerozhlížení seSprávný řidič sice kouká prakticky pořád před sebe, ale vlézt do silnice bez rozhlédnutí je i přesto velmi neuvážený čin. Zejména pokud vylezete třeba zpoza zaparkovaného auta nebo od zadní strany autobusu, může dojít k oboustranně nemilé situaci.
2) Postávání u přechoduKdyž už stojíte přímo na začátku přechodu, tak přes něj pravděpodobně chcete přejít. Alespoň my řidiči to předpokládáme, proto před vámi zpomalujeme, abyste mohli bezpečně do silnice. Jenže vy vlastně vůbec přejít nechcete a tak na sebe budeme nechápavě koukat. Výborně.
3) Nereagování na pouštěníKdyž vidíme chodce na přechodu, zpravidla brzdíme. Když nejde, ukážeme mu rukou. Když pořád nejde, blikneme mu dálkovými světly. Když ani po tom všem stále nejde a donutí nás zabrzdit až do zastavení, ztrácíme víru v lidstvo.
4) Přebíhání silnice natěsno kolem autVy jste si možná perfektně jistí, co děláte a máte celou situace bezpečně vypočítanou. My si však vašimi výpočty vůbec jistí nejsme, takže když přebíháte čtyřproudovou silnici a necháváte se auty míjet na centimetry, trošku nás to děsí.
5) Courání přes přechodSamozřejmě, že ze zákona vyplývá, že má na přechodu chodec tolik času, kolik jenom potřebuje, ale potom existuje ještě jistá věc, které se říká ohleduplnost. Takže pokud nejste staří, o berlích či jinak pohybově znevýhodnění, zkuste si přes ten přechod aspoň trochu pospíšit. Aspoň trošku, aby váš pohyb opravdu připomínal chůzi.
6) Zírání do mobiluSluchátka v uších, oči zabořené v mobilu a celý okolní svět hozený za hlavu. Tento stav je pochopitelný, pokud zrovna jedete MHD, ale ne když se pohybujete po silnici a účastníci provozu se s vámi snaží nějakým způsobem komunikovat.
7) Snaha dávat přednost autůmJednou máte coby chodci prakticky přednost před auty, tak ji tedy využívejte a nesnažte se pouštět auta tehdy, když se zcela evidentně snaží pustit vás. Není nic horšího, než když si dva jedinci dávají tak dlouho navzájem přednost, až se oba nakonec dají ve stejnou chvíli do pohybu.
8) Já, já, jáNěkdy máme pocit, že někteří lidé myslí, že se celý svět točí jen okolo nich. A chovají se tak i v provozu - platí to pro řidiče i chodce. V případě chodců se to projevuje absolutní nechutí přemýšlet o okolním dění. Přestože vidí před přechodem u nepřehledné křižovatky kolonu aut, stejně do silnice vleze, přestože by mohl několik vozů pustit, aby ulevil ucpané křižovatce. Zkuste se vžít i do situace řidičů. A platí to samozřejmě i obráceně, také šoféři by za volantem měli neustále přemýšlet, uvažovat a snažit se předvídat.
9) Lezení za couvající autoKdyž vidíte, že před vámi vycouvává zaparkované auto z řady, je docela slušná pravděpodobnost, že vás jeho řidič nevidí. U dodávek či sportovních aut se tato pravděpodobnost ještě citelně prohlubuje, takže opravdu není dobrý nápad za ono auto lézt. Slušné je počkat, až dotyčný vyjede.
10) Krátké sukněDesátý a bonusový bod se týká zejména řidičů-mužů. Ať už se jakkoliv snažíme udržet zrak i pozornost na silnici, jsou prostě okolní vlivy, které naši pozornost strhnou někam úplně jinam - kvůli řízení ale bohužel nesmí naše soustředění vyrušit na dlouho. Jedním z těch vlivů jsou samozřejmě krátké sukně, či jiné „fešné“ kusy oblečení. Ještě štěstí, že neexistuje žádná statistika nehod, vzniklých z koukání po chodkyních. Máme totiž dojem, že ji ani nechceme vidět.